Zavedení povinné marže? Zdraží potraviny a omezí se sortiment zboží, varuje svaz

"K čemu to může vést? Na to dokáže odpovědět i prvňák. Že to povede ke zvýšení cen potravin. O tom tedy naši politici nehovoří a v okamžiku kdy to nastane tak budou říkat, že za to můžou obchodní řetězce," řekla prezidentka svazu Marta Nováková.

Milek hovořil o možném zavádění povinné výše minimální marže už na konci února. Společně s tím zmínil i možnost zavedení povinného minimálního objemu českého zboží na pultech řetězců, jako to v minulosti zavedlo Rumunsko. Cílem zavedení minimální marže by bylo omezení slevových akcí, aby řetězce nemohly prodávat potraviny za nižší než výrobní zemědělské, potažmo potravinářské ceny.

Nováková také odmítla tvrzení ministra zemědělství, že obchodníci mají marži u másla ve výši 60 až 80 procent. Nedávné šetření ministerstva financí podle ní prokázalo, že obchodní řetězce mají na másle průměrnou marži sedm procent.

Český potravinářský sektor je podle Novákové i přes všechny dotace hluboce neefektivní. Produktivita práce ve zpracovatelském sektoru v oblasti potravin výrazně zaostává za průměrem EU. "Jestli si myslí, že obchodníci budou všemi možnými způsoby, ke kterým jsou přinuceny regulacemi, dotovat neefektivitu potravinářské výroby, tak já myslím, že to jednou skončí," uvedla prezidentka.

Miroslav Toman, který nyní vede Potravinářskou komoru ČR, bývalou vládu před rokem a půl vyzval, aby na pultech řetězců musely být dvě třetiny až 80 procent zboží z ČR. Podle tehdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bylo 80 procent nadsazených, chtěl však situaci v řetězcích zanalyzovat.