Ministerstvo financí (MF) bude letos potřebovat na financování státního dluhu 552,1 miliardy korun. Loni to bylo 690,4 miliardy korun. Vyplývá to ze aktualizované Strategie financování státního dluhu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
V rámci strategie MF počítá příští rok se schodkem státního rozpočtu 270 miliard korun a o rok později s 250 miliardami korun. Pro letošní rok Sněmovna schválila rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Ministerstvo dále počítá letos s nárůstem státního dluhu o 262 miliard na 2,728 bilionu Kč.
Celková částka na financování dluhu se skládá právě z plánovaného deficitu státního rozpočtu 280 miliard korun a z 272,1 miliardy korun, které budou potřeba na letošní splátky dluhopisů. Celková suma by přitom měla v dalších letech klesat. Pro rok 2023 počítá MF s 482,3 miliardami korun na financování dluhu a v roce 2024 s 379,9 miliardy korun.
"Konečná výše potřeby financování pak bude záviset především na skutečném hospodaření státního rozpočtu a také na případných uskutečněných výměnných operacích a zpětných odkupech státních dluhopisů v tomto roce zejména za účelem řízení refinančního rizika," uvedlo MF. Aktualizace podle ministerstva také reflektuje původně neočekávaný vývoj situace na Ukrajině a jeho dopady na domácí i zahraniční finanční trhy. "Ministerstvo financí si vzhledem k přetrvávající nejistotě i nadále ponechává možnost provádět další aktualizace na základě aktuálního vývoje potřeby financování," dodal úřad.
Česko musí letos podle strategie například splatit tři emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů za 145,4 miliardy korun. Jednu emisi za 5,8 miliardy již MF splatilo a zbývá tak 139,6 miliardy korun. Dále ČR čeká řádná splátka jistin úvěrů od Evropské investiční banky za 3,2 miliardy. Z toho již 1,7 miliardy stát uhradil v březnu. V květnu pak ČR čeká také splátka zahraniční emise státních dluhopisů vydané v roce 2012 za 2,75 miliardy eur (67 miliard Kč).
Zároveň strategie informuje, že MF letos chystá vydat střednědobé a dlouhodobé dluhopisy minimálně za 350 až 400 miliard korun.
Náklady na obsluhu státního dluhu letos podle materiálu MF očekává 48,1 miliardy korun. Loni skutečné výdaje na obsluhu dluhu činily 42 miliard korun.
Ve Strategii financování státního dluhu, kterou MF zveřejnilo počátkem ledna, nebyla uvedena celková suma potřebná letos na financování dluhu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tehdy uvedl, že předběžně úřad pracuje se zhruba 573,5 miliardy korun.
Související
Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot
V Česku začaly platit maximální ceny pohonných hmot
Ministerstvo financí , státní dluh
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák