Praha - Prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC) letos získalo pět řešitelů z Česka. Dva z nich míří na Univerzitu Karlovu, po jednom mají řešitelé z Masarykovy univerzity v Brně, z Biologického centra a z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Přední český fyzik a jeden z 22 členů rady Tomáš Jungwirth označil výsledky vědců z ČR za skvělou zprávu.
Granty jsou takzvané Starting Grants a vybrané projekty podporují na dobu až pět let. V Česku se o ně ucházela zhruba třicítka žadatelů, do druhého kola hodnocení jich postoupilo deset. Celkem tedy granty získala šestina uchazečů. Pro ČR je to nejlepší dosažený výsledek od roku 2008.
"Gratulaci si zaslouží i dalších pět žadatelů z České republiky, kteří se dostali do druhého kola a zvlášť třem z nich, kteří dostali nejvyšší známku A a nebyli financováni z ERC jen kvůli omezenému rozpočtu ERC. O tyto úspěšné nefinancované žadatele bychom se měli umět adekvátně postarat z národních zdrojů, aby u nás zůstali a motivovat je, aby si přihlášku podali znovu," uvedl fyzik Jungwirth. Již dříve řekl, že granty jsou také ukazatelem špičkovosti vědy.
Univerzita Karlova úspěch přikládá i činnosti univerzitního koordinátora pro tyto granty Zdeňka Strakoše. Z této univerzity půjde podpora týmům Matyáše Fendrycha z přírodovědecké fakulty a Ondřeje Pejchy z matematicko-fyzikální fakulty. S žádostí uspěla také Kateřina Sam z Biologického centra Akademie věd, která se věnuje potravním vazbám mezi hmyzem a ptáky. Její projekt je na stránkách ERC vybrán jako jeden z devíti, které jsou blíže představeny.
Dalším řešitelem je Marek Mráz z Masarykovy univerzity v Brně, jehož výzkum se zaměřuje na těžkou formu leukémie. Seznam úspěšných žadatelů doplňuje Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky, který zkoumá některé aspekty imunitního systému.
Granty znamenají podporu až do 1,5 milionu eur (zhruba 39 milionů korun) na dobu pěti let. Celkem letos putují do 22 zemí. Nejúspěšnější v jejich získávání bylo v tomto kole Německo se 73 granty, dále Itálie (42) a Francie (33). Celkem je dostalo 403 vědců. ERC rozděluje také další typy grantů, o jejich udělení ale ještě nebylo rozhodnuto.
Související
Šéf Grantové agentury rezignoval, mluví o nevybíravé kampani akademiků
Co se děje v Grantové agentuře? Akademie věd žádá vládu o pomoc
granty , Vědci , Univerzita Karlova , Masarykova univerzita Brno , akademie věd , Česká republika
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák