130 let od jedné z největších důlních katastrof u nás. Co se stalo v Karviné roku 1894?

Dne 14. června 1894, tedy před 130 lety, nastoupilo do práce do dolu v Karviné přes tisíc horníků. Více než dvě stovky z nich se večer domů už nevrátily. Na místě došlo k několika výbuchům, které stály životy nejen pracující horníky, ale také záchranáře. Jedná se o jedno z největších důlních neštěstí v našich dějinách.

V 19. století vlastnil několik dolů v Karviné šlechtic Jindřich hrabě von Larisch-Mönnich, jeden z největších uhlobaronů tehdejší doby a zároveň nejzámožnějších podnikatelů v celém Rakousku-Uhersku. V dolech zaměstnával rod tisíce dělníků, a to již od 18. století, kdy zde začal s těžbou černého uhlí. Práce v dolech byla tehdy velmi nebezpečná, protože se dodržovalo jen minimum bezpečnostních opatření. Zkrátka se ještě moc dobře nevědělo, jaká rizika v dolech na horníky čekají. Po dlouhou dobu i přesto nedošlo v karvinských dolech k žádným velkým potížím. Až do roku 1894.

Odpoledne 14. června roku 1894 se dostavilo na šichtu takřka jedenáct set horníků. Práce probíhala bez komplikací až zhruba do půl desáté večerní. To se čtvrtým patrem na dole Františka rozlehl obrovský výbuch, který dolehl spolu s kouřem a prachem až na povrch. Na pomoc ihned přispěchali záchranáři pod vedením důlního inženýra Jana Kohouta. Brzy vyšlo najevo, že z dolu Františka se začal podzemními chodbami šířit oheň do okolních dolů Hlubina a Jan Karel. Záchranné práce probíhaly se značnou opatrností, protože existovala pravděpodobnost dalších výbuchů. A k nim skutečně došlo.

Druhý výbuch nastal asi o půl hodiny později a znamenal okamžitou smrt pro zhruba 60 obětavých záchranářů, kteří se do dolu vydali. Nastoupit na pomoc museli další muži. Ti již měli větší štěstí, protože další výbuch přišel až druhý den okolo sedmé hodiny ráno, kdy už byli v bezpečí na povrchu. Ráno dne 15. června 1894 se z dolů ozvaly ještě dva výbuchy, a to kolem osmé a po deváté hodině. Poté začali muži chodby zasypávat.

Udává se, že v karvinských dolech v červnu roku 1894 zahynulo 235 mužů, z většiny horníků. Nejvíce obětí bylo na dole Františka, kde neštěstí započalo. Stovky dalších pracovníků utrpěly vážná zranění, závažné popáleniny nebo se přiotrávily jedovatými plyny. Záchranáři zvládli vynést na povrch 15 vážně zraněných horníků, z nichž dva muži podlehli později vážným zraněním v nemocnici. Těla takřka šedesáti horníků zůstala uvězněna v důlních chodbách. Bezmála dvě stě sirotků a na 130 vdov – to byli pozůstalí po zemřelých hornících. Od hraběte Larisch-Mönnicha dostali odškodné. Horníkům, kteří tehdy neměli směnu, ale v důsledku tragédie přišli na nějaký čas o práci, zase byla vyplácena část mzdy do doby, než se mohli do dolů vrátit.

Ostatky obětí důlního neštěstí byly uloženy na místním hřbitově. Zde je dnes umístěna i pamětní deska připomínající jména obětí. Památkou na tragédii je dodnes také kaplička postavená nad místem výbuchů ještě Jindřichem Larisch-Mönnichem.

V karvinských dolech došlo zanedlouho po neštěstí ještě k několika dalším výbuchům, a to dne 21. července 1894. Tehdy se těžba teprve postupně obnovovala, a tak se neopakovala žádná podobná tragédie. V dole Františka se nakonec mohlo začít znovu těžit až počátkem následujícího roku. Těžba zde pak probíhala až do roku 1965. 

Související

Důl, ilustrační foto

Skryté bohatství Ukrajiny: Expert vysvětlil, proč Trump prahne po tamních nerostech

Ukrajina se stala klíčovým hráčem na geopolitické mapě díky svým bohatým zásobám nerostných surovin, o které projevují zájem světové velmoci, včetně Spojených států. Prezident USA Donald Trump nyní usiluje o dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, která by Spojeným státům umožnila přístup k těmto strategicky významným zdrojům. Co přesně však Ukrajina skrývá pod povrchem a proč jsou tyto suroviny tak cenné?
Důl, ilustrační foto

Grafit, titan i lithium. Vzácných kovů má Ukrajina hodně, jaká je ale realita v těžebních dolech?

V ukrajinském Iršansku se nad zamrzlou krajinou rozprostírá část zrezivělého mechanického ramene těžebního zařízení. Rozlehlé povrchové doly s barvami připomínajícími měsíční povrch jsou dějištěm snahy o těžbu titanu – suroviny, která je klíčová pro nadějné, ale značně nejasné dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o využití nerostného bohatství.

Více souvisejících

doly OKD

Aktuálně se děje

včera

Play-Off Sparta vs. Třinec Prohlédněte si galerii

Tipsport extraliga: Sparta v play-off porazila Třinec 2:1

Ve druhém čtvrtfinálovém utkání play-off Tipsport Extraligy přivítala pražská Sparta na domácím ledě třinecké Oceláře. Ti po druhé třetině vedli 1:0, Spartě se ale podařilo zápas ve třetí třetině otočit a zajistila si dvěma góly vítězství 2:1.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Trumpa administrativa ignorovala soudní příkaz. Je nám to jedno, vzkazuje

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí obvinění, že ignorovala soudní příkaz a deportovala přibližně 250 údajných venezuelských členů gangů do Salvadoru. Bílý dům tato tvrzení popírá, zatímco Trumpův „hraniční car“ Tom Homan na pondělní tiskové konferenci prohlásil: „Je mi jedno, co si myslí soudci.“

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům

Ukrajina vysílá Evropské unii jasný signál: pokud se nepodaří vyřešit obchodní vztahy, budou následovat odvetná opatření. Místopředseda ukrajinského ministerstva hospodářství Taras Kačka vyjádřil frustraci nad pomalým tempem jednání o prodloužení bezcelního přístupu Ukrajiny na evropský trh, který vyprší v červnu.

včera

včera

včera

Japonská armáda, ilustrační foto

Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR

Japonsko plánuje rozmístit rakety dlouhého doletu na ostrově Kjúšú v reakci na rostoucí napětí v regionu a nejistotu ohledně bezpečnostních dohod se Spojenými státy. Nové střely s dosahem přibližně 1 000 km budou schopné zasáhnout cíle v Severní Koreji a na čínském pobřeží. Podle informací agentury Kyodo budou umístěny na dvou základnách s již existujícími raketovými jednotkami a jejich rozmístění je naplánováno na příští rok.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Evropští giganti tlačí na von der Leyenovou. Vidí šanci, jak využít nevyzpytatelnost Trumpa

Evropské technologické a průmyslové společnosti žádají Evropskou komisi, aby pomohla snížit závislost na Spojených státech a podpořila vývoj domácích technologií. Skupina až 100 firem a lobbistických skupin, včetně gigantů jako Airbus a Dassault, vyzvala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a komisařku pro technologickou suverenitu Hennu Virkkunenovou, aby EU zajistila větší technologickou nezávislost v klíčových digitálních odvětvích.

včera

Vejce

USA mají problém. Evropu žádají o pomoc

Spojené státy oslovily Dánsko a další evropské země s žádostí o vývoz vajec, aby pomohly snížit jejich rychle rostoucí cenu na americkém trhu. Oznámilo to v pátek dánské sdružení producentů vajec, které potvrdilo, že obdrželo oficiální dotaz od amerického ministerstva zemědělství.

včera

včera

Donald Trump

Trump rozhodne o budoucnosti evropských sankcí proti Rusku

Evropská unie stojí před zásadním dilematem: budou její sankce proti Rusku posíleny, nebo oslabeny? Odpověď závisí především na rozhodnutích amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco USA dosud podporovaly tvrdé sankce a pomáhaly Evropě nahradit ruské energetické zdroje, nyní hrozí, že se situace může dramaticky změnit, píše Politico.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ztracení, ale nezapomenutí. Jak Ukrajinci hledají zmizelé ve válce pomocí umělé inteligence a odhodlaných rodin

„Mami, všechno je v pořádku. Budu offline, asi na dlouho, možná týden nebo měsíc. Nedělej si starosti.“ To byla poslední zpráva, kterou Nazar Očeretnyj poslal své matce 30. března 2022. Od té doby se neozval. Ukrajinský bojový zdravotník zmizel ve věku 33 let v Mariupolu, městě, které tehdy zažívalo jednu z nejkrvavějších kapitol ruské války proti Ukrajině.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

V úterý budu mluvit s Putinem, oznámil Trump

Jednání o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou už zahrnují diskuze o „rozdělení určitých aktiv“, uvedl v neděli americký prezident Donald Trump. Zároveň oznámil, že v úterý plánuje telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

včera

včera

16. března 2025 21:53

16. března 2025 20:57

S navrátilcem Schickem, ale bez nováčků. Hašek zveřejnil nominaci na úvod kvalifikace

Koncem března začne kvalifikace na fotbalové mistrovství světa, které se v roce 2026 bude konat v USA, Kanadě a Mexiku, a proto reprezentační trenér Ivan Hašek zveřejnil nominaci pro úvodní kvalifikační duely s Faerskými ostrovy a Gibraltarem. V ní se po návratu po zdravotních potížích opět objevuje jedna z největších opor, útočník Patrik Schick, i další uzdravení reprezentanti Michal Sadílek a David Jurásek. Realizační tým se tentokrát obejde bez jediného nováčka v kádru.

Zdroj: David Holub

Další zprávy