Podílníci CS Fondů musí zaplatit stamilionové úroky, rozhodl soud

Společnost Akro neuspěla se žalobou na zrušení povinnosti zaplatit stamilionové úroky z přechodně získaného odškodnění pro klienty vytunelovaných CS Fondů, které zastupuje. O rozsudku pražského městského soudu informují dnešní Hospodářské noviny (HN), podle kterých tak podílníci zřejmě definitivně přijdou i o zbytek peněz z fondů.

Akro v roce 2012 získalo 2,1 miliardy korun jako náhradu za to, že stát nedokázal vytunelování CS Fondů zabránit. Justice ale později dospěla k závěru, že nárok byl promlčený a společnost musela peníze vrátit. Stát po Akru požaduje zaplacení 717 milionů korun - 8,05 procenta ročně - jako úroku za dobu, kdy firma měla peníze na účtech.

Žalobu společnosti Akro, která se domáhala zrušení povinnosti platit stamilionové úroky, zamítl soud ve středu. "Požadavku žalobce zprostit povinnosti zaplatit úrok z prodlení nelze vyhovět," konstatoval podle HN předseda senátu Městského soudu v Praze Zdeněk Stibral. Podílníci vytunelovaných CS Fondů, které Akro zastupuje, hodlají podle deníku podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Placení úroků z nejprve přiznaného a později odebraného odškodného považuje Akro za nemravné. Podle jejího právníka narostly úroky do enormní výše kvůli průtahům soudu. Městský soud ale dobu více než čtyř let považuje za přiměřenou. "Řízení bylo značně složité a byly řešeny i otázky, které dříve judikatura neřešila," uvedl podle HN soudce Stibral.

Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.

V roce 2012 Akro vysoudilo 2,1 miliardy korun jako náhradu škody za to, že stát nedokázal zabránit jejich vytunelování. Ministerstvo peníze zaplatilo na konci roku 2012. Justice ale později dospěla k závěru, že nárok byl už promlčený. V následném sporu proto nařídila peníze vrátit jako bezdůvodné obohacení.

Akro se rozhodnutí snažilo zvrátit odvoláním k Nejvyššímu soudu. Ten ale loni v létě potvrdil, že když stát Akru peníze posílal, "plnil na promlčený dluh". Akro proto podalo stížnost k Ústavnímu soudu, který ji loni v prosinci zamítl. Počátkem letošního červno Akro oznámilo podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Související

Soud pro lidská práva Štrasburk

Odškodné za CS fondy chce společnost vymáhat ve Štrasburku

Investiční společnost Akro, která zastupuje někdejší podílníky vytunelovaných CS Fondů, podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Chce se domoci náhrady škod, které podle Akra vznikly nesprávným postupem českých orgánů v souvislosti s vytunelováním CS Fondů v roce 1997.
soudy

Firma Akro neuspěla u Ústavní soudu ve sporu o peníze z CS Fondů. Kauza ještě nekončí

Ústavní soud zamítl stížnost investiční společnosti Akro ve sporu o 2,1 miliardy korun, které firma získala od státu jako odškodné pro podílníky vytunelovaných CS Fondů, píší dnešní Hospodářské noviny (HN). Akro přijalo peníze před sedmi lety, justice ale později dospěla k závěru, že nárok byl promlčený. Soudy proto nařídily Akru peníze vrátit. Po neúspěchu u Ústavního soudu se firma hodlá obrátit na Evropský soud pro lidská práva.

Více souvisejících

Kauza CS Fondy Akro Praha soudy tunelování

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 25 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 47 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy