Eurozónu i celou EU čekají horší časy? Brusel revidoval prognózu ekonomiky

Komise očekává, že se ve 2. polovině letošního roku zlepší podmínky na trhu práce, dluh domácností klesne, důvěra spotřebitelů zůstane vysoká a měnová politika bude i nadále oporou pro ekonomiku.

Místopředseda EK Valdis Dombrovskis ale upozornil, že revizi květnové prognózy směrem dolů způsobil nepříznivý vnější vývoj, jako je rostoucí obchodní napětí s USA, které poškozuje důvěru a vybírá si daň v podobě pomalejší ekonomické expanze.

Rizikem pro ekonomický růst je i zdražování energií. Ohrozit růst by ale mohla také politická nejistota v některých členských zemích unie. Základy ekonomiky však podle prognózy zůstávají solidní.

Současný růst cen ropy bude mít vliv na inflaci. Ta by měla letos v eurozóně činit v průměru 1,7 procenta, v celé EU pak 1,9 procenta. To je o 0,2 procentního bodu více, než komise čekala v jarní prognóze. 

Detailní informace z jednotlivých zemí ukazují, že Německo a Francie, tedy dvě největší ekonomiky eurozóny, budou letos i příští rok ztrácet dech. Růst HDP Německa letos zpomalí na 1,9 procenta z původně očekávaných 2,3 procenta. Příští rok má rovněž činit 1,9 procenta, zatímco na jaře komise čekala zvýšení o 2,1 procenta. Francouzská ekonomika má letos i příští rok vykázat růst o 1,7 procenta. Ještě na jaře ale čekala komise zvýšení HDP Francie letos o dvě procenta a v roce příštím pak zpomalení na 1,8 procenta. Nejpomaleji mají růst Itálie a Británie. U obou komise zhoršila výhled letošního růstu na 1,3 procenta z květnových 1,5 procenta.

"Česká ekonomika sice zahájila v první polovině roku pomalý sestup z vrcholu hospodářského cyklu, ale stále je ve velmi dobré kondici," komentoval odhady analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka. Za celý letošní rok dosáhne růst HDP podle modelu banky 3,5 procenta. 

Letos čeká Česká národní banka růst ekonomiky o 3,9 procenta a příští rok o 3,4 procenta. Ministerstvo financí odhaduje růst pro letošek na 3,6 procenta a na příští rok na 3,3 procenta.