Řada Čechů živoří. Pod hranicí příjmové chudoby bylo loni 9,7 procent obyvatel

U sociálního vyloučení a chudoby experti sledují tři kategorie - příjmovou chudobu, materiální deprivaci a práci. "Míra ohrožení příjmovou chudobou a sociálním vyloučením znovu mírně klesla, a to o 0,7 procentního bodu na 13,3 procenta. Česko se tak stále řadí mezi evropské země s nejnižší úrovní tohoto ukazatele," uvedla Michaela Brázdilová z oddělení sociálních šetření ČSÚ.

Člověk se ocitne v příjmové chudobě, pokud nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Částku hranice chudoby pro loňský rok statistický úřad zatím neuvedl. V roce 2015 odpovídala pro jednotlivce 10.220 korunám, pro dvojici 15.330 korunám, pro jednoho rodičem s dítětem do 13 let 13.286 korunám, pro oba rodiče se dvěma dětmi do 13 let pak 21.461 korunám. Loni výdělky v Česku rostly, vyšší proto proti předloňsku bude i hranice chudoby.

Podle odborů je nepřípustné, aby minimální mzda byla pod hranicí příjmové chudoby jednotlivce. V roce 2015 nejnižší výdělek činil měsíčně 9200 korun, loni 9900 korun a letos 11.000 korun.

Při takzvané materiální deprivaci si lidé nemohou dovolit nejméně čtyři z devíti položek, jako je telefon, pračka, televize či auto. Nemohou jednou ročně vyrazit na týdenní dovolenou, nezvládnou mimořádný výdaj 9900 korun, nedokážou pravidelně hradit nájem nebo si dát obden maso.

Podle předběžných údajů žilo loni v materiálním nedostatku 4,8 procenta Čechů a Češek. Míra se tak snížila, v roce 2015 činila 5,6 procenta. Neočekávaný výdaj 9900 korun si loni nemohlo dovolit 32,1 procenta lidí, týdenní dovolenou 28,9 procenta. V roce 2005 v materiálním nedostatku v Česku bylo skoro 12 procent lidí.