Česká republika je jednou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP.
Česko patří v EU nadále mezi nejméně zadlužené země. V absolutních číslech dluh přesáhl 2,98 bilionu korun. O rok dříve, tedy ve třetím čtvrtletí 2021, státní dluh přesahoval 2,43 bilionu korun, relativně pak činil 40,4 procenta HDP.
"Jak v případě devatenácti zemí eurozóny, tak v případě celé EU je za poklesem státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu zvýšení HDP, které převážilo nad zvýšením státního dluhu v absolutních hodnotách," uvedl Eurostat.
Nejvyšší poměr státního dluhu k HDP ke konci loňského třetího čtvrtletí mělo Řecko, a to 178,2 procenta. Následovala Itálie (147,3 procenta), Portugalsko (120,1 procenta), Španělsko (115,6 procenta), Francie (113,4 procenta) a Belgie (106,3 procenta). Nejnižší zadlužení v poměru k HDP mělo Estonsko (15,8 procenta), Bulharsko (23,1 procenta) a Lucembursko (24,6 procenta).
Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se dluh k HDP ve třetím čtvrtletí zvýšil ve čtyřech členských zemích, a to v Bulharsku (+1,9 procentního bodu), v České republice (+1,7 procentního bodu), ve Francii (+0,3 procentního bodu) a ve Švédsku (+0,2 procentního bodu). Ve zbývajících 23 zemích EU dluh klesl, relativně nejvíce v Řecku, na Kypru, v Portugalsku, Itálii a v Chorvatsku.
Údaje za eurozónu počítají s 19 zeměmi. Chorvatsko je členem eurozóny až od letošního ledna, data za loňské třetí čtvrtletí tedy neovlivnilo.
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, byl nejnižší státní dluh mezi lety 1996 až 1998, kdy činil devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se dluh vytrvale zvyšoval, z deseti procent se dostal až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.
Klesat začal státní dluh od roku 2014, kdy činil 38 procent HDP, a snižoval se až do roku 2019, kdy dosáhl 29 procent. HDP. V čele vlády byl zpočátku Bohuslav Sobotka z ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO. Za rok 2020 se dluh v souvislosti s náklady na koronavirovou krizi dostal na 36 procent, v dalším roce vzrostl na 40 procent HDP.
Státní dluh Slovenska se na konci třetího čtvrtletí loňského roku snížil na 61,68 miliardy eur (téměř 1,5 bilionu Kč). V poměru k HDP se dluh snížil na 58,6 procenta z 60,4 procenta HDP o rok dříve.
Země EU musejí dodržovat fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu. Ta vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP, deficit rozpočtu pak nesmí přesáhnout tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie pozastavil a kvůli následné energetické krizi se k němu zatím nevrátil.
I před koronavirovou krizí ale část zemí EU fiskální pravidla nedodržovala. Evropská komise (EK) loni v listopadu navrhla, aby se návrat k fiskální disciplíně od roku 2024 odehrával podle nového scénáře.
Související
Státní dluh poprvé překročil hranici tří bilionů korun
Úrok na českém dluhu klesá nejníže za dva roky, díky balíčku i zvládnuté energetické krizi
státní dluh , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
před 1 hodinou
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
před 1 hodinou
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
před 2 hodinami
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
před 3 hodinami
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
před 3 hodinami
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
před 4 hodinami
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
před 5 hodinami
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
před 6 hodinami
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
před 7 hodinami
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
před 8 hodinami
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
před 9 hodinami
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
před 9 hodinami
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
před 10 hodinami
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
před 11 hodinami
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
před 12 hodinami
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
před 13 hodinami
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
před 13 hodinami
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
před 15 hodinami
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
včera
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák