Společnost Akro podala ústavní stížnost, se státem se pře o 2,1 miliardy korun

Investiční společnost Akro podala ústavní stížnost proti verdiktu, podle kterého musela státu vrátit přes dvě miliardy korun. Peníze přijala před sedmi lety jako odškodné pro podílníky vytunelovaných CS Fondů.

Justice ale později dospěla k závěru, že nárok už tehdy byl promlčený, v následném sporu proto nařídila peníze vrátit jako bezdůvodné obohacení.

Nejvyšší soud (NS) v červnu odmítl dovolání Akra. Potvrdil, že když stát Akru peníze posílal, "plnil na promlčený dluh". Podání ústavní stížnosti je patrné z justičních databází. Jako soudce zpravodaj ji bude řešit Vladimír Sládeček.

Akro zastupuje někdejší podílníky CS Fondů. V roce 2012 vysoudilo 2,1 miliardy korun jako náhradu škody za to, že stát nedokázal zabránit jejich vytunelování. Údajné chyby státu se podle dřívějších tvrzení Akra projevily jednak v nesprávném postupu notáře, jenž připustil odvolání představenstva a dozorčí rady CS Fondů, a jednak v údajné laxnosti finančně analytického útvaru ministerstva financí. Nezabránil prý vyvedení peněz do ciziny, přestože dostal oznámení o podezřelé transakci.

Ministerstvo peníze zaplatilo na konci roku 2012. Na základě podaného dovolání NS rozsudek zrušil kvůli promlčení nároku. Protože společnost Akro zaplacené prostředky hned nevrátila, následoval nový soudní spor završený dalším úspěchem státu u NS. Hospodářské noviny v červenci uvedly, že poslední rozhodnutí NS prakticky znamená, že podílníci vytunelovaných fondů nedostanou téměř nic.

Předmětem sporů jsou navíc i stamilionové úroky z vyplacené částky za dobu, kdy ji na účtech mělo Akro. U ÚS chce Akro poukazovat na to, že verdikt je v rozporu s dobrými mravy, a taky na výši úroků. "Argumentujeme i průtahy ze strany soudu, který zbytečně vedl řízení čtyři roky, čímž úroky narostly do enormní výše," uvedl podle Hospodářských novin ředitel Akra Jiří Trávníček.

Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.

Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let vězení. Policie se zabývala i rolí finančníka Pavla Tykače v transakcích kolem CS Fondů. Státní zastupitelství jeho stíhání zastavilo.

Související

Soud, ilustrační fotografie

Podílníci CS Fondů musí zaplatit stamilionové úroky, rozhodl soud

Společnost Akro neuspěla se žalobou na zrušení povinnosti zaplatit stamilionové úroky z přechodně získaného odškodnění pro klienty vytunelovaných CS Fondů, které zastupuje. O rozsudku pražského městského soudu informují dnešní Hospodářské noviny (HN), podle kterých tak podílníci zřejmě definitivně přijdou i o zbytek peněz z fondů.
Soud pro lidská práva Štrasburk

Odškodné za CS fondy chce společnost vymáhat ve Štrasburku

Investiční společnost Akro, která zastupuje někdejší podílníky vytunelovaných CS Fondů, podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Chce se domoci náhrady škod, které podle Akra vznikly nesprávným postupem českých orgánů v souvislosti s vytunelováním CS Fondů v roce 1997.

Více souvisejících

Akro Kauza CS Fondy Ústavní soud ČR Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy