Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu

Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.

Ve stínu noci v Kremlu, kde novinář BBC Steve Rosenberg zabloudil při odchodu z neveřejného „setkání s prezidentem Putinem“, ruský prezident náhle vystoupil v přímém přenosu. Místo slibované tiskové konference však oznámil návrh na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Tímto gestem nejen obešel evropské ultimátum, které požadovalo do dvou dnů souhlas s příměřím, ale také na čas utišil tlak ze strany prezidenta Donalda Trumpa.

Spojené státy pod vedením prezidenta Trumpa sice oficiálně podporují dohodu o 30denním příměří, ale když Moskva tuto podmínku odmítla a nabídla vlastní návrh rozhovorů v Turecku, Trump její postoj akceptoval. Jednání se sice konala, ale přítomnost jen nízko postavené ruské delegace a opětovné odmítnutí dlouhodobého příměří naznačily, že Kreml nemá v plánu skutečně ustupovat.

Zřejmě největší diplomatický úspěch Trumpovy snahy o mír zatím představuje výměna tisíce zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem, která byla rozložena do tří dnů. V pátek začala první fáze výměny 390 osob a byla poznamenána radostí i zoufalstvím rodin, které se konečně dočkaly návratu svých blízkých – nebo se jejich jména na seznamech vůbec neobjevila. I tento úspěch ale narušil Trumpův příspěvek na síti Truth Social, kde výměnu oznámil před jejím faktickým začátkem, čímž ohrozil bezpečnost operace. Ukrajinští činitelé vyjádřili úlevu, že situace neskončila tragicky.

Zatímco Trump nadále usiluje o diplomatický průlom, včetně dvouhodinového telefonátu s Putinem a osobního setkání se Zelenským během pohřbu papeže Františka, reálné výsledky zůstávají omezené. Ukrajinská strana v Istanbulu přijala nabídku jednat, Moskva však opět odmítla příměří a nadále požaduje územní ústupky. Navíc zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož funkční období podle Ruska vypršelo – a ignoruje přitom, že podle ukrajinské ústavy nelze volby pořádat během válečného stavu, který sama vyvolala.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tuto pozici potvrdil: „Nejdřív dohoda, pak rozhodneme, kdo ji podepíše. Ale jak už řekl prezident Putin, Zelenskyj nemá legitimitu.“ Kreml tak nejen oddaluje reálné mírové řešení, ale také připravuje půdu pro možnou delegitimizaci jakékoliv budoucí dohody, která by mu nebyla výhodná.

Ruská média mezitím oslavují poslední vývoj jako diplomatické vítězství. Deník Izvestia píše o „výhře v dalším kole globálního pokeru“, zatímco Kommersant otevřeně konstatuje, že „Trumpovy postoje jsou Rusku momentálně bližší než evropské“. Ultrakonzervativní Komsomolskaja pravda dodává, že Evropa byla „varována“ a má si „v předsálí přivonět k novému světovému řádu“.

Ve vojenské rovině Rusko nadále pokračuje v ofenzivě a odmítá návrat okupovaných území. Po prvním dnu výměny zajatců Moskva odpálila na Ukrajinu 250 dronů a 14 balistických raket. Kyjev reagoval nasazením 94 vlastních bezpilotních prostředků. Mírové rozhovory tak probíhají paralelně s intenzivními útoky.

Trump, který v kampani v roce 2023 sliboval, že vyřeší válku do 24 hodin, zatím čelí tvrdé realitě. Čas běží, válka trvá a jeho dosavadní opatrnost vůči Kremlu kritizují nejen evropští lídři, ale i část amerických zákonodárců. Zatímco Senát pohrozil Rusku novými tvrdými sankcemi, Trumpova administrativa je stále neuvádí v platnost. Prezident přitom opakovaně vyjádřil skepsi k motivacím Vladimira Putina, ale zároveň pokračuje v politice sbližování.

Putin i jeho poradci si jsou vědomi Trumpovy snahy o zlepšení vztahů a dávají jasně najevo, že jí chtějí využít. Rossiyskaya Gazeta otevřeně uvádí, že „Trump nespojuje pokračování dialogu s Ruskem s mírovým procesem na Ukrajině“. Kreml si tak zatím může dovolit taktiku zdržování a selektivního vstřícného jednání bez nutnosti reálných ústupků.

Výsledkem je patová situace. Evropa zůstává v pozici pasivního pozorovatele, Trump sází na bilaterální vztahy s Ruskem a Ukrajina dál čelí útokům i diplomatickému zpochybňování své státnosti. Naděje na mír tak připomíná bloudění v nočním Kremlu – výstup z tohoto labyrintu je zatím v nedohlednu. 

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu

Nepříjemný a zároveň nečekaný začátek přípravy na závěrečný turnaj před blížícím se mistrovstvím světa, tedy na Švédské hokejové hry, zažili čeští hokejisté. Nejprve v tréninkové hale Caratana Arena ve švédském Ängelholmu hledali někoho, aby v hale rozsvítil. Když se nakonec rozsvítit povedlo, byla odhalena díra v ledu. Nakonec byl tento původně naplánovaný trénink zrušen, aby mohl být nahrazen čtvrtečním ranním.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula

Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.

včera

Letadla, ilustrační foto

Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí

Letecká společnost KLM potvrdila, že na palubě letu z jihoafrického Johannesburgu do Amsterdamu, kterým měla cestovat žena nakažená hantavirem, se nacházelo celkem 388 osob. Incident se odehrál 25. dubna a vyvolal rozsáhlá preventivní opatření ze strany nizozemských zdravotnických úřadů. Mezi lidmi na palubě bylo kromě cestujících také čtrnáct členů posádky.

včera

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.

včera

včera

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

včera

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

včera

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

včera

včera

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

včera

včera

včera

Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil

Další dobré zprávy přišly z Českého Švýcarska, kde hasiči od víkendu bojují s rozsáhlým lesním požárem. Podle nejnovějších informací se snížil stupeň požárního poplachu. Okolnostmi požáru se zabývá policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy