Federální soudkyně Allison Burroughsová v pátek vydala předběžné opatření, které dočasně pozastavuje rozhodnutí Trumpovy administrativy odebrat Harvardově univerzitě oprávnění přijímat zahraniční studenty. Rozhodnutí přišlo jen několik hodin poté, co Harvard podal žalobu, v níž tvrdí, že jde o jasnou odvetu za to, že univerzita odmítla splnit ideologické požadavky federální vlády.
Harvard ve svém podání uvedl, že rozhodnutí Ministerstva vnitřní bezpečnosti porušuje zákon a představuje zásah do akademické svobody i ústavního práva univerzity na svobodu projevu. „Tato vláda trestá Harvard za to, že odmítá ideologickou kontrolu nad svým vedením, učebními osnovami a názory studentů i zaměstnanců,“ uvádí se v žalobě.
Soudkyně Burroughsová, která byla jmenována prezidentem Obamou, ve svém usnesení konstatovala, že by Harvard mohl utrpět „okamžitou a nenapravitelnou újmu“, pokud by vláda odebrala jeho certifikaci před projednáním případu. Soudní slyšení o předběžném opatření je naplánováno na čtvrtek – v době, kdy se zároveň koná promoce, na níž se očekává účast mnoha zahraničních studentů.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa minulý týden rozhodla, že Harvard již nemůže přijímat žádné nové zahraniční studenty a ti stávající musí buď přestoupit na jinou školu, nebo ztratit svůj právní status. „Jedním podpisem se vláda pokusila vymazat čtvrtinu studentské populace Harvardu,“ stojí v soudním podání univerzity.
Prezident Harvardu Alan Garber v prohlášení uvedl, že univerzita bude o svá práva a své studenty bojovat: „Díky vám víme více a rozumíme lépe. Vaše přítomnost obohacuje naši univerzitu, naši zemi i svět. Budeme vás podporovat.“
Trumpova administrativa tvrdí, že jde o zákonné rozhodnutí a že univerzity nemají automatické právo přijímat zahraniční studenty. „Je to výsada, nikoli právo,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Tricia McLaughlinová. Prezident Trump v pátek novinářům řekl, že podobné kroky zvažuje i vůči dalším školám: „Harvard se bude muset změnit. A další také.“
Harvard mezitím čelí i jiným krokům vlády, které mají ohrozit jeho financování. Kromě zmíněné certifikace univerzita žaluje federální vládu také kvůli zmrazení 2,65 miliardy dolarů na federálních grantech a kontraktech. Tento případ rovněž řeší soudkyně Burroughsová.
Ministerstvo financí navíc zvažuje odebrání daňového zvýhodnění univerzity. Harvard tvrdí, že jde o součást širší kampaně, jejímž cílem je donutit školu vzdát se svých práv podle prvního dodatku ústavy. V dopise zaslaném univerzitě ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem uvedla, že Harvard porušil povinnost předat údaje o kázeňských přestupcích zahraničních studentů, což škola popírá.
Žaloba dále uvádí, že vláda neposkytla univerzitě žádnou možnost se bránit nebo předložit důkazy, čímž porušila i vlastní předpisy ohledně odebrání certifikace. Harvard by mohl oprávnění obnovit, pokud do 72 hodin poskytne pět let staré záznamy o chování všech zahraničních studentů – požadavek, který univerzita označuje za bezprecedentní a právně neopodstatněný.
Rozhodnutí by mohlo zasáhnout téměř 7 000 studentů. Mezinárodní studenti tvoří přibližně 27 % všech zapsaných studentů Harvardu. Mnozí z nich byli zprávou zdrceni. Jared, osmnáctiletý student z Nového Zélandu, který měl na podzim nastoupit do prvního ročníku, popsal chvíli, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, jako „pád srdce“.
Zahraniční studenti i akademici mezitím varují, že tento krok může nenávratně poškodit kvalitu výzkumu a výuky. Profesor ekonomie Jason Furman to označil za „otřesné rozhodnutí na všech úrovních“, které podle něj ohrožuje americkou vědu i mezinárodní postavení Spojených států.
Bývalý prezident univerzity a exministr financí Larry Summers uvedl, že jde o „mstu využívající veškeré prostředky státní moci“ kvůli politickému sporu. Zvláště kritizoval fakt, že by rozhodnutí mohlo vyloučit i izraelské studenty, čímž by bylo podle něj diskriminačnější než cokoliv, co vláda kdy Harvardu vyčítala.
Univerzita čelila v uplynulém roce kritice kvůli své reakci na propalestinské protesty a obviněním z antisemitismu na kampusu. Dva nedávno zveřejněné reporty potvrdily, že se na škole cítili ohroženi jak židovští, tak muslimští studenti. Harvard už zahájil některé kroky k nápravě, včetně přejmenování své kanceláře pro diverzitu a inkluzi.
Rabín Jason Rubenstein, výkonný ředitel Harvard Hillel, uvedl, že univerzita prochází „dlouho odkládaným vyrovnáním se s antisemitismem“, ale zároveň varoval, že současné kroky vlády „ohrožují právní stát a nezávislost institucí“.
Trumpova administrativa však i nadále tvrdí, že školy jako Harvard „selhaly v ochraně amerických studentů“ a že jde o „varování ostatním institucím, aby si daly do pořádku své záležitosti“.
Související
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
soudy , USA (Spojené státy americké) , Harvardova univerzita
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák