Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu

Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.

Ve stínu noci v Kremlu, kde novinář BBC Steve Rosenberg zabloudil při odchodu z neveřejného „setkání s prezidentem Putinem“, ruský prezident náhle vystoupil v přímém přenosu. Místo slibované tiskové konference však oznámil návrh na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Tímto gestem nejen obešel evropské ultimátum, které požadovalo do dvou dnů souhlas s příměřím, ale také na čas utišil tlak ze strany prezidenta Donalda Trumpa.

Spojené státy pod vedením prezidenta Trumpa sice oficiálně podporují dohodu o 30denním příměří, ale když Moskva tuto podmínku odmítla a nabídla vlastní návrh rozhovorů v Turecku, Trump její postoj akceptoval. Jednání se sice konala, ale přítomnost jen nízko postavené ruské delegace a opětovné odmítnutí dlouhodobého příměří naznačily, že Kreml nemá v plánu skutečně ustupovat.

Zřejmě největší diplomatický úspěch Trumpovy snahy o mír zatím představuje výměna tisíce zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem, která byla rozložena do tří dnů. V pátek začala první fáze výměny 390 osob a byla poznamenána radostí i zoufalstvím rodin, které se konečně dočkaly návratu svých blízkých – nebo se jejich jména na seznamech vůbec neobjevila. I tento úspěch ale narušil Trumpův příspěvek na síti Truth Social, kde výměnu oznámil před jejím faktickým začátkem, čímž ohrozil bezpečnost operace. Ukrajinští činitelé vyjádřili úlevu, že situace neskončila tragicky.

Zatímco Trump nadále usiluje o diplomatický průlom, včetně dvouhodinového telefonátu s Putinem a osobního setkání se Zelenským během pohřbu papeže Františka, reálné výsledky zůstávají omezené. Ukrajinská strana v Istanbulu přijala nabídku jednat, Moskva však opět odmítla příměří a nadále požaduje územní ústupky. Navíc zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož funkční období podle Ruska vypršelo – a ignoruje přitom, že podle ukrajinské ústavy nelze volby pořádat během válečného stavu, který sama vyvolala.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tuto pozici potvrdil: „Nejdřív dohoda, pak rozhodneme, kdo ji podepíše. Ale jak už řekl prezident Putin, Zelenskyj nemá legitimitu.“ Kreml tak nejen oddaluje reálné mírové řešení, ale také připravuje půdu pro možnou delegitimizaci jakékoliv budoucí dohody, která by mu nebyla výhodná.

Ruská média mezitím oslavují poslední vývoj jako diplomatické vítězství. Deník Izvestia píše o „výhře v dalším kole globálního pokeru“, zatímco Kommersant otevřeně konstatuje, že „Trumpovy postoje jsou Rusku momentálně bližší než evropské“. Ultrakonzervativní Komsomolskaja pravda dodává, že Evropa byla „varována“ a má si „v předsálí přivonět k novému světovému řádu“.

Ve vojenské rovině Rusko nadále pokračuje v ofenzivě a odmítá návrat okupovaných území. Po prvním dnu výměny zajatců Moskva odpálila na Ukrajinu 250 dronů a 14 balistických raket. Kyjev reagoval nasazením 94 vlastních bezpilotních prostředků. Mírové rozhovory tak probíhají paralelně s intenzivními útoky.

Trump, který v kampani v roce 2023 sliboval, že vyřeší válku do 24 hodin, zatím čelí tvrdé realitě. Čas běží, válka trvá a jeho dosavadní opatrnost vůči Kremlu kritizují nejen evropští lídři, ale i část amerických zákonodárců. Zatímco Senát pohrozil Rusku novými tvrdými sankcemi, Trumpova administrativa je stále neuvádí v platnost. Prezident přitom opakovaně vyjádřil skepsi k motivacím Vladimira Putina, ale zároveň pokračuje v politice sbližování.

Putin i jeho poradci si jsou vědomi Trumpovy snahy o zlepšení vztahů a dávají jasně najevo, že jí chtějí využít. Rossiyskaya Gazeta otevřeně uvádí, že „Trump nespojuje pokračování dialogu s Ruskem s mírovým procesem na Ukrajině“. Kreml si tak zatím může dovolit taktiku zdržování a selektivního vstřícného jednání bez nutnosti reálných ústupků.

Výsledkem je patová situace. Evropa zůstává v pozici pasivního pozorovatele, Trump sází na bilaterální vztahy s Ruskem a Ukrajina dál čelí útokům i diplomatickému zpochybňování své státnosti. Naděje na mír tak připomíná bloudění v nočním Kremlu – výstup z tohoto labyrintu je zatím v nedohlednu. 

Související

Kyjev

Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala

Každá hodina, během které se kvůli raketovým výstrahám zastaví podnikatelská činnost na Ukrajině, stojí tamní ekonomiku přibližně 45 milionů dolarů. Uvedl to ukrajinský ministr hospodářství a životního prostředí Oleksandr Kravčenko v rozhovoru pro The Guardian v Kyjevě. Rusko se v posledních týdnech stále více zaměřuje na infrastrukturu, která tvoří základ ukrajinského hospodářství. Útoky zasahují průmyslové areály, sklady, logistická centra i datová střediska. Podle ministra se tím Ruská federace snaží prakticky zničit celou ukrajinskou ekonomiku.
Andrij Sybiha

Sybiha: Ruský teror proti Ukrajině každým dnem sílí

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha varoval, že ruský teror proti jeho zemi každým dnem sílí. Stalo se tak po další noci plné vzdušných úderů, které zasáhly hlavně Kyjev a Odeskou oblast. V Odese byla při těchto náletech poškozena přístavní infrastruktura. Podle šéfa ukrajinské diplomacie jde ze strany Ruska o záměrnou eskalaci konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Vladimír Putin ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Podzim, ilustrační fotografie.

Nejteplejší den babího léta. Bylo i více než 26 stupňů

Středa byla zatím nejteplejším dnem letošního babího léta. Na deseti místech v republice zaznamenaly meteorologické stanice letní den, teplota totiž dosáhla alespoň 25 stupňů nad nulou. Babí léto má podle předpovědi pokračovat ještě několik dní. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý setkal ve Strakově akademii s předsedkyní italské vlády Giorgiou Meloniovou. Lídři jednali o naplňování Akčního plánu mezi Itálií a ČR pro strategickou bilaterální a unijní spolupráci na období 2026–2030, hospodářské spolupráci, posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU, boji proti nelegální migraci a dalších tématech nadcházejícího jednání Evropské rady.

před 6 hodinami

 FlyDubai

Dojemné loučení i chvíle hrůzy. Internet plní dramatické záběry z letadla

Dopravní letoun společnosti FlyDubai směřující z Dubaje do Tel Avivu musel nouzově přistát na letišti Tabúk v Saúdské Arábii po dramatu na palubě. Druhý pilot se podle svědectví pokusil stroj otevřeně sabotovat, napadl kapitána nožem a navedl letadlo do prudkého klesání. Tragédii zabránila rychlá reakce tří izraelských cestujících, kteří útočníka v kokpitu přemohli a zneškodnili. Na palubě se nacházeli také další dva piloti, kteří se následně ujali řízení a bezpečně přistáli.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Čerpací stanice

Stát se vrací k zastropování paliv. Zveřejnil nejvyšší možné ceny benzínu a nafty

Ministerstvo financí přistoupilo k opětovnému zavedení cenových stropů pro pohonné hmoty, čímž stát reaguje na výrazné zdražování paliv a přetrvávající nejistotu na trhu s ropou. Maximální prodejní ceny benzínu a nafty začnou platit od čtvrtka. Litr benzínu se bude moci prodávat nejvýše za 46,14 koruny, zatímco v případě nafty činí stanovený strop 48,72 koruny za litr. Cílem tohoto vládního zásahu je zamezit dalšímu prudkému růstu cen na čerpacích stanicích.

před 8 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Zásilky z Číny ještě více podraží. EU k balíčkům z Temu, Sheinu či AliExpressu přidá další poplatek

Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.

před 9 hodinami

Andy Burnham

Británie zvažuje opětovný vstup do EU

Britský ministerský předseda Andy Burnham naznačil, že opětovný vstup Spojeného království do Evropské unie patří mezi možnosti, které by vláda mohla zvážit při utváření dlouhodobých vztahů s kontinentem. Podle premiéra přinesla současná podoba brexitu britské ekonomice i společnosti více škody než užitku. Z toho důvodu chce prozkoumat všechny dostupné varianty, jak vzájemné vazby s Bruselem napravit. Tento krok vyvolal ostré reakce opozice, která předsedu vlády obviňuje z otevírání starých ran.

před 9 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Únosu letadla pomohl zabránit tajný agent. S letounem přistáli jiní piloti

Dramatický incident na palubě komerčního letu společnosti Flydubai z Dubaje do Tel Avivu skončil neplánovaným přistáním v Saúdské Arábii poté, co se v kokpitu odehrál násilný střet mezi piloty. Podle izraelských bezpečnostních představitelů existuje vážné podezření, že se jednalo o pokus o teroristický útok se záměrem stroj navést k zemi. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Poslanecká sněmovna

Poslanci druhý den jednají o vyslovení nedůvěry vládě

Poslanci pokračují v jednání na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, na které se má hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Jednání bylo zahájeno již v úterý odpoledne a večer bylo přerušeno. Opoziční poslanci se snaží kabinetu vyslovit nedůvěru, zatímco zástupci vládních stran využívají prostor u řečnického pultu k prezentaci výsledků své dosavadní práce. Do diskuse se přihlásily ještě desítky zákonodárců, takže přesný čas samotného hlasování zůstává nejasný.

před 12 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Drama při letu do Izraele: Jeden pilot pobodal druhého, chtěl poslat letadlo k zemi

Dramatický incident se odehrál na palubě linky FZ 1073 společnosti Flydubai ze Spojených arabských emirátů do Izraele. Letoun směřující z Dubaje do Tel Avivu musel neplánovaně přistát v Saúdské Arábii poté, co posádka vyslala signál upozorňující na únos stroje. Izraelské úřady událost vyšetřují jako teroristický čin a podle předběžných zjištění zabránil tragédii zásah cestujících a členů posádky. Druhý pilot se totiž během letu pokusil převzít kontrolu nad strojem a zřítit se s ním.

před 13 hodinami

Ilustrační foto

Vývojář přiměl AI k poskytnutí návodů na výrobu biologických zbraní a páchání atentátů

Čínský vývojář umělé inteligence Moonshot provádí interní přezkum svých systémů poté, co se výzkumníkům podařilo přimět jeho modely Kimi k poskytnutí návodů na výrobu biologických zbraní a páchání atentátů. Společnost Mindgard, která se zabývá testováním bezpečnosti systémů umělé inteligence, zjištění odhalila při prověřování modelů Kimi K2.6 a K3 Swarm. Tyto systémy nedokázaly uplatnit nastavená bezpečnostní omezení, která měla podobným tématům zabránit. K selhání došlo během procesu takzvaného jailbreakingu, při němž výzkumníci zadávají složité instrukce s cílem zjistit, zda model obojde své bezpečnostní pojistky.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump oznámil uzavření dohody se šéfy předních technologických společností o vývoji AI

Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody se šéfy předních technologických společností o zavedení dobrovolných kontrol v oblasti vývoje umělé inteligence. Současně podepsal výkonné nařízení, kterým se tento obor v rámci federální administrativy oficiálně přejmenovává. Místo dosavadního termínu umělá inteligence se má nově používat název superinteligence. Ke shodě došlo po společném obědě zástupců sektoru v Bílém domě.

před 14 hodinami

Kyjev

Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala

Každá hodina, během které se kvůli raketovým výstrahám zastaví podnikatelská činnost na Ukrajině, stojí tamní ekonomiku přibližně 45 milionů dolarů. Uvedl to ukrajinský ministr hospodářství a životního prostředí Oleksandr Kravčenko v rozhovoru pro The Guardian v Kyjevě. Rusko se v posledních týdnech stále více zaměřuje na infrastrukturu, která tvoří základ ukrajinského hospodářství. Útoky zasahují průmyslové areály, sklady, logistická centra i datová střediska. Podle ministra se tím Ruská federace snaží prakticky zničit celou ukrajinskou ekonomiku.

před 16 hodinami

včera

Metnar řekl zástupcům policistů či hasičů, jak porostou platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se setkal se zástupci bezpečnostních sborů a odborových organizací, kterým představil plán postupného navyšování platů příslušníků i další priority rozpočtu resortu vnitra na rok 2027. Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků Vězeňské služby ČR se mají zvyšovat postupně v letech 2027 až 2029. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy