Růst průmyslu se v září téměř zastavil

Na zářijovém vývoji se negativně odrazily odstávky výroby elektřiny. Tahounem průmyslu byla opět výroba aut. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu. Odstaveny byly v září na několik dní bloky elektráren Temelín i Dukovany.

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla v září klesla meziročně o 18,7 procenta a na celkové průmyslové produkci státu to ubralo 2,1 procentního bodu. První temelínský blok byl v září mimo provoz deset dní, druhý blok 11 dní. Souběžně stály oba bloky tři dny.

Kvůli tomu a také kvůli poruše ve Chvaleticích musela Česká republika 15 hodin dovážet elektřinu ze zahraničí. Odstaveny byly v září také dva ze čtyř bloků dukovanské elektrárny.

"Zářijová data z průmyslu lze hodnotit jako zklamání. Slabý meziroční růst o 0,6 % sice připadá na vrub nižšímu počtu pracovních dnů, avšak ani po kalendářní úpravě nelze růst o 3,1 % ocenit pozitivně. V září rostla průmyslová výroba nejpomaleji v letošním roce. Zářijová data z průmyslu jsou však především odrazem minulosti a neříkají nám mnoho o vývoji pro nadcházející měsíce. Výjimkou jsou v tomto směru nové zakázky, na základě kterých lze usuzovat, že průmysl sice v závěru letošního roku poroste, avšak zdaleka ne tak rychle jako v první polovině. Nové zakázky v září meziročně vzrostly jen o 0,7 % a i vývoj zakázek za posední tři měsíce je nejslabší v letošním roce. To, že průmysl v nejbližších měsících pravděpodobně zpomalí je stále více patrné i z dalších podpůrných ukazatelů. Pokles v posledních měsících zaznamenal index nákupních manažerů PMI, důvěra mezi průmyslovými podniky je nejslabší v letošním roce a evidentní je i zpomalení německého průmyslu. Otazníků pro příští rok tak jednoznačně přibývá," honotí analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

"Průmyslová produkce v září mírně vzrostla. Bez očištění se zvedla o 0,7 %, po očištění o jeden pracovní den méně rostla o 3,1 %. Není to sice zásadně velké růstové číslo, přesto je poměrně dobré. Na průmyslové produkci je ale vidět, že některé obory silně rostly, zatímco jiné se výrazněji propadly. Celkově výsledek průmyslu vyznívá nemastně, neslaně. Růst je viditelný hlavně u strojírenské části průmyslu. Výroba kovových konstrukcí opět rostla o bezmála šest procent. K tomu se přidala tradičně už výroba motorových vozidel, která má i největší váhu na celkovém výsledku. Výroba motorových vozidel rostla bezmála o desetinu, a tím zajistila růst téměř celému průmyslu. Bez tohoto růst by se průmysl propadl do záporných čísel. Automobilový průmysl tak byl opět tahounem celého výsledku," podotkl pro EuroZprávy.cz analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.

"V září ale bylo poměrně dost odvětví, které si připsaly pokles. Například výroba chemických látek se propadla o téměř 20 %, stejně tak se nedařila ani výroba ostatních dopravních prostředků, kam patří například výroba lokomotiv, tramvají a podobně. Obrovský vliv měl propad v produkci elektřiny, plynu, tepla. I zde by propad o téměř 20 %. Budoucnost průmyslu sice není negativní, ale hodnota nových zakázek příliš neroste. Pomáhají hlavně zakázky ze zahraničí, které rostou o 5,5 %. Zato domácí zakázky klesají, a tak celkový růst nových zakázek je jen mírně v plusu. I když průmysl nepředvedl zásadní výsledek, stavebnictví se dařilo. Stavebnictví vzrostlo ve všech základní sledovaných parametrech. Jak v samotné produkci, tak i ve vydaných stavebních povoleních, nebo počtu zahájených bytů. Stavebnictví se konečně letos probudilo z dlouhodobé krize a daří se mu," dodal.