Deficit státního rozpočtu klesl na 91,5 miliardy korun

Praha - Deficit státního rozpočtu ČR ke konci října klesl ze zářijových 105,1 na 91,5 miliardy korun při příjmech 838,6 mld. Kč a výdajích 930,1 mld. Kč, meziročně byl nižší o 5,3 miliardy korun. V úterý o tom informovalo ministerstvo financí (MF).

Dosažené celkové příjmy ve výši 838,6 mld. Kč představovaly 78,3 procenta rozpočtu po změnách, meziročně vzrostly o 4,1 mld. Kč (0,5 %). Rozpočet přitom počítá s růstem o sedm procent. Na tomto rozdílu se podle MF podílely především meziročně nižší transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu.

Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 439,5 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 12,8 mld. Kč (3,0 %). Zvýšení daňových příjmů byl ovlivněn především vyšším inkasem spotřebních daní (včetně tzv. energetických daní), majetkových daní, daní z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a DPH. Inkaso DPH představovalo 169,6 mld. Kč (meziročně +2,3 mld. Kč). Na spotřebních daních stát dosud vybral 115,8 mld. Kč (meziročně +8,1 mld. Kč). Daň z příjmů právnických osob svým objemem 65,5 mld. Kč představovala meziroční pokles o 4,1 miliardy korun. Inkaso daní z příjmů fyzických osob dosáhlo 72,2 mld. Kč (meziročně +2,3 mld. Kč).

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 302,2 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 9,8 mld. Kč (3,4 %). Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery dosáhly celkem 96,9 miliardy korun (meziročně o 18,5 mld. Kč méně).

Celkové výdaje v objemu 930,1 mld. Kč čerpané ke konci října 2011 představují 77,1 procenta rozpočtu po změnách a jsou tak o 1,1 mld. Kč (o 0,1 %) pod úrovní října 2010. Proti skutečnosti 2010 předpokládá letošní rozpočet po změnách nárůst o 4,2 procenta. Běžné výdaje státního rozpočtu byly čerpány ve výši 840,9 mld. Kč (meziročně +8,2 mld. Kč).

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. V rozpočtu po změnách jsou zapracovány ve výši 446,0 mld. Kč, což představuje 37 procent všech rozpočtovaných výdajů a o 3,5 procenta více než skutečnost dosažená v roce 2010. Ke konci října bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 368,8 mld. Kč (meziročně o 11,4 mld. Kč více). Z toho na důchody připadlo 304,9 mld. Kč (meziročně o 18,3 mld. Kč méně).

Na obsluhu státního dluhu (především na úroky) bylo uhrazeno 50,5 miliardy korun (meziročně o 6,4 mld. Kč více).

Hospodaření rozpočtu v samotném říjnu skončilo přebytkem 13,7 mld. Kč (v říjnu 2010 to bylo 2,8 mld. Kč), když příjmy činily 96,8 mld. Kč (v říjnu 2010 to bylo 88,5 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 83,1 mld. Kč (v říjnu 2010 to bylo 85,7 mld. Kč).

Související

Ministerstvo financí

Státní dluh poprvé překročil hranici tří bilionů korun

Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280.574 korun.
Peníze, ilustrační foto

Úrok na českém dluhu klesá nejníže za dva roky, díky balíčku i zvládnuté energetické krizi

Růst cen českých vládních dluhopisů přináší příznivou situaci pro Fialovu vládu, jelikož se snižuje úrok, který musí stát platit. To znamená, že vláda si může půjčovat na mezinárodních trzích levněji a současně snižuje náklady na obsluhu státního dluhu. Tím zůstává více finančních prostředků k umoření existujícího dluhu a také k provedení dalších investičních nebo sociálních výdajů. Popsal pro EuroZprávy,cz ekonom Lukáš Kovanda.

Více souvisejících

státní dluh

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

včera

Demonstrace v Íránu

Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli

Bilance obětí brutálních zásahů proti íránským demonstrantům neustále stoupá a podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights se počet mrtvých vyšplhal již na 648 osob. Mezi zabitými je i devět dětí mladších osmnácti let, což jen podtrhuje bezohlednost, s jakou režim proti vlastnímu obyvatelstvu postupuje. Od začátku nepokojů, které vypukly koncem prosince, byly navíc zraněny tisíce lidí, přičemž mezinárodní organizace mají kvůli informační blokádě jen omezené možnosti, jak situaci v terénu monitorovat.

včera

Prezident Trump

Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

včera

Prezident Trump

Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

včera

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

včera

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

včera

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

včera

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

včera

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

včera

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

včera

včera

11. ledna 2026 21:52

Loučil se i Biden. V USA pohřbili předčasně zesnulou vnučku Kennedyho

Kennedyovi dali v týdnu sbohem Tatianě Schlossbergové. Vnučka někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho zemřela ve věku pouhých 35 let. Pohřbu se kromě členů rodiny zúčastnili i politici či jiné slavné tváře. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy