Ministerstvo financí bude potřebovat na financování státního dluhu 552,1 miliardy

Ministerstvo financí (MF) bude letos potřebovat na financování státního dluhu 552,1 miliardy korun. Loni to bylo 690,4 miliardy korun. Vyplývá to ze aktualizované Strategie financování státního dluhu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí.

V rámci strategie MF počítá příští rok se schodkem státního rozpočtu 270 miliard korun a o rok později s 250 miliardami korun. Pro letošní rok Sněmovna schválila rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Ministerstvo dále počítá letos s nárůstem státního dluhu o 262 miliard na 2,728 bilionu Kč.

Celková částka na financování dluhu se skládá právě z plánovaného deficitu státního rozpočtu 280 miliard korun a z 272,1 miliardy korun, které budou potřeba na letošní splátky dluhopisů. Celková suma by přitom měla v dalších letech klesat. Pro rok 2023 počítá MF s 482,3 miliardami korun na financování dluhu a v roce 2024 s 379,9 miliardy korun.

"Konečná výše potřeby financování pak bude záviset především na skutečném hospodaření státního rozpočtu a také na případných uskutečněných výměnných operacích a zpětných odkupech státních dluhopisů v tomto roce zejména za účelem řízení refinančního rizika," uvedlo MF. Aktualizace podle ministerstva také reflektuje původně neočekávaný vývoj situace na Ukrajině a jeho dopady na domácí i zahraniční finanční trhy. "Ministerstvo financí si vzhledem k přetrvávající nejistotě i nadále ponechává možnost provádět další aktualizace na základě aktuálního vývoje potřeby financování," dodal úřad.

Česko musí letos podle strategie například splatit tři emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů za 145,4 miliardy korun. Jednu emisi za 5,8 miliardy již MF splatilo a zbývá tak 139,6 miliardy korun. Dále ČR čeká řádná splátka jistin úvěrů od Evropské investiční banky za 3,2 miliardy. Z toho již 1,7 miliardy stát uhradil v březnu. V květnu pak ČR čeká také splátka zahraniční emise státních dluhopisů vydané v roce 2012 za 2,75 miliardy eur (67 miliard Kč).

Zároveň strategie informuje, že MF letos chystá vydat střednědobé a dlouhodobé dluhopisy minimálně za 350 až 400 miliard korun.

Náklady na obsluhu státního dluhu letos podle materiálu MF očekává 48,1 miliardy korun. Loni skutečné výdaje na obsluhu dluhu činily 42 miliard korun.

Ve Strategii financování státního dluhu, kterou MF zveřejnilo počátkem ledna, nebyla uvedena celková suma potřebná letos na financování dluhu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tehdy uvedl, že předběžně úřad pracuje se zhruba 573,5 miliardy korun.

Související

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

Více souvisejících

Ministerstvo financí státní dluh

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy