Inflace v ČR loni stoupla o 2,5 procenta, nejvíc za pět let. Zdražily hlavně potraviny

Inflaci v loňském roce ovlivňoval zejména růst cen potravin a nealkoholických nápojů, zdražování nájemného a pohonných hmot i vyšší ceny stravovacích služeb. "Na zvyšování inflace působil též růst cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák a v menší míře v oddílech odívání a obuv, rekreace a kultura, ostatní zboží a služby," uvedl ČSÚ. Nejnižší meziroční růst zaznamenaly spotřebitelské ceny ve druhém čtvrtletí roku, a to o 2,2 procenta.

Proti listopadu se spotřebitelské ceny v prosinci zvýšily o 0,1 procenta. Hlavní podíl na prosincové inflaci měl růst cen zeleniny o 7,6 procenta. Růst cen potravin byl ovlivněn také skoro sedmiprocentním zdražením ovoce. Naopak ceny oblečení a obuvi v prosinci klesly. V závěru roku zlevňovaly také lihoviny a víno.

"Růst spotřebitelských cen se v letošním roce udrží nad dvěma procenty, což bude pro ČNB impuls k dalšímu zvyšování úrokových sazeb," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "I přes zpomalení tempa inflace v posledních měsících je zde podle našeho názoru stále prostor pro další utahování měnové politiky ČNB. Únorové zvýšení úrokových sazeb považujeme za rozhodnutou věc," uvedl analytik Raiffeisenbank František Táborský.

Z pohledu ČNB bylo i podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera dnešní zpomalení meziročního růstu cen v prosinci očekávané a souvisí zejména s vyšší srovnávací základnou z konce roku 2016. "V tomto ohledu se tak nemění nic na tom, že ČNB přistoupí k dalšímu zvýšení svých sazeb na příštím měnovém jednání začátkem února," uvedl.

Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela by se inflace v první polovině letošního roku měla ještě držet blízko úrovně 2,5 procenta. "V druhé polovině roku by však již měla začít zvolňovat a vydá se směrem ke dvěma procentům," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Díky posilování kurzu koruny by se podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka mohla inflace letos dostat dokonce až pod dvě procenta. Posilující koruna totiž snižuje ceny dováženého zboží. "Ačkoli je česká ekonomika na vrcholu hospodářského cyklu a na některých místech se začíná přehřívat, v oblasti spotřebitelských cen je klid. Je možné, že se s určitým zpožděním přenese růst mezd také do výrobních a spotřebitelských cen. Zatím se tak ovšem neděje. Naopak protiinflačním faktorem v nejbližších měsících bude posilující kurz koruny," uvedl. Hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová se domnívá, že ekonomiku letos čeká dvojí až trojí zvýšení úrokových sazeb.

"Prosincová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu nižší než očekávala Česká národní banka ve své aktuální prognóze," uvedl ředitel měnové sekce ČNB Tomáš Holub.  Důvodem byla podle něj mírně nižší než očekávaná jádrová inflace. "Ve stejném směru - ovšem ve velmi malé míře - působil na odchylku skutečnosti od prognózy též pomalejší meziroční růst regulovaných cen a cen potravin," uvedl. Naopak ceny pohonných hmot překonaly očekávání ČNB a dopady změn nepřímých daní v prosinci odpovídaly prognóze ČNB.

Data podle Holuba potvrzují vyznění prognózy ČNB, podle které inflace setrvá ve zbytku letošního roku nad dvouprocentním cílem, nicméně v rámci jeho tolerančního pásma. "Celkové inflační tlaky jsou i nadále výrazné, přičemž odrážejí zrychlenou mzdovou dynamiku v podmínkách robustního růstu domácí ekonomiky," uvedl.