Federální soudkyně Allison Burroughsová v pátek vydala předběžné opatření, které dočasně pozastavuje rozhodnutí Trumpovy administrativy odebrat Harvardově univerzitě oprávnění přijímat zahraniční studenty. Rozhodnutí přišlo jen několik hodin poté, co Harvard podal žalobu, v níž tvrdí, že jde o jasnou odvetu za to, že univerzita odmítla splnit ideologické požadavky federální vlády.
Harvard ve svém podání uvedl, že rozhodnutí Ministerstva vnitřní bezpečnosti porušuje zákon a představuje zásah do akademické svobody i ústavního práva univerzity na svobodu projevu. „Tato vláda trestá Harvard za to, že odmítá ideologickou kontrolu nad svým vedením, učebními osnovami a názory studentů i zaměstnanců,“ uvádí se v žalobě.
Soudkyně Burroughsová, která byla jmenována prezidentem Obamou, ve svém usnesení konstatovala, že by Harvard mohl utrpět „okamžitou a nenapravitelnou újmu“, pokud by vláda odebrala jeho certifikaci před projednáním případu. Soudní slyšení o předběžném opatření je naplánováno na čtvrtek – v době, kdy se zároveň koná promoce, na níž se očekává účast mnoha zahraničních studentů.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa minulý týden rozhodla, že Harvard již nemůže přijímat žádné nové zahraniční studenty a ti stávající musí buď přestoupit na jinou školu, nebo ztratit svůj právní status. „Jedním podpisem se vláda pokusila vymazat čtvrtinu studentské populace Harvardu,“ stojí v soudním podání univerzity.
Prezident Harvardu Alan Garber v prohlášení uvedl, že univerzita bude o svá práva a své studenty bojovat: „Díky vám víme více a rozumíme lépe. Vaše přítomnost obohacuje naši univerzitu, naši zemi i svět. Budeme vás podporovat.“
Trumpova administrativa tvrdí, že jde o zákonné rozhodnutí a že univerzity nemají automatické právo přijímat zahraniční studenty. „Je to výsada, nikoli právo,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Tricia McLaughlinová. Prezident Trump v pátek novinářům řekl, že podobné kroky zvažuje i vůči dalším školám: „Harvard se bude muset změnit. A další také.“
Harvard mezitím čelí i jiným krokům vlády, které mají ohrozit jeho financování. Kromě zmíněné certifikace univerzita žaluje federální vládu také kvůli zmrazení 2,65 miliardy dolarů na federálních grantech a kontraktech. Tento případ rovněž řeší soudkyně Burroughsová.
Ministerstvo financí navíc zvažuje odebrání daňového zvýhodnění univerzity. Harvard tvrdí, že jde o součást širší kampaně, jejímž cílem je donutit školu vzdát se svých práv podle prvního dodatku ústavy. V dopise zaslaném univerzitě ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem uvedla, že Harvard porušil povinnost předat údaje o kázeňských přestupcích zahraničních studentů, což škola popírá.
Žaloba dále uvádí, že vláda neposkytla univerzitě žádnou možnost se bránit nebo předložit důkazy, čímž porušila i vlastní předpisy ohledně odebrání certifikace. Harvard by mohl oprávnění obnovit, pokud do 72 hodin poskytne pět let staré záznamy o chování všech zahraničních studentů – požadavek, který univerzita označuje za bezprecedentní a právně neopodstatněný.
Rozhodnutí by mohlo zasáhnout téměř 7 000 studentů. Mezinárodní studenti tvoří přibližně 27 % všech zapsaných studentů Harvardu. Mnozí z nich byli zprávou zdrceni. Jared, osmnáctiletý student z Nového Zélandu, který měl na podzim nastoupit do prvního ročníku, popsal chvíli, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, jako „pád srdce“.
Zahraniční studenti i akademici mezitím varují, že tento krok může nenávratně poškodit kvalitu výzkumu a výuky. Profesor ekonomie Jason Furman to označil za „otřesné rozhodnutí na všech úrovních“, které podle něj ohrožuje americkou vědu i mezinárodní postavení Spojených států.
Bývalý prezident univerzity a exministr financí Larry Summers uvedl, že jde o „mstu využívající veškeré prostředky státní moci“ kvůli politickému sporu. Zvláště kritizoval fakt, že by rozhodnutí mohlo vyloučit i izraelské studenty, čímž by bylo podle něj diskriminačnější než cokoliv, co vláda kdy Harvardu vyčítala.
Univerzita čelila v uplynulém roce kritice kvůli své reakci na propalestinské protesty a obviněním z antisemitismu na kampusu. Dva nedávno zveřejněné reporty potvrdily, že se na škole cítili ohroženi jak židovští, tak muslimští studenti. Harvard už zahájil některé kroky k nápravě, včetně přejmenování své kanceláře pro diverzitu a inkluzi.
Rabín Jason Rubenstein, výkonný ředitel Harvard Hillel, uvedl, že univerzita prochází „dlouho odkládaným vyrovnáním se s antisemitismem“, ale zároveň varoval, že současné kroky vlády „ohrožují právní stát a nezávislost institucí“.
Trumpova administrativa však i nadále tvrdí, že školy jako Harvard „selhaly v ochraně amerických studentů“ a že jde o „varování ostatním institucím, aby si daly do pořádku své záležitosti“.
Související
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
soudy , USA (Spojené státy americké) , Harvardova univerzita
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák