Každý Čech by měl splatit 161 tisíc. Státní dluh opět vzrostl

"Pohyb nominální výše státního dluhu v průběhu jednotlivých čtvrtletí je zcela běžný jev způsobený zejména nesouladem rozložení většího množství aukčních dnů oproti několika splátkám státních dluhopisů v průběhu roku a nijak nevypovídá o trendu zadlužování země," upozornil mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Úřad podle něj průběžně reaguje na situaci na finančních trzích a celková míra zadlužení dlouhodobě klesá. "A nejinak tomu bude i v letošním roce," dodal.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda upozornil, že absolutní výši státního dluhu se podařilo v posledních pěti letech stabilizovat. "Poměrně zdravé veřejné finance dlouhodobě oceňují mezinárodní investoři, takže česká vláda si půjčuje za jedněch z nejpříznivějších podmínek na světě vůbec. V současné době prosperity by však neměla usínat na vavřínech, ale pracovat na snižování i absolutní výše dluhu. To se bohužel neděje," uvedl.

Úřad během prvního čtvrtletí prodal pokladniční poukázky za 136,1 miliardy korun se splatností tři, šest a devět měsíců. "Všechny tyto poukázky jsou splatné ještě v letošním roce a neovlivní celkovou výši státního dluhu ke konci roku 2018," uvedl úřad. Takto získané dodatečné příjmy podle materiálu činily v prvním čtvrtletí 67,7 milionu korun.

Čisté výdaje na správu státního dluhu ve čtvrtletí byly podle ministerstva 2,1 miliardy korun. Za celý loňský rok to bylo 39,8 miliardy korun.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.