Zahraniční dluh Česka se v 1. čtvrtletí snížil na 1,73 bilionu Kč

V meziročním srovnání je zahraniční dluh vyšší o 133,8 miliardy korun. Zahraniční závazky se splatností delší než jeden rok naplňují 74,5 procenta celkové výše dluhu. Mezikvartální pokles zahraničního zadlužení souvisel především s vývojem stavu zahraničních závazků podnikového a vládního sektoru. Objemově nejvýznamnější je zahraniční zadluženost podnikového sektoru, která představuje 48,5 procenta celkového dluhu. K poklesu v prvním čtvrtletí v nejvyšší míře přispěly úvěry tuzemských podniků poskytnuté spřízněným zahraničním firmám, pokles stavu dluhopisů ve vlastnictví nerezidentů a přijatých finančních úvěrů. Snížení zadluženosti bylo patrné rovněž u vládního sektoru. Snížila se držba vládních dluhopisů nerezidenty. Dále se uskutečnily splátka přijatého obchodního úvěru na nákup letecké techniky a splátky finančních úvěrů čerpaných od EIB. Podíl vládního sektoru na celkové zadluženosti činí 25,9 procenta. U bankovního sektoru se zahraniční zadlužení snížilo v nižším rozsahu především v důsledku splacení části vkladů přijatých od zahraničních investorů. Podíl zahraničních závazků bankovního sektoru včetně ČNB na celkové zadluženosti zaujímá 25,6 procenta. Pokles zahraničního dluhu se výrazněji neprojevil ve změně struktury podle instrumentů. Mírně posílilo zastoupení obchodních úvěrů, u ostatních instrumentů se jejich podíl na celkové výši zahraničního dluhu nepatrně snížil, 63,4 procenta zahraničního dluhu je drženo v dluhopisech a půjčkách. Pokles stavu dlouhodobé zadluženosti byl rovnoměrně rozložen do snížení zahraničního dluhu veřejného sektoru (zahrnuje závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok) a poklesu zadlužení soukromého sektoru. Podíl obou sektorů na dlouhodobé zadluženosti se tak nezměnil a činí 50,7 procenta u veřejného sektoru a 49,3 procenta u soukromého sektoru.