Už nikdy bych do ničeho nešel s Klausem, vzpomínal Ježek na privatizaci

"Když jsme se na jedné poradě se zahraničními experty na vládním zámku v Kolodějích procházeli s Dušanem Třískou po parku, vzpomněli jsme si na dětská léta, na potravinové lístky. Tak vznikla myšlenka na nějaké papírky, kupony, za které lidé budou získávat majetek státu," vzpomínal před dvěma lety Ježek v týdeníku Ekonom na zrod myšlenky kuponové privatizace.

"Problém nastal po skončení kuponové privatizace, v momentě, kdy začal fungovat trh s akciemi. A tam byl hlavní průšvih, že to bylo bez dozoru a trvalo to pět let, protože (Václav) Klaus žádný dozor nechtěl," řekl v jednom rozhovoru Ježek.

Spor o dohled nad kapitálovým trhem byl jedním z důvodů, proč se cesty někdejších přátel, kteří se znali od základní školy, nakonec rozešly. "Už nikdy bych do ničeho nešel s Václavem Klausem," odpověděl dokonce Ježek na otázku, co by změnil na svých krocích.

Na svou roli v privatizačním procesu byl jinak Tomáš Ježek i po letech hrdý. Jako ministr české vlády se podílel už na takzvané malé privatizaci, tedy převodu prodejen či restaurací do soukromých rukou. "Václav Havel si v létě 1990 postěžoval, že je už půl roku po revoluci a on stále nevidí žádnou soukromou hospodu," popsal prvotní impulz, který kromě privatizace vyústil i v restituce. "To byla moje iniciativa, to Klaus vůbec nechtěl," svěřil se Hospodářským novinám.

Na dnešní podobu hospodářství ale měla mnohem výraznější vliv velká privatizace, která se týkala velkých a středních firem. Některé se prodaly přímým zájemcům, část získal management, téměř 1200 podniků pak bylo v letech 1991 až 1994 zařazeno do kuponové privatizace. Na jejím počátku si mohl každý dospělý občan koupit kuponovou knížku a kolek v hodnotě 1000 korun a tím se zapojit do směny kuponů za akcie podniků. Lidé mohli investovat buď přímo, nebo prostřednictvím investičních fondů.

Kuponová privatizace se uskutečnila ve dvou vlnách (od února 1992 do ledna 1993 a od října 1993 do prosince 1994), v každé bylo několik kol, ve kterých se podle zájmu měnila hodnota akcií. První vlny kuponové privatizace se zúčastnilo 5,98 milionu občanů a 264 investičních fondů, ve druhé vlně se pak zapojilo 6,16 milionu lidí a 353 fondů. Celkem se v soukromých rukou ocitl majetek za 367,5 miliardy korun. Tento způsob privatizace má dodnes vedle řady zastánců i odpůrce.

"Zpráva o úmrtí mého dlouholetého kolegy a přítele Tomáše Ježka mne velmi zarmoutila," uvedl dnes Klaus. Podotkl, že se znali od dětství, navštěvovali stejné školy a oba uchvátila ekonomická věda. "Dokonce jsme spolu v jednom dorosteneckém družstvu hráli košíkovou. Setkávaly se i celé naše rodiny," dodal exprezident.

Podle místopředsedy Sněmovny a šéfa ODS Petra Fialy patřil Ježek k důležitým postavám polistopadového vývoje. Bývalý premiér, někdejší šéf ODS a jeden ze současných kandidátů na prezidenta Mirek Topolánek poznamenal, že Ježek byl nejen jedním z otců ekonomické transformace, ale také férový, slušný a rovný chlap. "Co dělal, dělal pro lepší budoucnost našich lidí," poznamenal. Za života byl podle něj oceněn méně, než si zasloužil. Přeje si proto, aby se dostatečných poct dočkal alespoň nyní.

Další z prezidentských kandidátů Marek Hilšer uvedl, že Ježek byl skvělý ekonom, který si víc než kdo jiný uvědomoval, že volný trh a kapitalismus nebudou dobře fungovat bez efektivního právního rámce.