Den platové rovnosti: Češky se teprve 17. března dostanou na loňský výdělek mužů

"Až do tohoto data (17. března) musejí ženy pracovat na tom, aby dosáhly stejné průměrné mzdy za rok 2018 jako muži. Podle zjištění Českého statistického úřadu je nejvyšší platový rozdíl stále mezi ženami a muži s vysokoškolským vzděláním, v průměru dosahuje 27,8 procenta," uvedla mluvčí BPW Marie Petrovová. Podotkla, že se výrazně liší i zastoupení žen a mužů ve vedení firem. "Aktuálně je mezi nejvyššími manažery firem pouze sedm procent žen," dodala.

Podle údajů ČSÚ medián mezd v loňském posledním čtvrtletí dosáhl u mužů 31.910 korun a u žen 26.490 korun. Mužská částka byla o pětinu vyšší. Mužům se mediánová suma, na kterou dosáhla polovina pracovníků, meziročně zvýšila o 7,7 procenta. Ženám rostla o 6,9 procenta. "Zejména oblast vysokých výdělků je u mužů notně vyšší než u žen," podotkli statistici. Desetina žen s nejvyššími příjmy vydělávala přes 46.645 korun. U desetiny nejlépe placených mužů to bylo přes 60.671 korun, tedy o 30 procent víc. U nízkých výdělků byl rozdíl desetinový.

Ženy pracují v hůř odměňovaných oborech a na nižších pozicích, do vedoucích postů se dostávají obtížně. Často ale i na stejných místech a ve stejných profesích mívají méně než jejich kolegové. Studie ukázaly, že na růst příjmu má vliv také mateřství a péče o děti. Kvůli několikaleté rodičovské a přerušení práce ženy své mužské kolegy výdělkově už nikdy nedoženou. Podle údajů Českého statistického úřadu ženy dosahují v posledních letech vyššího vzdělání než muži.

Ženy podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, vydělávají víc než muži jen asi ve dvou procentech zaměstnání. V průměru pobírají o několik stokorun víc než jejich kolegové. V profesích s vysokou průměrnou mzdou a vysokou kvalifikací naopak dostávají průměrně i o několik desítek tisíc měsíčně méně než muži.

Největší rozdíl panoval podle analýzy u finančních makléřů a makléřek. Ty měly o polovinu méně než jejich kolegové. Průměrný měsíční výdělek se lišil o víc než 33.400 korun, ročně to přesahovalo 400.000 korun. Řídící pracovníci strategických a politických organizací měli o 45 procent víc než ženy na těchto postech. Mužská částka byla v průměru o 51.000 měsíčně vyšší, ročně tedy o 612.000 korun. Řídící pracovníci ve zdravotnictví vydělávali o 41 procent víc než řídící pracovnice, což bylo měsíčně o 36.241 korun - ročně zhruba o 435.000 korun. Šéfové společností měli o 35 procent víc než šéfky, tedy o téměř 33.000 korun měsíčně - ročně o bezmála 400.000 o korun.

Podle organizace BPW je ženská práce v Česku podhodnocovaná. K výdělkové propasti přispívá netransparentní systém odměňování, nedostatečné možnosti sladit práci s rodinou či stereotypní volba povolání pro dívky a chlapce, uvedla společnost BPW.