Nezaměstnanost klesla na čtyři procenta, je nejnižší od roku 1998

Praha - K 31. 8. 2017 evidoval Úřad práce ČR celkem 296 826 uchazečů o zaměstnání. To je o 6 248 méně než v červenci, o 91 648 méně než před rokem a zároveň nejméně za posledních 19 let. Z celkového počtu lidí bez práce bylo v uplynulém měsíci 274 825 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob klesl na 4 % (červenec 2017 – 4,1 %, srpen 2016 – 5,3 %).

"Navzdory snížené aktivitě na trhu práce během prázdnin nadále rostl počet volných pracovních míst, a zároveň klesl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání. Ke konci srpna jich bylo v evidenci nejméně od června 1998, kdy tehdejší úřady práce evidovaly 289 537 nezaměstnaných. To svědčí nejen o dobré kondici české ekonomiky, ale také o dobrých výsledcích českých služeb zaměstnanosti," uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 66 regionů. Největší pak okresy Jeseník (o 7,3 %), Písek (o 5,9 %), Rychnov nad Kněžnou (o 5,6 %), Rakovník (o 5,5 %), Děčín a Chomutov (shodně o 4,1 %), Prachatice (o 3,9 %) a Cheb (o 3,7 %).

Naopak nezaměstnanost vzrostla v 11 regionech. Nejvíce v okresech Jindřichův Hradec (o 2,8 %), Benešov (o 2 %), Pelhřimov (o 1,7 %), Kolín (o 1,6 %) a Strakonice (o 1,2 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,3 %), Praha-východ (1,5 %), Jindřichův Hradec (1,9 %), Písek (2 %), Benešov, Pelhřimov a Jičín (shodně 2,1 %), Praha západ, Cheb a Plzeň-jih (shodně 2,2 %).

Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 32 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (9,3 %), Most (8,7 %), Ostrava-město (7,6 %), Ústí nad Labem (7,2 %), Bruntál (6,6 %), Chomutov (6,4 %), Hodonín (5,9 %), Děčín a Brno-město (oba 5,8 %). Podíl nezaměstnaných mužů poklesl na 3,5 % a žen na 4,4 %.

Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (38 775), ve Středočeském (25 810), v Jihomoravském (16 913), Plzeňském (16 639), Pardubickém (16 468) a Moravskoslezském (14 296) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 11 578 pozic na dohodu o provedení práce a 5 869 na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 1,5 uchazeče.

Obecně měli zaměstnavatelé v srpnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, uklízeče, montážní dělníky, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře, svářeče, řezače plamenem a páječe, obsluhu vysokozdvižných vozíků nebo nástrojáře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Do konce srpna 2017 o něj požádalo celkem 4 391 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (1 305), Olomouckém (1 045), Jihomoravském (446) a Ústeckém (375) kraji. Jen v srpnu Úřad práce ČR přijal 353 žádostí. S 2 711 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (se 196 z nich v srpnu).

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 150 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (37), Olomouckém (31), Zlínském (13) a Jihomoravském (12) kraji. Celkem 62 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje.Meziměsíčně narostl počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami, o téměř 850. Celkem jich úřad eviduje 10 553. Nejvíce pak v Ústeckém (2 986), Středočeském (1 333) a Moravskoslezském (1 330) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo, nebo v nejbližší době nastoupí 4 882 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to i opakovaně) další subjekty, které mohou veřejnou službu zabezpečit.

Související

Více souvisejících

nezaměstnanost / nezaměstnaní ,  Úřad práce ,  zaměstnavatelé ,  veřejná služba ,  Ekonomika ,  práce

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy