Zahraniční studenti mohou zůstat, zatím. Soud zastavil nařízení Trumpovy administrativy

Federální soudkyně Allison Burroughsová v pátek vydala předběžné opatření, které dočasně pozastavuje rozhodnutí Trumpovy administrativy odebrat Harvardově univerzitě oprávnění přijímat zahraniční studenty. Rozhodnutí přišlo jen několik hodin poté, co Harvard podal žalobu, v níž tvrdí, že jde o jasnou odvetu za to, že univerzita odmítla splnit ideologické požadavky federální vlády.

Deník Shopaholičky

Harvard ve svém podání uvedl, že rozhodnutí Ministerstva vnitřní bezpečnosti porušuje zákon a představuje zásah do akademické svobody i ústavního práva univerzity na svobodu projevu. „Tato vláda trestá Harvard za to, že odmítá ideologickou kontrolu nad svým vedením, učebními osnovami a názory studentů i zaměstnanců,“ uvádí se v žalobě.

Soudkyně Burroughsová, která byla jmenována prezidentem Obamou, ve svém usnesení konstatovala, že by Harvard mohl utrpět „okamžitou a nenapravitelnou újmu“, pokud by vláda odebrala jeho certifikaci před projednáním případu. Soudní slyšení o předběžném opatření je naplánováno na čtvrtek – v době, kdy se zároveň koná promoce, na níž se očekává účast mnoha zahraničních studentů.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa minulý týden rozhodla, že Harvard již nemůže přijímat žádné nové zahraniční studenty a ti stávající musí buď přestoupit na jinou školu, nebo ztratit svůj právní status. „Jedním podpisem se vláda pokusila vymazat čtvrtinu studentské populace Harvardu,“ stojí v soudním podání univerzity.

Prezident Harvardu Alan Garber v prohlášení uvedl, že univerzita bude o svá práva a své studenty bojovat: „Díky vám víme více a rozumíme lépe. Vaše přítomnost obohacuje naši univerzitu, naši zemi i svět. Budeme vás podporovat.“

Trumpova administrativa tvrdí, že jde o zákonné rozhodnutí a že univerzity nemají automatické právo přijímat zahraniční studenty. „Je to výsada, nikoli právo,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Tricia McLaughlinová. Prezident Trump v pátek novinářům řekl, že podobné kroky zvažuje i vůči dalším školám: „Harvard se bude muset změnit. A další také.“

Harvard mezitím čelí i jiným krokům vlády, které mají ohrozit jeho financování. Kromě zmíněné certifikace univerzita žaluje federální vládu také kvůli zmrazení 2,65 miliardy dolarů na federálních grantech a kontraktech. Tento případ rovněž řeší soudkyně Burroughsová.

Ministerstvo financí navíc zvažuje odebrání daňového zvýhodnění univerzity. Harvard tvrdí, že jde o součást širší kampaně, jejímž cílem je donutit školu vzdát se svých práv podle prvního dodatku ústavy. V dopise zaslaném univerzitě ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem uvedla, že Harvard porušil povinnost předat údaje o kázeňských přestupcích zahraničních studentů, což škola popírá.

Žaloba dále uvádí, že vláda neposkytla univerzitě žádnou možnost se bránit nebo předložit důkazy, čímž porušila i vlastní předpisy ohledně odebrání certifikace. Harvard by mohl oprávnění obnovit, pokud do 72 hodin poskytne pět let staré záznamy o chování všech zahraničních studentů – požadavek, který univerzita označuje za bezprecedentní a právně neopodstatněný.

Rozhodnutí by mohlo zasáhnout téměř 7 000 studentů. Mezinárodní studenti tvoří přibližně 27 % všech zapsaných studentů Harvardu. Mnozí z nich byli zprávou zdrceni. Jared, osmnáctiletý student z Nového Zélandu, který měl na podzim nastoupit do prvního ročníku, popsal chvíli, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, jako „pád srdce“.

Zahraniční studenti i akademici mezitím varují, že tento krok může nenávratně poškodit kvalitu výzkumu a výuky. Profesor ekonomie Jason Furman to označil za „otřesné rozhodnutí na všech úrovních“, které podle něj ohrožuje americkou vědu i mezinárodní postavení Spojených států.

Bývalý prezident univerzity a exministr financí Larry Summers uvedl, že jde o „mstu využívající veškeré prostředky státní moci“ kvůli politickému sporu. Zvláště kritizoval fakt, že by rozhodnutí mohlo vyloučit i izraelské studenty, čímž by bylo podle něj diskriminačnější než cokoliv, co vláda kdy Harvardu vyčítala.

Univerzita čelila v uplynulém roce kritice kvůli své reakci na propalestinské protesty a obviněním z antisemitismu na kampusu. Dva nedávno zveřejněné reporty potvrdily, že se na škole cítili ohroženi jak židovští, tak muslimští studenti. Harvard už zahájil některé kroky k nápravě, včetně přejmenování své kanceláře pro diverzitu a inkluzi.

Rabín Jason Rubenstein, výkonný ředitel Harvard Hillel, uvedl, že univerzita prochází „dlouho odkládaným vyrovnáním se s antisemitismem“, ale zároveň varoval, že současné kroky vlády „ohrožují právní stát a nezávislost institucí“.

Trumpova administrativa však i nadále tvrdí, že školy jako Harvard „selhaly v ochraně amerických studentů“ a že jde o „varování ostatním institucím, aby si daly do pořádku své záležitosti“. 

Deník Shopaholičky

Související

Dominik Feri (TOP 09)

Exposlanec Feri chce, aby ho po půlce trestu propustili na svobodu

Bývalý poslanec Dominik Feri si již odpykal polovinu tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. Podle dostupných informací požádal o předčasné propuštění. Rozhodnutí by mělo padnout na začátku příštího roku. 

Více souvisejících

soudy USA (Spojené státy americké) Harvardova univerzita

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 5 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 7 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko

Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy