Zahraniční studenti mohou zůstat, zatím. Soud zastavil nařízení Trumpovy administrativy

Federální soudkyně Allison Burroughsová v pátek vydala předběžné opatření, které dočasně pozastavuje rozhodnutí Trumpovy administrativy odebrat Harvardově univerzitě oprávnění přijímat zahraniční studenty. Rozhodnutí přišlo jen několik hodin poté, co Harvard podal žalobu, v níž tvrdí, že jde o jasnou odvetu za to, že univerzita odmítla splnit ideologické požadavky federální vlády.

Harvard ve svém podání uvedl, že rozhodnutí Ministerstva vnitřní bezpečnosti porušuje zákon a představuje zásah do akademické svobody i ústavního práva univerzity na svobodu projevu. „Tato vláda trestá Harvard za to, že odmítá ideologickou kontrolu nad svým vedením, učebními osnovami a názory studentů i zaměstnanců,“ uvádí se v žalobě.

Soudkyně Burroughsová, která byla jmenována prezidentem Obamou, ve svém usnesení konstatovala, že by Harvard mohl utrpět „okamžitou a nenapravitelnou újmu“, pokud by vláda odebrala jeho certifikaci před projednáním případu. Soudní slyšení o předběžném opatření je naplánováno na čtvrtek – v době, kdy se zároveň koná promoce, na níž se očekává účast mnoha zahraničních studentů.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa minulý týden rozhodla, že Harvard již nemůže přijímat žádné nové zahraniční studenty a ti stávající musí buď přestoupit na jinou školu, nebo ztratit svůj právní status. „Jedním podpisem se vláda pokusila vymazat čtvrtinu studentské populace Harvardu,“ stojí v soudním podání univerzity.

Prezident Harvardu Alan Garber v prohlášení uvedl, že univerzita bude o svá práva a své studenty bojovat: „Díky vám víme více a rozumíme lépe. Vaše přítomnost obohacuje naši univerzitu, naši zemi i svět. Budeme vás podporovat.“

Trumpova administrativa tvrdí, že jde o zákonné rozhodnutí a že univerzity nemají automatické právo přijímat zahraniční studenty. „Je to výsada, nikoli právo,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Tricia McLaughlinová. Prezident Trump v pátek novinářům řekl, že podobné kroky zvažuje i vůči dalším školám: „Harvard se bude muset změnit. A další také.“

Harvard mezitím čelí i jiným krokům vlády, které mají ohrozit jeho financování. Kromě zmíněné certifikace univerzita žaluje federální vládu také kvůli zmrazení 2,65 miliardy dolarů na federálních grantech a kontraktech. Tento případ rovněž řeší soudkyně Burroughsová.

Ministerstvo financí navíc zvažuje odebrání daňového zvýhodnění univerzity. Harvard tvrdí, že jde o součást širší kampaně, jejímž cílem je donutit školu vzdát se svých práv podle prvního dodatku ústavy. V dopise zaslaném univerzitě ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem uvedla, že Harvard porušil povinnost předat údaje o kázeňských přestupcích zahraničních studentů, což škola popírá.

Žaloba dále uvádí, že vláda neposkytla univerzitě žádnou možnost se bránit nebo předložit důkazy, čímž porušila i vlastní předpisy ohledně odebrání certifikace. Harvard by mohl oprávnění obnovit, pokud do 72 hodin poskytne pět let staré záznamy o chování všech zahraničních studentů – požadavek, který univerzita označuje za bezprecedentní a právně neopodstatněný.

Rozhodnutí by mohlo zasáhnout téměř 7 000 studentů. Mezinárodní studenti tvoří přibližně 27 % všech zapsaných studentů Harvardu. Mnozí z nich byli zprávou zdrceni. Jared, osmnáctiletý student z Nového Zélandu, který měl na podzim nastoupit do prvního ročníku, popsal chvíli, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, jako „pád srdce“.

Zahraniční studenti i akademici mezitím varují, že tento krok může nenávratně poškodit kvalitu výzkumu a výuky. Profesor ekonomie Jason Furman to označil za „otřesné rozhodnutí na všech úrovních“, které podle něj ohrožuje americkou vědu i mezinárodní postavení Spojených států.

Bývalý prezident univerzity a exministr financí Larry Summers uvedl, že jde o „mstu využívající veškeré prostředky státní moci“ kvůli politickému sporu. Zvláště kritizoval fakt, že by rozhodnutí mohlo vyloučit i izraelské studenty, čímž by bylo podle něj diskriminačnější než cokoliv, co vláda kdy Harvardu vyčítala.

Univerzita čelila v uplynulém roce kritice kvůli své reakci na propalestinské protesty a obviněním z antisemitismu na kampusu. Dva nedávno zveřejněné reporty potvrdily, že se na škole cítili ohroženi jak židovští, tak muslimští studenti. Harvard už zahájil některé kroky k nápravě, včetně přejmenování své kanceláře pro diverzitu a inkluzi.

Rabín Jason Rubenstein, výkonný ředitel Harvard Hillel, uvedl, že univerzita prochází „dlouho odkládaným vyrovnáním se s antisemitismem“, ale zároveň varoval, že současné kroky vlády „ohrožují právní stát a nezávislost institucí“.

Trumpova administrativa však i nadále tvrdí, že školy jako Harvard „selhaly v ochraně amerických studentů“ a že jde o „varování ostatním institucím, aby si daly do pořádku své záležitosti“. 

Související

Ilustrační foto

Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?

Od 1. ledna 2026 vstupuje v účinnost zásadní novela občanského zákoníku a souvisejících předpisů, která výrazně mění pravidla pro rozvody a péči o děti. Ministerstvo spravedlnosti si od těchto změn slibuje především zmírnění napětí mezi rodiči, ochranu dětí před zdlouhavými soudními spory a zjednodušení celého procesu pro ty, kteří jsou schopni se na budoucím uspořádání domluvit.

Více souvisejících

soudy USA (Spojené státy americké) Harvardova univerzita

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy