Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.
Ve stínu noci v Kremlu, kde novinář BBC Steve Rosenberg zabloudil při odchodu z neveřejného „setkání s prezidentem Putinem“, ruský prezident náhle vystoupil v přímém přenosu. Místo slibované tiskové konference však oznámil návrh na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Tímto gestem nejen obešel evropské ultimátum, které požadovalo do dvou dnů souhlas s příměřím, ale také na čas utišil tlak ze strany prezidenta Donalda Trumpa.
Spojené státy pod vedením prezidenta Trumpa sice oficiálně podporují dohodu o 30denním příměří, ale když Moskva tuto podmínku odmítla a nabídla vlastní návrh rozhovorů v Turecku, Trump její postoj akceptoval. Jednání se sice konala, ale přítomnost jen nízko postavené ruské delegace a opětovné odmítnutí dlouhodobého příměří naznačily, že Kreml nemá v plánu skutečně ustupovat.
Zřejmě největší diplomatický úspěch Trumpovy snahy o mír zatím představuje výměna tisíce zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem, která byla rozložena do tří dnů. V pátek začala první fáze výměny 390 osob a byla poznamenána radostí i zoufalstvím rodin, které se konečně dočkaly návratu svých blízkých – nebo se jejich jména na seznamech vůbec neobjevila. I tento úspěch ale narušil Trumpův příspěvek na síti Truth Social, kde výměnu oznámil před jejím faktickým začátkem, čímž ohrozil bezpečnost operace. Ukrajinští činitelé vyjádřili úlevu, že situace neskončila tragicky.
Zatímco Trump nadále usiluje o diplomatický průlom, včetně dvouhodinového telefonátu s Putinem a osobního setkání se Zelenským během pohřbu papeže Františka, reálné výsledky zůstávají omezené. Ukrajinská strana v Istanbulu přijala nabídku jednat, Moskva však opět odmítla příměří a nadále požaduje územní ústupky. Navíc zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož funkční období podle Ruska vypršelo – a ignoruje přitom, že podle ukrajinské ústavy nelze volby pořádat během válečného stavu, který sama vyvolala.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tuto pozici potvrdil: „Nejdřív dohoda, pak rozhodneme, kdo ji podepíše. Ale jak už řekl prezident Putin, Zelenskyj nemá legitimitu.“ Kreml tak nejen oddaluje reálné mírové řešení, ale také připravuje půdu pro možnou delegitimizaci jakékoliv budoucí dohody, která by mu nebyla výhodná.
Ruská média mezitím oslavují poslední vývoj jako diplomatické vítězství. Deník Izvestia píše o „výhře v dalším kole globálního pokeru“, zatímco Kommersant otevřeně konstatuje, že „Trumpovy postoje jsou Rusku momentálně bližší než evropské“. Ultrakonzervativní Komsomolskaja pravda dodává, že Evropa byla „varována“ a má si „v předsálí přivonět k novému světovému řádu“.
Ve vojenské rovině Rusko nadále pokračuje v ofenzivě a odmítá návrat okupovaných území. Po prvním dnu výměny zajatců Moskva odpálila na Ukrajinu 250 dronů a 14 balistických raket. Kyjev reagoval nasazením 94 vlastních bezpilotních prostředků. Mírové rozhovory tak probíhají paralelně s intenzivními útoky.
Trump, který v kampani v roce 2023 sliboval, že vyřeší válku do 24 hodin, zatím čelí tvrdé realitě. Čas běží, válka trvá a jeho dosavadní opatrnost vůči Kremlu kritizují nejen evropští lídři, ale i část amerických zákonodárců. Zatímco Senát pohrozil Rusku novými tvrdými sankcemi, Trumpova administrativa je stále neuvádí v platnost. Prezident přitom opakovaně vyjádřil skepsi k motivacím Vladimira Putina, ale zároveň pokračuje v politice sbližování.
Putin i jeho poradci si jsou vědomi Trumpovy snahy o zlepšení vztahů a dávají jasně najevo, že jí chtějí využít. Rossiyskaya Gazeta otevřeně uvádí, že „Trump nespojuje pokračování dialogu s Ruskem s mírovým procesem na Ukrajině“. Kreml si tak zatím může dovolit taktiku zdržování a selektivního vstřícného jednání bez nutnosti reálných ústupků.
Výsledkem je patová situace. Evropa zůstává v pozici pasivního pozorovatele, Trump sází na bilaterální vztahy s Ruskem a Ukrajina dál čelí útokům i diplomatickému zpochybňování své státnosti. Naděje na mír tak připomíná bloudění v nočním Kremlu – výstup z tohoto labyrintu je zatím v nedohlednu.
Související
Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl
Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií
válka na Ukrajině , Vladimír Putin , Rusko
Aktuálně se děje
před 13 minutami
V Praze opět roste počet případů žloutenky
před 55 minutami
Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí
před 1 hodinou
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
před 2 hodinami
Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou
před 3 hodinami
Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl
před 4 hodinami
Počasí přinese tento týden další silné mrazy, o víkendu se výrazně oteplí
včera
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
včera
Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne
včera
Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10
včera
Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále
včera
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
včera
Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář
včera
Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku
včera
České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení
včera
Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla
včera
Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři
Aktualizováno včera
Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku
včera
Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou
včera
EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři
včera
Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy
Svým dalším hracím dnem pokračoval v olympijském Miláně hokejový turnaj. Tou asi nejvýznamnější zprávou je, že dalším přímým postupujícím do čtvrtfinále tohoto ostře sledovaného turnaje je vedle Kanady i Slovensko. Stalo se tak paradoxně poté, co naši východní sousedé prohráli svůj poslední zápas ve skupině B se Švédskem 3:5, ovšem právě rozdíl dvou branek byla pro přímý postup důležitá. Definitivně o slovenském přímém postupu rozhodla vysoká výhra Finska nad Itálií 11:0. Lotyšům se povedlo ve skupině C otočit a zvítězit v zápase s Německem. USA pak večer porazila Dánsko 6:3, i když ze začátku měly se svým severským soupeřem potíže.
Zdroj: David Holub