Firma Akro neuspěla u Ústavní soudu ve sporu o peníze z CS Fondů. Kauza ještě nekončí

Ústavní soud zamítl stížnost investiční společnosti Akro ve sporu o 2,1 miliardy korun, které firma získala od státu jako odškodné pro podílníky vytunelovaných CS Fondů, píší dnešní Hospodářské noviny (HN). Akro přijalo peníze před sedmi lety, justice ale později dospěla k závěru, že nárok byl promlčený. Soudy proto nařídily Akru peníze vrátit. Po neúspěchu u Ústavního soudu se firma hodlá obrátit na Evropský soud pro lidská práva.

Ústavní stížnost podalo Akro letos v srpnu. Ústavní soud ale nyní stížnost zamítl. "Předchozí soudy se věcí pečlivě zabývaly a své závěry řádně odůvodnily," konstatoval podle HN senát vedený soudcem Davidem Uhlířem.

Předseda představenstva společnosti Akro Jiří Trávníček už oznámil, že firma podá stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle Trávníčka postupovaly české soudy formalisticky a v rozporu s dobrými mravy rozhodly v neprospěch podílníků, i když je zřejmé, že selhal stát, píší HN.

Akro zastupuje někdejší podílníky CS Fondů. V roce 2012 vysoudilo 2,1 miliardy korun jako náhradu škody za to, že stát nedokázal zabránit jejich vytunelování. Údajné chyby státu se podle dřívějších tvrzení Akra projevily jednak v nesprávném postupu notáře, jenž připustil odvolání představenstva a dozorčí rady CS Fondů, a jednak v údajné laxnosti finančně analytického útvaru ministerstva financí. Nezabránil prý vyvedení peněz do ciziny, přestože dostal oznámení o podezřelé transakci.

Ministerstvo peníze zaplatilo na konci roku 2012. Justice ale později dospěla k závěru, že nárok už tehdy byl promlčený, v následném sporu proto nařídila peníze vrátit jako bezdůvodné obohacení. Akro se následně dovolalo k Nejvyššímu soudu, který ale letos v červnu jeho námitky zamítl. Potvrdil, že když stát Akru peníze posílal, "plnil na promlčený dluh". Akro proto podalo stížnost k Ústavnímu soudu, který ji zamítl.

Akro loni státu peníze vrátilo, informoval letos v létě server Novinky.cz. Předmětem sporů ale nadále zůstávají stamilionové úroky z vyplacené částky za dobu, kdy ji na účtech mělo Akro. "Do enormní výše narostly kvůli průtahům soudu, který zbytečně vedl řízení čtyři roky," namítá Trávníček v dnešních HN.

Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.

Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let vězení. Policie se zabývala i rolí finančníka Pavla Tykače v transakcích kolem CS Fondů. Státní zastupitelství jeho stíhání zastavilo.

Související

Soud, ilustrační fotografie

Podílníci CS Fondů musí zaplatit stamilionové úroky, rozhodl soud

Společnost Akro neuspěla se žalobou na zrušení povinnosti zaplatit stamilionové úroky z přechodně získaného odškodnění pro klienty vytunelovaných CS Fondů, které zastupuje. O rozsudku pražského městského soudu informují dnešní Hospodářské noviny (HN), podle kterých tak podílníci zřejmě definitivně přijdou i o zbytek peněz z fondů.
Soud pro lidská práva Štrasburk

Odškodné za CS fondy chce společnost vymáhat ve Štrasburku

Investiční společnost Akro, která zastupuje někdejší podílníky vytunelovaných CS Fondů, podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Chce se domoci náhrady škod, které podle Akra vznikly nesprávným postupem českých orgánů v souvislosti s vytunelováním CS Fondů v roce 1997.

Více souvisejících

Akro Kauza CS Fondy tunelování Ústavní soud ČR odškodnění

Aktuálně se děje

před 58 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy