Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že plánuje zavést 50% clo na dovoz z Evropské unie. Tento krok odůvodnil stagnací ve vzájemných obchodních jednáních a podle jeho slov jednostrannými a neférovými překážkami ze strany EU. Jak uvedl na síti Truth Social, unie podle něj uplatňuje „obrovské obchodní bariéry, DPH, absurdní pokuty pro firmy, neférové žaloby a měnové manipulace“, které způsobují USA každoroční obchodní deficit přesahující 250 miliard dolarů.
„Naše jednání s nimi nikam nevedou,“ napsal Trump. „Proto doporučuji přímé clo ve výši 50 % na zboží z Evropské unie s účinností od 1. června 2025.“ Později během dne pak Trump v Oválné pracovně prohlásil: „Nechci žádnou dohodu. Dohoda už byla nastavena – je to 50 %.“
Prezident podle CNN nevyloučil možnost odkladu zavedení cla, pokud by některá firma oznámila výstavbu továrny na americké půdě. To by podle něj mohlo být důvodem k „menšímu odkladu“.
Z Evropské komise zatím nepřišla žádná oficiální odpověď, protože se čeká na telefonát mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a americkým obchodním zástupcem Jamiesonem Greerem. Podle agentury Reuters měl proběhnout v pátek v 17:00 SELČ.
Trumpova nová hrozba přišla jen krátce po rozhovoru ministra financí Scotta Bessenta pro Fox News, v němž uvedl, že návrhy EU „nedosahují úrovně ostatních důležitých obchodních partnerů“. Dodal také, že EU má „kolektivní problém s jednáním“.
Na hrozbu okamžitě reagovaly burzy – evropské akciové indexy se propadly: německý DAX o 2,4 %, francouzský CAC o 2,2 % a panevropský STOXX 600 o 1,7 %. Americký Dow Jones otevřel o 480 bodů níže. Pokles se později zmírnil po ujištění Bessenta, že jednání s Čínou budou pokračovat a další obchodní dohody budou brzy oznámeny.
Trump již v dubnu zavedl 20% „reciproční“ clo na EU, které ale následně pozastavil kvůli probíhajícím jednáním. Tato pauza má vypršet 9. července. Od té doby bylo oznámeno pouze jedno obchodní ujednání, a to s Velkou Británií. Jednání s Indií jsou podle Bessenta „ve velmi pokročilé fázi“.
Trump opakovaně kritizuje evropský systém DPH a digitální daně, které považuje za diskriminační vůči americkým firmám, zejména technologickým gigantům jako Google, Meta, Amazon, Apple a Microsoft. Podle prezidenta právě tyto daně znevýhodňují americké podniky při vstupu na evropský trh.
Evropská unie již dříve varovala, že pokud jednání selžou, je připravena zavést odvetná cla ve výši až 108 miliard dolarů na široké spektrum průmyslových i zemědělských výrobků. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že EU předložila návrh nulového cla a stále usiluje o vzájemně výhodné řešení. „Pokud ale jednání ztroskotají, budeme jednat,“ dodala.
Irský premiér Micheál Martin označil Trumpovu hrozbu za „velké zklamání“ a varoval, že takto vysoká cla by výrazně poškodila nejen transatlantické obchodní vztahy, ale také globální ekonomiku. Francouzský ministr obchodu Laurent Saint-Martin vzkázal, že hrozby Spojených států „rozhodně nepřispívají k vyjednávací atmosféře“ a zopakoval, že Evropa je pro deeskalaci, ale je připravena reagovat.
Trump své prohlášení doprovodil další výhrůžkou – 25% clem na Apple, pokud firma nepřesune výrobu iPhonů z Indie zpět do USA. Přitom se jen nedávno s generálním ředitelem Applu Timem Cookem osobně setkal, a to jak ve Washingtonu, tak při své návštěvě Blízkého východu.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
Donald Trump , clo , EU (Evropská unie) , apple , dovoz a vývoz
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák