Babišovi lidé nelení. Kvůli EET zavřeli desítky podniků, provedli 160 tisíc kontrol

V sobotu to budou dva roky, kdy EET začala fungovat. V první fázi musely tržby evidovat restaurace a hotely, od března 2017 podnikatelé ve velkoobchodu a maloobchodu. Celkem podnikatelé zaevidovali přes osm miliard provedených tržeb.

Při kontrolách pracovníci finanční i celní správy zjistili 40.347 prohřešků. Nejčastěji šlo o nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení. Prozatím nejnižší uložená pokuta za porušení povinností vyplývajících ze zákona byla 100 korun a nejvyšší činila 400.000 korun. "Díky analytické činnosti vycházející z dat získaných z EET dokážeme zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti. Pomalu se ukazuje, že díky EET dochází k narovnání podnikatelského prostředí," uvedla finanční správa.

EET podle předsedy Podnikatelských odborů Radomila Bábka nesplnila nic, co tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš (ANO) veřejně sliboval. "Nezvýšila výběr daní a nenarovnala podnikatelské prostředí. EET měla ve skutečnosti tři cíle: peníze, moc a konkurenci. Peníze měla přinést dodavatelům pokladen a softwaru, měla posílit moc státu nad malým podnikáním a měla ve prospěch korporací likvidovat konkurenci těch malých hospod, penzionů, pekáren a řeznictví," uvedl. Dodal, že EET je projevem nepřátelského postoje státu vůči malému podnikání a je nutné ji zrušit.

EET má přitom podle finanční správy pozitivní dopad do rozpočtu. Jen na dani z přidané hodnoty (DPH) loni EET přinesla do veřejných rozpočtů 4,7 miliardy korun. Za první čtvrtletí letošního roku EET na DPH přinesla 1,9 miliardy korun. Náklady na zavedení EET podle dřívějších údajů správy loni měly činit zhruba 370 milionů korun a v dalších letech zhruba 310 milionů korun ročně.

"Odhad přínosu EET k celkovému výběru DPH, uváděný finanční správou, považuji za realistický. EET tedy podle odhadu přidala k ročnímu výběru DPH necelých 1,5 procenta, což je na hranici statistické chyby," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. EET je podle něj nástroj, který narovnal v oblasti restaurací a maloobchodu podnikatelské prostředí. "Osobně jsem ale nikdy nepodporoval, ani nepodporuji, zavedení třetí vlny EET, která by se týkala široké sféry služeb. Na rozdíl od kamenných provozoven maloobchodu a restaurací, jimiž protékají větší objemy hotovosti, pokládám EET pro poskytovatele služeb za neúměrnou zátěž v porovnání k potenciálním přínosům pro konkurenční prostředí nebo státní kasu," dodal.

Do EET zasáhl loni 15. prosince Ústavní soud, když mimo jiné zrušil plánovaný "náběh" třetí a čtvrté etapy EET. S odloženou platností škrtl i několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb, týkající se například bezhotovostních plateb a rodných čísel na účtenkách.

Novela zákona, která mimo jiné zavádí třetí a čtvrtou vlnu, je stále v Poslanecké sněmovně a neprošla ani prvním čtením. Podle MF bude možné další fázi EET spustit nejdříve v polovině příštího roku, vše ale bude záviset na schválení novely. Podle ní by například podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, mohli evidovat tržby bez připojení k internetu. Museli by ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a jednou čtvrtletně poslat Finanční správě údaje o tržbách.

Podle informací serveru iRozhlas.cz by měl stát tisk bločků účtenek celkem 250 milionů korun. MF vypsalo začátkem listopadu výběrové řízení na jejich dodavatele a distributora.

Třetí vlna by se měla týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit vybraní řemeslníci. Týkat se to má zhruba 300.000 podnikatelů.

Dodavatel pokladních systémů Storyous v analýze upozornil, že si podnikatelé často pořizují jednorázově placená řešení. Ta ovšem často nenabízí možnost aktualizace, které jsou například v oblasti obchodu i pohostinství nutné kvůli měnícím se podmínkám. Jde například o nastavení DPH u jednotlivých typů zboží. "V systémech pro řešení EET musí být možnost zohlednit změny legislativy či nová pravidla. Ne vždy se tak děje. Stává se tedy, že podnikatel zaplatí za kalkulačku či aplikaci, kterou vlastně po pár měsících nemůže používat, protože obsahuje nesprávné údaje, uvedl Igor Třeslín ze společnosti Storyous.