Češi patří v EU mezi pracanty, v průměru děláme 40,4 hodiny týdně

Obvyklá pracovní doba za týden dosáhla v roce 2015 v hlavním zaměstnání 40,4 hodiny. Od roku 1993 se snížila o 2,7 hodiny. Počet odpracovaných hodin poklesl ve všech skupinách produktivního věku s výjimkou 60–64letých. Nejvíce se snížil u mladých do 24 let. Muži obvykle odpracují více hodin než ženy. Vloni se svému povolání věnovali v průměru 41,8 hodiny týdně, zatímco ženy jen 38,6 hodiny.

„Pracující Češi tráví v zaměstnání o 3,2 hodiny více, než je průměr EU. Česká republika tak zaujímá páté místo ze všech unijních zemí. Před námi je Řecko, Bulharsko, Polsko a Slovensko," upřesňuje na webu czso.cz Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.

Nejméně hodin odpracují osoby se základním vzděláním. Vloni to bylo 38,5 hodiny týdně. Vysokoškoláci pracují 40,3 hodiny týdně a pracovníci se středním vzděláním bez maturity 40,7 hodiny. Aktuální údaje ČSÚ ukazují, že větší rozdíly jsou dány spíše postavením v zaměstnání. Nejvíce hodin týdně se práci věnují podnikatelé se zaměstnanci (47,7) a podnikatelé bez zaměstnanců (44,1). Následuje nejčetnější skupina zaměstnanců (39,5 hodiny).

„Pokud hodnotíme průměrný počet odpracovaných hodin podle druhu činnosti, vloni byl nejvyšší u kvalifikovaných dělníků v zemědělství, řídících pracovníků včetně zaměstnavatelů, řemeslníků a opravářů. Právě v těchto povoláních je vyšší podíl podnikatelů," vysvětluje Marta Petráňová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Celkový počet odpracovaných hodin zásadně ovlivňují částečné úvazky. V rámci EU je využívá pětina všech pracujících, v Česku ale jen 5,5 %. Na kratší úvazky pracují především ženy. Dalším faktorem jsou druhá zaměstnání. V průměru za EU se týkají 4,0 % pracujících. Častější jsou pak v zemích s vyšším počtem kratších úvazků, tedy ve Švédsku, Německu nebo Dánsku.

Zatímco v České republice je délka ekonomicky aktivního života kratší a v zaměstnání odpracujeme vysoký počet hodin týdně, v případě většiny ekonomicky vyspělých zemí je tomu opačně. Tyto státy se vyznačují relativně vysokou zaměstnaností mladých do 25 let a vysokým podílem pracujících nad 60 let. „Je zřejmé, že režim nižšího počtu odpracovaných hodin umožňuje lépe skloubit práci s péčí o rodinu, vyšší zapojení do dlouhodobého vzdělávacího procesu a další mimopracovní aktivity," uzavírá Bohuslav Mejstřík z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.