Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.
Ve stínu noci v Kremlu, kde novinář BBC Steve Rosenberg zabloudil při odchodu z neveřejného „setkání s prezidentem Putinem“, ruský prezident náhle vystoupil v přímém přenosu. Místo slibované tiskové konference však oznámil návrh na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Tímto gestem nejen obešel evropské ultimátum, které požadovalo do dvou dnů souhlas s příměřím, ale také na čas utišil tlak ze strany prezidenta Donalda Trumpa.
Spojené státy pod vedením prezidenta Trumpa sice oficiálně podporují dohodu o 30denním příměří, ale když Moskva tuto podmínku odmítla a nabídla vlastní návrh rozhovorů v Turecku, Trump její postoj akceptoval. Jednání se sice konala, ale přítomnost jen nízko postavené ruské delegace a opětovné odmítnutí dlouhodobého příměří naznačily, že Kreml nemá v plánu skutečně ustupovat.
Zřejmě největší diplomatický úspěch Trumpovy snahy o mír zatím představuje výměna tisíce zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem, která byla rozložena do tří dnů. V pátek začala první fáze výměny 390 osob a byla poznamenána radostí i zoufalstvím rodin, které se konečně dočkaly návratu svých blízkých – nebo se jejich jména na seznamech vůbec neobjevila. I tento úspěch ale narušil Trumpův příspěvek na síti Truth Social, kde výměnu oznámil před jejím faktickým začátkem, čímž ohrozil bezpečnost operace. Ukrajinští činitelé vyjádřili úlevu, že situace neskončila tragicky.
Zatímco Trump nadále usiluje o diplomatický průlom, včetně dvouhodinového telefonátu s Putinem a osobního setkání se Zelenským během pohřbu papeže Františka, reálné výsledky zůstávají omezené. Ukrajinská strana v Istanbulu přijala nabídku jednat, Moskva však opět odmítla příměří a nadále požaduje územní ústupky. Navíc zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož funkční období podle Ruska vypršelo – a ignoruje přitom, že podle ukrajinské ústavy nelze volby pořádat během válečného stavu, který sama vyvolala.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tuto pozici potvrdil: „Nejdřív dohoda, pak rozhodneme, kdo ji podepíše. Ale jak už řekl prezident Putin, Zelenskyj nemá legitimitu.“ Kreml tak nejen oddaluje reálné mírové řešení, ale také připravuje půdu pro možnou delegitimizaci jakékoliv budoucí dohody, která by mu nebyla výhodná.
Ruská média mezitím oslavují poslední vývoj jako diplomatické vítězství. Deník Izvestia píše o „výhře v dalším kole globálního pokeru“, zatímco Kommersant otevřeně konstatuje, že „Trumpovy postoje jsou Rusku momentálně bližší než evropské“. Ultrakonzervativní Komsomolskaja pravda dodává, že Evropa byla „varována“ a má si „v předsálí přivonět k novému světovému řádu“.
Ve vojenské rovině Rusko nadále pokračuje v ofenzivě a odmítá návrat okupovaných území. Po prvním dnu výměny zajatců Moskva odpálila na Ukrajinu 250 dronů a 14 balistických raket. Kyjev reagoval nasazením 94 vlastních bezpilotních prostředků. Mírové rozhovory tak probíhají paralelně s intenzivními útoky.
Trump, který v kampani v roce 2023 sliboval, že vyřeší válku do 24 hodin, zatím čelí tvrdé realitě. Čas běží, válka trvá a jeho dosavadní opatrnost vůči Kremlu kritizují nejen evropští lídři, ale i část amerických zákonodárců. Zatímco Senát pohrozil Rusku novými tvrdými sankcemi, Trumpova administrativa je stále neuvádí v platnost. Prezident přitom opakovaně vyjádřil skepsi k motivacím Vladimira Putina, ale zároveň pokračuje v politice sbližování.
Putin i jeho poradci si jsou vědomi Trumpovy snahy o zlepšení vztahů a dávají jasně najevo, že jí chtějí využít. Rossiyskaya Gazeta otevřeně uvádí, že „Trump nespojuje pokračování dialogu s Ruskem s mírovým procesem na Ukrajině“. Kreml si tak zatím může dovolit taktiku zdržování a selektivního vstřícného jednání bez nutnosti reálných ústupků.
Výsledkem je patová situace. Evropa zůstává v pozici pasivního pozorovatele, Trump sází na bilaterální vztahy s Ruskem a Ukrajina dál čelí útokům i diplomatickému zpochybňování své státnosti. Naděje na mír tak připomíná bloudění v nočním Kremlu – výstup z tohoto labyrintu je zatím v nedohlednu.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
válka na Ukrajině , Vladimír Putin , Rusko
Aktuálně se děje
před 41 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák