Nervozita na Karvinsku: OKD chce do dvou let propustit polovinu zaměstnanců

Karviná - Těžební společnost OKD chce do tří let propustit polovinu zaměstnanců. Výkonný ředitel OKD Dale Ekmark to dnes řekl na schůzi karvinského zastupitelstva. Uzavřeny by měly být doly Paskov, Lazy a Darkov a společnost plánuje, že v ní do roku 2018 bude pracovat 5000 až 6000 lidí. Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík ČTK řekl, že jde jen o politický boj, protože na tak rychlé uzavírání dolů firma nemá peníze. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že vláda bude usilovat o to, aby propuštění lidé dostali v kraji jinou práci. Zdůraznil, že vláda nemůže přebírat odpovědnost za soukromého podnikatele.

"Konkrétně přehodnocujeme naše možnosti v Důlním závodě 3 (Paskov) a Důlním závodě 1 (lokality Lazy a Darkov) a uzavření prostor, které byly nebo brzy budou vytěženy, jako je severní část důlního pole v Důlním závodě 2 (Důl ČSM)," řekl dnes Ekmark. Časový harmonogram má být upřesněn v nadcházejících měsících. Mluvčí OKD Ivo Čelechovský uvedl, že cílem restrukturalizace je vytvořit štíhlejší organizaci, která bude udržitelná v novém prostředí dlouhodobě nízkých cen s uhlím.

Dlouhodobý technický výhled podle Ekmarka naznačuje, že budoucí OKD se zřejmě bude skládat z Důlního závodu 1 (lokalita ČSA - bývalý Důl Karviná) a Důlního závodu 2 (Důl ČSM). "Nedávno jsme obdrželi souhlasné stanovisko k EIA. Pro naši budoucnost bude naprosto nezbytné, abychom zajistili povolení těžby pro rozšíření činnosti na Karvinsku," sdělil. Souhlas ministerstva životního prostředí k rozšíření těžby platí do roku 2023 a týká se i oblasti Karviné-Starého Města, což Ekmark pro OKD a jeho budoucí těžbu považuje za klíčové. Firma ještě musí splnit řadu podmínek.

"Útlum musí být postupný, nikoli skokový. Region se na to musí připravit," reagoval karvinský primátor Tomáš Hanzel (ČSSD). Podle něj je prioritou udržet těžbu co nejdéle, alespoň do roku 2020 až 2023. "Musíme tlačit na to, aby byla co nejdříve zprovozněna průmyslová zóna Nad Barborou a vybrán velký a schopný investor, který by tady mohl vytvářet nová pracovní místa," uvedl. Domnívá se však, že není reálná šance, aby zóna byla připravena například do dvou let. "Vytváříme maximální tlak na vládu, na celé situaci a na tom všem špatném je dobré, že si všichni uvědomili, že je tady problém a je třeba ho řešit," řekl Hanzel.

Psali jsme: Do OKD a NWR už ani halíř. Odbory a zaměstnavatelé se postavili proti vládě  

"Chceme nabídnout eventuálně propuštěným zaměstnancům OKD druhou šanci, to znamená: chceme podpořit jejich dojíždění do práce, chceme nabídnout dotace zaměstnavatelům v Moravskoslezském kraji, kteří by je mohli zaměstnat," řekl novinářům premiér Sobotka s tím, že v regionu je 10.000 volných pracovních míst. "OKD je soukromý podnik a ten nese hlavní odpovědnost," dodal.

Ministr Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že informací se bude na nejbližší schůzi zabývat vláda. "Je to silný impuls, abychom spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí aktivně přispěli k maximálnímu zmírnění sociálních následků," řekl. "Připravujeme speciální programy, které maximálně ulehčí situaci propuštěným zaměstnancům. Prioritou je jednoznačně najít pro co největší počet z nich uplatnění v novém zaměstnání," uvedla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

OKD je v existenčních problémech

Podle odborového předáka Pytlíka jsou na uzavření dolů či sociální program potřeba miliardy korun, které firma nemá, miliardu by stály i výkupy pozemků. "Rád bych viděl, jak bude vypadat přesný plán na rok 2016, kde vezmou vlastníci peníze na technické uzavření dolů, na sociální program, na výkupy," řekl Pytlík.

Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD) řekl, že s tolika propuštěnými v tak krátké době se nepočítalo. "Klidně může jít o eskalování napětí, vzhledem k tomu, co se odehrávalo kolem OKD v poslední době. Nic to nemění na tom, že stát společnosti a jejím vlastníkům nedá ani korunu," řekl Novák.

Majitel OKD, firma New World Resources (NWR), se nechtěla blíž vyjádřit. "Vzhledem k jednáním s vládou a věřiteli nebudem záležitost za NWR komentovat," řekl ČTK poradce pro vztahy s investory NWR Radek Němeček.

I přes úsporná opatření je pro OKD těžba uhlí kvůli jeho klesajícím cenám ztrátová. V OKD a u dodavatelských firem podle Ekmarka pracuje zhruba 10.000 až 12.000 lidí. Naprostá většina pochází z regionu. Ztráta práce hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích. V kraji by šlo o největší propouštění za dlouhá léta. Okres Karviná přitom patří na čelní místa republikového žebříčku, kde na jedno volné pracovní místo připadá nejvíce uchazečů, v prosinci to bylo 17,1 uchazeče, nezaměstnanost na Karvinsku byla 11 procent.

Podobnou situaci ale severní Morava a Slezsko už zažily. V 90. letech 20. století, kdy se zavíralo mnoho dolů, přišly o práci desetitisíce lidí. V roce 1990 měly OKD téměř 98.000 zaměstnanců, o deset let později jich bylo něco přes 20.000.

Analytik J&T Banky Bohumil Trampota ČTK řekl, že jakkoliv je dnešní oznámení negativní vůči regionu, dalo se očekávat. "Situace v mateřské společnosti NWR je velice špatná. Zachránit by ji mohlo pouze to, pokud by raketově vzrostly ceny koksovatelného uhlí, což se ale nepředpokládá," uvedl analytik. Za aktuálních podmínek podle něj nedokáže NWR generovat hotovost, současný stav hotovosti přitom stačí jen na několik měsíců.

Představenstvo NWR loni opustil podnikatel Zdeněk Bakala. Nadále mu ale patří poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která podle webu společnosti stále 50,5 procenta akcií NWR vlastní.

Související

OKD

Při čtvrtečním otřesu v dole na Karvinsku se zranilo 16 lidí

Při otřesu v černouhelném Dole ČSM-Jih společnosti OKD ve Stonavě na Karvinsku, při němž ve čtvrtek zemřel jeden horník, utrpělo zranění celkem 16 lidí. Většina zraněných byla ještě ve čtvrtek propuštěna do domácí péče, šlo o lehčí zranění. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Záchranáři ve čtvrtek zraněné rozváželi do několika nemocnic v Karviné, Havířově i Ostravě, a tak se počty zraněných upřesňovaly až dnes.

Více souvisejících

OKD NWR propouštění

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 5 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

včera

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy