Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu

Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.

Ve stínu noci v Kremlu, kde novinář BBC Steve Rosenberg zabloudil při odchodu z neveřejného „setkání s prezidentem Putinem“, ruský prezident náhle vystoupil v přímém přenosu. Místo slibované tiskové konference však oznámil návrh na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Tímto gestem nejen obešel evropské ultimátum, které požadovalo do dvou dnů souhlas s příměřím, ale také na čas utišil tlak ze strany prezidenta Donalda Trumpa.

Spojené státy pod vedením prezidenta Trumpa sice oficiálně podporují dohodu o 30denním příměří, ale když Moskva tuto podmínku odmítla a nabídla vlastní návrh rozhovorů v Turecku, Trump její postoj akceptoval. Jednání se sice konala, ale přítomnost jen nízko postavené ruské delegace a opětovné odmítnutí dlouhodobého příměří naznačily, že Kreml nemá v plánu skutečně ustupovat.

Zřejmě největší diplomatický úspěch Trumpovy snahy o mír zatím představuje výměna tisíce zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem, která byla rozložena do tří dnů. V pátek začala první fáze výměny 390 osob a byla poznamenána radostí i zoufalstvím rodin, které se konečně dočkaly návratu svých blízkých – nebo se jejich jména na seznamech vůbec neobjevila. I tento úspěch ale narušil Trumpův příspěvek na síti Truth Social, kde výměnu oznámil před jejím faktickým začátkem, čímž ohrozil bezpečnost operace. Ukrajinští činitelé vyjádřili úlevu, že situace neskončila tragicky.

Zatímco Trump nadále usiluje o diplomatický průlom, včetně dvouhodinového telefonátu s Putinem a osobního setkání se Zelenským během pohřbu papeže Františka, reálné výsledky zůstávají omezené. Ukrajinská strana v Istanbulu přijala nabídku jednat, Moskva však opět odmítla příměří a nadále požaduje územní ústupky. Navíc zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož funkční období podle Ruska vypršelo – a ignoruje přitom, že podle ukrajinské ústavy nelze volby pořádat během válečného stavu, který sama vyvolala.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tuto pozici potvrdil: „Nejdřív dohoda, pak rozhodneme, kdo ji podepíše. Ale jak už řekl prezident Putin, Zelenskyj nemá legitimitu.“ Kreml tak nejen oddaluje reálné mírové řešení, ale také připravuje půdu pro možnou delegitimizaci jakékoliv budoucí dohody, která by mu nebyla výhodná.

Ruská média mezitím oslavují poslední vývoj jako diplomatické vítězství. Deník Izvestia píše o „výhře v dalším kole globálního pokeru“, zatímco Kommersant otevřeně konstatuje, že „Trumpovy postoje jsou Rusku momentálně bližší než evropské“. Ultrakonzervativní Komsomolskaja pravda dodává, že Evropa byla „varována“ a má si „v předsálí přivonět k novému světovému řádu“.

Ve vojenské rovině Rusko nadále pokračuje v ofenzivě a odmítá návrat okupovaných území. Po prvním dnu výměny zajatců Moskva odpálila na Ukrajinu 250 dronů a 14 balistických raket. Kyjev reagoval nasazením 94 vlastních bezpilotních prostředků. Mírové rozhovory tak probíhají paralelně s intenzivními útoky.

Trump, který v kampani v roce 2023 sliboval, že vyřeší válku do 24 hodin, zatím čelí tvrdé realitě. Čas běží, válka trvá a jeho dosavadní opatrnost vůči Kremlu kritizují nejen evropští lídři, ale i část amerických zákonodárců. Zatímco Senát pohrozil Rusku novými tvrdými sankcemi, Trumpova administrativa je stále neuvádí v platnost. Prezident přitom opakovaně vyjádřil skepsi k motivacím Vladimira Putina, ale zároveň pokračuje v politice sbližování.

Putin i jeho poradci si jsou vědomi Trumpovy snahy o zlepšení vztahů a dávají jasně najevo, že jí chtějí využít. Rossiyskaya Gazeta otevřeně uvádí, že „Trump nespojuje pokračování dialogu s Ruskem s mírovým procesem na Ukrajině“. Kreml si tak zatím může dovolit taktiku zdržování a selektivního vstřícného jednání bez nutnosti reálných ústupků.

Výsledkem je patová situace. Evropa zůstává v pozici pasivního pozorovatele, Trump sází na bilaterální vztahy s Ruskem a Ukrajina dál čelí útokům i diplomatickému zpochybňování své státnosti. Naděje na mír tak připomíná bloudění v nočním Kremlu – výstup z tohoto labyrintu je zatím v nedohlednu. 

Související

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 
Ilustrační fotografie.

Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti

Nejméně devět lidí zemřelo v ukrajinském Kyjevě při druhém ruském útoku na metropoli během jediného týdne. Hlášeno je také 46 zraněných osob, mezi nimi pět dětí. Útok přichází v době, kdy se členské státy připravují na pravidelný summit NATO. Informovala o tom BBC. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin Rusko

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj jede na summit NATO s jasným úkolem. Měl by se i setkat s Trumpem

Ukrajina sice není členem NATO, přesto se její prezident Volodymyr Zelenskyj pečlivě připravuje na právě začínající alianční setkání. V Turecku hodlá zatlačit na spojence Kyjeva, aby poskytli další prostředky protivzdušné obrany, které pomohou s obranou proti ruským útokům. Informovala o tom BBC. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel

Pavel naznačil, jaký bude jeho program na summitu NATO

Prezident Petr Pavel potvrdil, že nebude chybět na neformální večeři při summitu NATO, který dnes začíná v turecké Ankaře. Pavel dostal pozvánku od tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana. Prezident zároveň odhalil, jaký bude jeho další program na vrcholném jednání. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropa čelí dalším rozmarům počasí: Po vlně veder vypukly rozsáhlé lesní požáry

Jižní Evropu sužují rozsáhlé lesní požáry, které vyhnaly tisíce lidí z jejich domovů a přiměly úřady k zákazu vstupu diváků na francouzskou část pondělní třetí etapy cyklistického závodu Tour de France. Po rekordních vlnách veder na začátku léta čelí region kritické situaci, kterou úřady popisují jako sud s prachem. Stovky hasičů bojují s plameny, které v Portugalsku, Španělsku, Francii a Řecku zničily již téměř dvacet tisíc hektarů půdy. Situaci navíc komplikuje předpověď silného větru a očekávaný opětovný nárůst teplot.

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Teheránem prošel smuteční průvod za Chameneího. Na pohřeb dorazily miliony lidí

Smuteční průvod doprovázející rakev zesnulého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího dnes zaplnil ulice Teheránu. Až miliony truchlících se sešly podél deseti kilometrů dlouhé trasy, která vedla přes klíčová místa metropole, včetně náměstí Enghelab. Záběry státní televize ukázaly rakev zahalenou do íránské vlajky, kterou centrem města pomalu převážel nákladní automobil.

včera

Evropská unie

Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA

Evropská komise oficiálně požádala o dodržování zásad fair play a transparentní soutěže ve sportovním prostředí. Reagovala tak na situaci, kdy byl zrušen jednozápasový trest pro americkou fotbalovou hvězdu Folarina Baloguna. K tomuto kroku došlo poté, co spolu telefonicky hovořili americký prezident Donald Trump a šéf federace FIFA Gianni Infantino.

včera

Donald Trump

Červená karta pro nejlepšího hráče USA se Trumpovi nelíbí. Chce, aby to FIFA prošetřila

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že osobně požádal mezinárodní fotbalovou federaci FIFA o přezkoumání trestu pro útočníka Folarina Baloguna. Nejlepší střelec Spojených států na probíhajícím světovém šampionátu dostal stopku na jedno utkání, což vyvolalo velký poprask. Podle hlavy státu by realizace tohoto trestu zanechala na celém turnaji obrovskou skvrnu.

včera

včera

Norská pohádka na fotbalovém MS pokračuje. Po přestřelce na Aztéce postupují Angličané

Norové, kteří si podmaňují během světového šampionátu svými výkony a soudržností fotbalový svět, veslují úspěšně turnajem dál. A to i přesto, že v osmifinále narazili na jednoho z největších favoritů. Ukázalo se, že když Brazilci narazí na Nory, s touto severskou zemí mají problém. Dosud se jim je nepodařilo porazit a jinak tomu nebylo ani tentokrát. Díky skvěle chytajícímu gólmanovi Nylandovi a genialitě útočníka Haalanda, který opět předvedl jeden ze svých typických výkonů, kdy po celý zápas není pořádně vidět a pak rozhodne, se postarali Norové o další senzaci turnaje. O oba norské góly se postaral až ve druhé půli právě Haaland. Frustrovaní Brazilci se zmohli jen na snížení na 1:2 poté, co se z penalty trefil loučící se Neymar. Norové se nyní mohou těšit na čtvrtfinále s Anglií, která si ve svém osmifinále na Aztéckém stadionu po přestřelce a po průběhu, který jim úplně nepřál, nakonec poradili s domácím Mexikem 3:2.

Zdroj: David Holub

Další zprávy