Praha snížila granty! Kulturní stánky dostanou méně

Praha - Částku ve výši 211,9 milionu korun na podporu umění a kultury v metropoli schválili zastupitelé hlavního města na svém čtvrtečním zasedání. Kulturní stánky dostanou kvůli úsporám o deset procent méně, než jim bylo přislíbeno.

Z celkového počtu 698 žádostí o jednoleté a víceleté granty jich uspěla rovná polovina. Víceleté projekty, které v letošním roce pokračují, získají z celkové částky 148 milionů 316 tisíc korun, což je zhruba 70 procent všech prostředků. Na jednoleté granty poputuje částka 63,5 milionu korun.

"Jsem rád, že i při ztížených ekonomických podmínkách se Praze stále daří podporovat umění a kulturu," uvedl radní pro kulturu Václav Novotný (TOP 09).

Opoziční ČSSD se snížením grantů nesouhlasí. "Tento krok je nejen citelnou ranou pro pražskou kulturu a pro samotné projekty. Obáváme se, že to bude znamenat pro řadu z nich nejen citelný útlum, ale pravděpodobně i úplný zánik některých institucí," řekl bývalý radní pro kulturu Lukáš Kaucký. Upozornil současně na fakt, že u víceletých grantů se jedná již o druhé snížení proti smluvně vázané částce, protože v roce 2011 propad činil šest procent. V letošním roce dochází ke snížení deseti procent.

"Město kvůli těmto škrtům porušuje vlastní závazné smlouvy, protože podle smlouvy o poskytnutí víceleté účelové dotace – víceletého grantu, musí poskytovatel o snížení grantu rozhodnout do 60 dnů od schválení rozpočtu města v daném roce. Je však zřejmé, že tato lhůta nebyla dodržena," dodal Kaucký. Tvrdí, že magistrát se vůči svým příspěvkovým organizacím chová jako nespolehlivý partner.

"Nemám žádnou radost z tohoto materiálu, protože jsme snižovali granty již v loňském roce. Doufám, že se nám tento trend podaří v budoucnu zastavit," prohlásil bývalý předseda kulturního výboru a šéf zastupitelů ODS na magistrátu Ondřej Pecha.

"Ani já nemám velké potěšení předkládat tento tisk, nicméně ekonomická situace to neumožňuje. Taková je realita," uzavřel Novotný. Snížení víceletých grantů tak vzbudilo bouřlivé emoce. Zastupitelé i přes rozdílný názor nakonec pro tento nepopulární krok ruku zvedli.

Divadlo Archa získá 18 milionů korun, to je o dva miliony méně, než se očekávalo. O milion méně dostane Dejvické divadlo, tedy devět milionů korun. Museum Kampa si pohoršilo o 80 tisíc korun, město uvolnilo 720 tisíc korun na jeho výstavy.

V případě jednoletých grantů dostane Divadlo Semafor šest milionů korun, Divadlo Bez zábradlí 2,5 milionu korun, Divadlo v Řeznické dva miliony korun, občanské sdružení Farma v jeskyni 1,7 milionu korun a sdružení Divadlo Company.cz na provoz Strašnického divadla 1,4 milionu korun. Centrum současného umění DOX obdrží pět milionů korun a Člověk v tísni na filmový festival o lidských právech Jeden svět 1,1 milionu korun. Na mezinárodní filmový festival Fresh Film Fest hlavní město poskytlo 290 tisíc korun.

Kulturní akce, které získají finanční podporu, vybrala grantová komise složená ze 14 odborníků a jednoho zastupitele. Komise vyřadila 81 projektů kvůli nesplnění podmínek a zbylé ohodnotila bodovou škálou. Na základě sečtených bodů přiřadila celkovou výši grantu.

Související

Vědci

Čeští vědci jsou machři. Získali pět prestižních grantů ERC, nejvíc od roku 2008

Praha - Prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC) letos získalo pět řešitelů z Česka. Dva z nich míří na Univerzitu Karlovu, po jednom mají řešitelé z Masarykovy univerzity v Brně, z Biologického centra a z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Přední český fyzik a jeden z 22 členů rady Tomáš Jungwirth označil výsledky vědců z ČR za skvělou zprávu.
Ilustrační foto

Šéf Grantové agentury rezignoval, mluví o nevybíravé kampani akademiků

Praha - Předseda Grantové agentury ČR (GA ČR) Petr Matějů rezignoval na funkci. Svůj krok odůvodnil i tlaky zájmových skupin, které podle něj účelově zpochybňují transparentnost udělování peněz na podporu základního výzkumu. Předsednictvo agentury několik měsíců čelí kritice části vědecké obce kvůli neudělení grantů dvěma filozoficko-historickým projektům. Matějů rezignoval s účinností od 1. října. ČTK o tom dnes informovala mluvčí agentury Gabriela Bechynská.

Více souvisejících

granty

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy