Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.
Ve stínu noci v Kremlu, kde novinář BBC Steve Rosenberg zabloudil při odchodu z neveřejného „setkání s prezidentem Putinem“, ruský prezident náhle vystoupil v přímém přenosu. Místo slibované tiskové konference však oznámil návrh na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Tímto gestem nejen obešel evropské ultimátum, které požadovalo do dvou dnů souhlas s příměřím, ale také na čas utišil tlak ze strany prezidenta Donalda Trumpa.
Spojené státy pod vedením prezidenta Trumpa sice oficiálně podporují dohodu o 30denním příměří, ale když Moskva tuto podmínku odmítla a nabídla vlastní návrh rozhovorů v Turecku, Trump její postoj akceptoval. Jednání se sice konala, ale přítomnost jen nízko postavené ruské delegace a opětovné odmítnutí dlouhodobého příměří naznačily, že Kreml nemá v plánu skutečně ustupovat.
Zřejmě největší diplomatický úspěch Trumpovy snahy o mír zatím představuje výměna tisíce zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem, která byla rozložena do tří dnů. V pátek začala první fáze výměny 390 osob a byla poznamenána radostí i zoufalstvím rodin, které se konečně dočkaly návratu svých blízkých – nebo se jejich jména na seznamech vůbec neobjevila. I tento úspěch ale narušil Trumpův příspěvek na síti Truth Social, kde výměnu oznámil před jejím faktickým začátkem, čímž ohrozil bezpečnost operace. Ukrajinští činitelé vyjádřili úlevu, že situace neskončila tragicky.
Zatímco Trump nadále usiluje o diplomatický průlom, včetně dvouhodinového telefonátu s Putinem a osobního setkání se Zelenským během pohřbu papeže Františka, reálné výsledky zůstávají omezené. Ukrajinská strana v Istanbulu přijala nabídku jednat, Moskva však opět odmítla příměří a nadále požaduje územní ústupky. Navíc zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož funkční období podle Ruska vypršelo – a ignoruje přitom, že podle ukrajinské ústavy nelze volby pořádat během válečného stavu, který sama vyvolala.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tuto pozici potvrdil: „Nejdřív dohoda, pak rozhodneme, kdo ji podepíše. Ale jak už řekl prezident Putin, Zelenskyj nemá legitimitu.“ Kreml tak nejen oddaluje reálné mírové řešení, ale také připravuje půdu pro možnou delegitimizaci jakékoliv budoucí dohody, která by mu nebyla výhodná.
Ruská média mezitím oslavují poslední vývoj jako diplomatické vítězství. Deník Izvestia píše o „výhře v dalším kole globálního pokeru“, zatímco Kommersant otevřeně konstatuje, že „Trumpovy postoje jsou Rusku momentálně bližší než evropské“. Ultrakonzervativní Komsomolskaja pravda dodává, že Evropa byla „varována“ a má si „v předsálí přivonět k novému světovému řádu“.
Ve vojenské rovině Rusko nadále pokračuje v ofenzivě a odmítá návrat okupovaných území. Po prvním dnu výměny zajatců Moskva odpálila na Ukrajinu 250 dronů a 14 balistických raket. Kyjev reagoval nasazením 94 vlastních bezpilotních prostředků. Mírové rozhovory tak probíhají paralelně s intenzivními útoky.
Trump, který v kampani v roce 2023 sliboval, že vyřeší válku do 24 hodin, zatím čelí tvrdé realitě. Čas běží, válka trvá a jeho dosavadní opatrnost vůči Kremlu kritizují nejen evropští lídři, ale i část amerických zákonodárců. Zatímco Senát pohrozil Rusku novými tvrdými sankcemi, Trumpova administrativa je stále neuvádí v platnost. Prezident přitom opakovaně vyjádřil skepsi k motivacím Vladimira Putina, ale zároveň pokračuje v politice sbližování.
Putin i jeho poradci si jsou vědomi Trumpovy snahy o zlepšení vztahů a dávají jasně najevo, že jí chtějí využít. Rossiyskaya Gazeta otevřeně uvádí, že „Trump nespojuje pokračování dialogu s Ruskem s mírovým procesem na Ukrajině“. Kreml si tak zatím může dovolit taktiku zdržování a selektivního vstřícného jednání bez nutnosti reálných ústupků.
Výsledkem je patová situace. Evropa zůstává v pozici pasivního pozorovatele, Trump sází na bilaterální vztahy s Ruskem a Ukrajina dál čelí útokům i diplomatickému zpochybňování své státnosti. Naděje na mír tak připomíná bloudění v nočním Kremlu – výstup z tohoto labyrintu je zatím v nedohlednu.
Související
Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala
Sybiha: Ruský teror proti Ukrajině každým dnem sílí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vojtěchovo ministerstvo podá trestní oznámení kvůli jedné z pojišťoven
před 2 hodinami
Ilegální tuningový sraz má být v Česku. Policie řekla, jak se připravuje
před 3 hodinami
Nejteplejší den babího léta. Bylo i více než 26 stupňů
před 4 hodinami
Rutte je přesvědčen, že ruská hrozba pro NATO není bezprostřední
před 4 hodinami
Výstřel na pardubické poliklinice. Policie zadržela podezřelého mladíka
před 5 hodinami
Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací
před 6 hodinami
Dojemné loučení i chvíle hrůzy. Internet plní dramatické záběry z letadla
před 6 hodinami
Konec nočního vysílání, Eurovize i populárních pořadů. ČT představila zásadní změny
před 7 hodinami
Stát se vrací k zastropování paliv. Zveřejnil nejvyšší možné ceny benzínu a nafty
před 8 hodinami
Zásilky z Číny ještě více podraží. EU k balíčkům z Temu, Sheinu či AliExpressu přidá další poplatek
před 9 hodinami
Británie zvažuje opětovný vstup do EU
před 9 hodinami
Únosu letadla pomohl zabránit tajný agent. S letounem přistáli jiní piloti
před 10 hodinami
Cestující z letadla popisují chvíle hrůzy. Podle Izraele se mohlo jednat o pokus o teroristický útok
před 11 hodinami
Poslanci druhý den jednají o vyslovení nedůvěry vládě
před 12 hodinami
Drama při letu do Izraele: Jeden pilot pobodal druhého, chtěl poslat letadlo k zemi
před 13 hodinami
Vývojář přiměl AI k poskytnutí návodů na výrobu biologických zbraní a páchání atentátů
před 13 hodinami
Trump oznámil uzavření dohody se šéfy předních technologických společností o vývoji AI
před 14 hodinami
Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala
před 16 hodinami
Říjnový výhled počasí. Nadprůměrné teploty by mohly pokračovat
včera
Metnar řekl zástupcům policistů či hasičů, jak porostou platy
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se setkal se zástupci bezpečnostních sborů a odborových organizací, kterým představil plán postupného navyšování platů příslušníků i další priority rozpočtu resortu vnitra na rok 2027. Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků Vězeňské služby ČR se mají zvyšovat postupně v letech 2027 až 2029.
Zdroj: Jan Hrabě