Podle investigativního šetření agentury Associated Press (AP) je izraelská armáda systematicky obviňována z toho, že nutí palestinské civilisty sloužit jako lidské štíty během své ofenzivy v Pásmu Gazy. Sedm Palestinců a dva izraelští vojáci popsali, že civilisté byli nuceni vstupovat do budov a tunelů kvůli kontrole přítomnosti výbušnin nebo ozbrojenců. Vše probíhá v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, které takové praktiky výslovně zakazuje.
Zpráva AP cituje výpovědi, které ukazují na to, že tato praxe se stala během devatenáctiměsíční války běžnou. Ačkoli izraelská armáda na papíře používání lidských štítů zakazuje a tvrdí, že tato pravidla jsou vojákům neustále připomínána, přiznala, že vyšetřuje několik případů, v nichž byli Palestinci údajně přinuceni se vojenských operací účastnit. Armáda však odmítla sdělit další podrobnosti a nevyjádřila se ani k rozsahu tohoto jevu či k odpovědnosti nadřízených důstojníků.
Izrael se přitom dlouhodobě snaží vykreslit palestinské hnutí Hamás jako hlavního viníka civilních obětí tím, že údajně ukrývá své zbraně a bojovníky mezi obyvatelstvem. Nicméně práva organizace připomínají, že i izraelské síly se v minulosti uchylovaly k praxi lidských štítů – a to nejen v Gaze, ale i na okupovaném Západním břehu Jordánu. Izraelský Nejvyšší soud ji sice v roce 2005 zakázal, ale podle lidskoprávních skupin k porušování tohoto zákazu nadále dochází.
Odborníci zdůrazňují, že válka v Gaze přinesla největší rozmach používání lidských štítů ze strany izraelské armády za poslední desetiletí a zároveň znovu otevřela debatu o zákonnosti takových praktik a jejich důsledcích pro civilní obyvatelstvo.
Mezitím OSN opět vyzvala k urgentnímu navýšení humanitární pomoci v Gaze, kde podle úřadu OCHA dochází k extrémnímu nedostatku základních životních potřeb. V pátek dorazilo do Gazy 83 kamionů s potravinami, léky a zdravotnickým materiálem přes přechod Kerem Šalom. Organizace ale upozorňuje, že objem pomoci je stále zoufale nedostatečný.
Generální tajemník OSN António Guterres označil současnou situaci v Gaze za „nejkrutější fázi tohoto krutého konfliktu“. Zároveň vyzval Izrael, aby okamžitě umožnil větší objemy humanitární pomoci a zastavil blokádu, která přivedla místní populaci na pokraj úplného kolapsu.
Organizace World Food Programme (WFP) uvedla, že 15 jejích nákladních aut bylo v noci na pátek vyrabováno v jižní Gaze. Zoufalství, hlad a nejistota ohledně dodávek potravin přispívají k rostoucí nestabilitě. Humanitární agentury varují, že pokud se situace nezmění, bude hlad v Gaze ještě více eskalovat.
Podle mluvčího civilní obrany Mahmúda Bassala přišlo v sobotu při izraelských náletech o život nejméně šest lidí. Den předtím hlásila agentura AFP 71 mrtvých a desítky zraněných. Řada lidí zůstává zavalená pod troskami.
OSN navíc upozornila, že kvůli intenzivnímu bombardování musely své služby omezit nebo zcela zastavit čtyři velké nemocnice – Kamal Adwan, Indonéská, Hamadova a Evropská nemocnice v Gaze. WHO varuje, že zdravotní systém se již zcela zhroutil a útoky na zdravotnická zařízení situaci dále zhoršují.
Podle AP je poprvé po mnoha letech tak jasně doloženo, že se izraelská armáda v rozsáhlém měřítku dopouští praxe, kterou sama označuje za barbarskou – pokud ji provádí Hamás. To vyvolává otázky nejen o dvojím metru, ale i o tom, zda izraelská strategie v Gaze neporušuje základní pravidla mezinárodního válečného práva.
Související
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
Izrael , Izraelská armáda , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák