Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství

Americký prezident podle různých výpovědí evropským státníkům sdělil, že Putin o mír nestojí, nebo že se domnívá, že na bojišti vítězí. Ať už to bylo jakkoli, sankce, které měl Washington připravené v případě, že Rusko odmítne 30denní příměří, zůstaly pouze na papíře.

Ještě před tím se finský prezident Alexander Stubb – Trumpův golfový spojenec – domníval, že americký Senát během týdne schválí balíček sankcí navržený Trumpovým blízkým spojencem Lindsey Grahamem. Tento návrh měl trestat země, které nakupují ruskou ropu. Naděje se však rychle rozplynula.

Trump označil konflikt za „evropský problém“ a vyjádřil neochotu jít dál bez dohody mezi znepřátelenými stranami. „Stále si myslím, že něco může vyjít. A pokud ne, ustoupím a Evropa si s tím bude muset poradit sama,“ řekl. Viceprezident JD Vance k tomu dodal: „Tohle není naše válka.“

Zmatek navíc zvýšil generál Keith Kellogg, Trumpův zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu, když uvedl, že existuje 20bodový americký mírový plán, který již byl sdílen s Evropany – v přímém rozporu s prezidentovým tvrzením, že pouze válčící strany mohou rozhodovat o budoucnosti Ukrajiny.

Bývalý americký diplomat blízký ukrajinským jednáním nabádá Evropu k trpělivosti. Podle něj má Trump jasný cíl: příměří. Prezident se snaží Putina přesvědčit výměnou za sliby jako znovupřijetí do G8, výhodné obchodní dohody nebo summit. Putin však podle něj nemá zájem o mír, nýbrž o likvidaci ukrajinské identity.

Trump prý sleduje čtyři cíle: zastavit zabíjení, zajistit reciprocitu v podpoře, odradit Putina od dalších útoků a přesunout zodpovědnost za bezpečnost v Evropě na samotnou Evropu. „S Ukrajinou je dnes v této otázce v souladu víc než kdykoli od nástupu do úřadu,“ tvrdí diplomat.

Tuto pozici potvrdil i ministr zahraničí Marco Rubio, který uvedl, že Ukrajina touží po něčem, čeho nelze dosáhnout vojensky, zatímco Rusko chce, co mu nepatří.

V Evropě však panuje obava, že Trump nakonec Ukrajinu zcela opustí. I když Senát podporuje Grahamův návrh sankcí, konečné slovo má prezident. A podle Rubia by hrozba sankcí mohla jednání s Moskvou zhatit.

Ruské zdroje popisují Trumpův telefonát s Putinem jako přátelský, s důrazem na prezidentovo uznání ruských obětí z druhé světové války. Putin následně navrhl sepsání memoranda o mírové dohodě, ale bez jakýchkoli lhůt.

V Evropě tak roste strach, že se Trump z ukrajinské otázky zcela stáhne – buď ukončením zpravodajské spolupráce, zrušením sankcí, nebo zablokováním vojenské pomoci Kyjevu. V takovém scénáři bude záležet, zda přechod na evropské vedení bude zvládnutý, nebo chaotický.

Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker v estonském Tallinnu oznámil, že USA po červnovém summitu NATO představí plán na stažení svých vojsk z Evropy. I když sliboval „uspořádaný“ proces, mnohé přítomné to neuklidnilo. Jak poznamenal francouzský expert Bruno Tertrais: „Spojení slov ‘Trump’ a ‘uspořádaný’ nevzbuzuje důvěru.“

Evropa se mezitím snaží Trumpovi vyjít vstříc: členské státy NATO se dohodly na zvýšení obranných výdajů na 3,5 % HDP v oblasti vojenských kapacit a 1,5 % na kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost. Příspěvky se mají navyšovat o 0,2 % ročně.

Přesto ale zůstává hlubší problém: Trumpova smířlivost k Rusku. Prezident Stubb tvrdí, že Evropa musí Trumpovi vysvětlit, že Rusko již není velmocí – jeho ekonomika je menší než italská, úrokové sazby přesahují 20 %, a vojensky letos postupovalo jen minimálně.

Podle polského ministra zahraničí Radosława Sikorského se Evropě podařilo Putina „probudit obra“. Evropa prý do konce dekády daleko předčí Rusko ve vojenské síle, pokud prostředky vynaloží efektivně.

Ale to je otázka budoucnosti. Aktuální výzvou je, zda Evropa s Ukrajinou dokáží samy přimět Putina k přehodnocení nákladů války. Jak upozorňuje analytik Jack Watling, letos v létě může Ukrajina mít potíže udržet rozšířenou frontovou linii, ale pokud přežije, ruské zásoby se vyčerpají a Moskva bude více závislá na pomalejší výrobě a importu.

Evropští lídři si začínají uvědomovat, že Trump je možná nepřesvědčitelný. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová poznamenala, že prošla pěti fázemi smutku za transatlantickým partnerstvím a nyní je u smíření. „Důvěra je jako váza – když ji rozbijete, můžete ji slepit, ale už to nikdy nebude stejná váza.“