Federální soudkyně Allison Burroughsová v pátek vydala předběžné opatření, které dočasně pozastavuje rozhodnutí Trumpovy administrativy odebrat Harvardově univerzitě oprávnění přijímat zahraniční studenty. Rozhodnutí přišlo jen několik hodin poté, co Harvard podal žalobu, v níž tvrdí, že jde o jasnou odvetu za to, že univerzita odmítla splnit ideologické požadavky federální vlády.
Harvard ve svém podání uvedl, že rozhodnutí Ministerstva vnitřní bezpečnosti porušuje zákon a představuje zásah do akademické svobody i ústavního práva univerzity na svobodu projevu. „Tato vláda trestá Harvard za to, že odmítá ideologickou kontrolu nad svým vedením, učebními osnovami a názory studentů i zaměstnanců,“ uvádí se v žalobě.
Soudkyně Burroughsová, která byla jmenována prezidentem Obamou, ve svém usnesení konstatovala, že by Harvard mohl utrpět „okamžitou a nenapravitelnou újmu“, pokud by vláda odebrala jeho certifikaci před projednáním případu. Soudní slyšení o předběžném opatření je naplánováno na čtvrtek – v době, kdy se zároveň koná promoce, na níž se očekává účast mnoha zahraničních studentů.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa minulý týden rozhodla, že Harvard již nemůže přijímat žádné nové zahraniční studenty a ti stávající musí buď přestoupit na jinou školu, nebo ztratit svůj právní status. „Jedním podpisem se vláda pokusila vymazat čtvrtinu studentské populace Harvardu,“ stojí v soudním podání univerzity.
Prezident Harvardu Alan Garber v prohlášení uvedl, že univerzita bude o svá práva a své studenty bojovat: „Díky vám víme více a rozumíme lépe. Vaše přítomnost obohacuje naši univerzitu, naši zemi i svět. Budeme vás podporovat.“
Trumpova administrativa tvrdí, že jde o zákonné rozhodnutí a že univerzity nemají automatické právo přijímat zahraniční studenty. „Je to výsada, nikoli právo,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Tricia McLaughlinová. Prezident Trump v pátek novinářům řekl, že podobné kroky zvažuje i vůči dalším školám: „Harvard se bude muset změnit. A další také.“
Harvard mezitím čelí i jiným krokům vlády, které mají ohrozit jeho financování. Kromě zmíněné certifikace univerzita žaluje federální vládu také kvůli zmrazení 2,65 miliardy dolarů na federálních grantech a kontraktech. Tento případ rovněž řeší soudkyně Burroughsová.
Ministerstvo financí navíc zvažuje odebrání daňového zvýhodnění univerzity. Harvard tvrdí, že jde o součást širší kampaně, jejímž cílem je donutit školu vzdát se svých práv podle prvního dodatku ústavy. V dopise zaslaném univerzitě ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem uvedla, že Harvard porušil povinnost předat údaje o kázeňských přestupcích zahraničních studentů, což škola popírá.
Žaloba dále uvádí, že vláda neposkytla univerzitě žádnou možnost se bránit nebo předložit důkazy, čímž porušila i vlastní předpisy ohledně odebrání certifikace. Harvard by mohl oprávnění obnovit, pokud do 72 hodin poskytne pět let staré záznamy o chování všech zahraničních studentů – požadavek, který univerzita označuje za bezprecedentní a právně neopodstatněný.
Rozhodnutí by mohlo zasáhnout téměř 7 000 studentů. Mezinárodní studenti tvoří přibližně 27 % všech zapsaných studentů Harvardu. Mnozí z nich byli zprávou zdrceni. Jared, osmnáctiletý student z Nového Zélandu, který měl na podzim nastoupit do prvního ročníku, popsal chvíli, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, jako „pád srdce“.
Zahraniční studenti i akademici mezitím varují, že tento krok může nenávratně poškodit kvalitu výzkumu a výuky. Profesor ekonomie Jason Furman to označil za „otřesné rozhodnutí na všech úrovních“, které podle něj ohrožuje americkou vědu i mezinárodní postavení Spojených států.
Bývalý prezident univerzity a exministr financí Larry Summers uvedl, že jde o „mstu využívající veškeré prostředky státní moci“ kvůli politickému sporu. Zvláště kritizoval fakt, že by rozhodnutí mohlo vyloučit i izraelské studenty, čímž by bylo podle něj diskriminačnější než cokoliv, co vláda kdy Harvardu vyčítala.
Univerzita čelila v uplynulém roce kritice kvůli své reakci na propalestinské protesty a obviněním z antisemitismu na kampusu. Dva nedávno zveřejněné reporty potvrdily, že se na škole cítili ohroženi jak židovští, tak muslimští studenti. Harvard už zahájil některé kroky k nápravě, včetně přejmenování své kanceláře pro diverzitu a inkluzi.
Rabín Jason Rubenstein, výkonný ředitel Harvard Hillel, uvedl, že univerzita prochází „dlouho odkládaným vyrovnáním se s antisemitismem“, ale zároveň varoval, že současné kroky vlády „ohrožují právní stát a nezávislost institucí“.
Trumpova administrativa však i nadále tvrdí, že školy jako Harvard „selhaly v ochraně amerických studentů“ a že jde o „varování ostatním institucím, aby si daly do pořádku své záležitosti“.
Související
Norskem hýbe soud se synem princezny. Zpovídá se i ze znásilnění
Cimický v úterý chyběl u soudu, nový rozsudek se odkládá
soudy , USA (Spojené státy americké) , Harvardova univerzita
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
včera
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
včera
TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv
Aktualizováno včera
Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady
včera
Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky
včera
Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny
Aktualizováno včera
Írán zahájil novou vlnu raketových útoků po celém Blízkém východě. Zasáhl luxusní hotel v Dubaji
včera
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
včera
Válka na Blízkém východě: Íránský ministr i šéf revolučních gard jsou po smrti. Britská letadla jsou ve vzduchu, zasedne RB OSN
včera
Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá
včera
Na dívčí školu v Íránu měly dopadnout tři rakety. Mrtvých je přes 50, tvrdí Teherán
včera
Blízký východ je útoky „zděšen“. Není to naše válka, vzkazuje
včera
Cílem útoků USA a Izraele se stala Chameneího kancelář i prezidentský palác
včera
První reakce na útoky v Íránu: Blízký východ se ocitá na pokraji katastrofy, varuje svět
včera
Blízký východ v plamenech. Íránské rakety dopadají na Katar, Kuvajt, SAE i Bahrajn, Izrael zahájil nové nálety
včera
Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv
včera
Armáda se připravuje na rozsáhlou operaci v Íránu. Teherán odmítli šance na ukončení jaderných ambicí, prohlásil Trump
včera
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
včera
Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní
27. února 2026 21:56
Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou
Definitivní tečku za vztahem, jenž sehrál důležitou roli i ve vrcholné české politice, napsali bývalý premiér Petr Nečas a jeho druhá manželka Jana Nagyová. Někdejší životní partneři se rozvedli. Již loni se Česko dozvědělo, že už netvoří pár.
Zdroj: Jan Hrabě