Co se děje v Grantové agentuře? Akademie věd žádá vládu o pomoc

Praha - Předseda Akademie věd ČR (AV ČR) Jiří Drahoš dnes vyzval vládu, aby se neprodleně začala zabývat situací v Grantové agentuře ČR (GA ČR) a stabilizovala základní výzkum. Vědecké kruhy už několik týdnů kritizují předsednictvo agentury nejen kvůli zásahu do soutěže center excelence. Podle Drahoše se předsednictvo agentury dlouhodobě laxně staví k řešení problémů a rezignovalo na hledání systémových řešení. Řekl to na zasedání Akademického sněmu AV ČR v Praze. Odvolání předsednictva požaduje část vědecké obce, dnes je podpořila také senátorka (ČSSD) a vědkyně Eva Syková.

Grantová agentura rozděluje vědcům peníze na základní výzkum. Vědci kritizují sporné rozhodnutí GA ČR nefinancovat dva vědecké projekty. Experti doporučili financovat čtyři projekty, předsednictvo vedené Petrem Matějů však dva z nich vyřadilo. 

"Jsem nucen konstatovat, že v posledních několika letech zdaleka nejde o ojedinělý případ profesního a manažerského pochybení předsednictva Grantové agentury," řekl Drahoš. Laxní přístup k nahromaděným problémům a rezignace na hledání systémových řešení vede podle Drahoše opakovaně ke zmatkům. To podle něj zpochybňuje korektnost a transparentnost veřejné soutěže.

Podle Sykové, která stojí v čele Ústavu experimentální medicíny, nesmí předsednictvo GA ČR zasahovat do pořadí projektů, který stanoví odborné komise. "Bohužel současné předsednictvo GA ČR již nemůže zjednat nápravu a jeho odvolání je legitimním požadavkem akademické obce," řekla v projevu Syková. S nedávnými kroky GA ČR nesouhlasily také Akademická rada AV ČR a vedení Univerzity Karlovy.

Sdružení mladých vědců Věda žije! organizuje petici, v níž vyzývá vládní vědeckou radu RVVI a kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), aby předsednictvo GA ČR odvolaly. Za první týden petici podle webových stránek podpořilo více než pět stovek vědců, pedagogů a studentů. Petici chce fórum předat vicepremiérovi pro výzkum Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL).

Akademie věd České republiky byla zřízena zákonem č.283/1992 Sb. jako český nástupce dřívější Československé akademie věd. Je soustavou 54 veřejných výzkumných pracovišť. Pracuje zde téměř 7000 zaměstnanců, z nichž více než polovina jsou badatelé s vysokoškolským vzděláním.

Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Tento výzkum - ať již svou povahou vysoce specializovaný nebo interdisciplinární - usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti a domácí kultury. Pracoviště Akademie věd se podílejí na vzdělávání, a to především výchovou mladých badatelů při uskutečňování doktorských studijních programů, ale i pedagogickou aktivitou svých pracovníků na vysokých školách. Akademie též rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem. Řada společných mezinárodních projektů i výměny pracovníků se zahraničními partnerskými institucemi upevňují zapojení české vědy do mezinárodního kontextu.

Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd je Akademický sněm složený ze dvou třetin ze zástupců všech ústavů a dále z reprezentantů vysokých škol, státní správy, podnikatelských kruhů a jiných význačných osobností. Výkonným orgánem Akademie je Akademická rada v čele s předsedou Akademie věd, Vědecká rada se zabývá především vědní politikou Akademie věd. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté období. Nezávislé hodnocení vědecké úrovně jednotlivých ústavů zajišťují Komise pro hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR a jejich výzkumných záměrů, odpovídají svou odbornou působností jednotlivým oblastem věd Akademie, uvádí se na webu cas.cz.

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

akademie věd granty Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Svět se učí od Ukrajiny. Válka proti Rusku přináší zkušenosti, do světa je posílá malý tým vojáků

Americké armádní jednotky umístěné v Evropě, od malých oddílů až po velitelské štáby, získávají cenné zkušenosti z konfliktu na Ukrajině. Tyto poznatky jsou nyní klíčovou součástí druhé fáze modernizačního programu, uvedli zástupci armády na tiskové konferenci pořádané v rámci výročního setkání Asociace americké armády (AUSA) ve Washingtonu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

ISS čelí vážnému problému. USA se bojí, Rusko ho neřeší

Ruská část Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) čelí vážným problémům. Únik tlaku a vzduchu z modulu Zvezda, který byl poprvé zaznamenán v roce 2019, se v posledním roce zhoršil a dosáhl nového maxima. Tento problém rozdělil názory odborníků z NASA a ruské vesmírné agentury Roskosmos na závažnost situace.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ukrajinská armáda

Výcvik ukrajinských vojáků v Polsku: Jak přesně probíhá a co se důstojníci učí?

Na monitoru se objevuje řada živých záběrů z dronů, které snímají bojiště v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské síly od srpna čelí ruským jednotkám. Před monitorem sedí ukrajinský důstojník, jehož oči jsou upřeny na obrazovku. Kousek za ním se shlukují další důstojníci kolem velké papírové mapy, na níž se vinou složité linie ukrajinských a ruských vojenských pozic.

před 8 hodinami

Robert Fico

Prestižní deník si posvítil na Fica. Odhalil skutečné směrování a postoje Slovenska

Premiér Slovenska Robert Fico podnikl mezi 31. říjnem a 5. listopadem 2024 oficiální návštěvu Číny. Na tuto cestu ho doprovázela nezvykle velká delegace, která zahrnovala osm ministrů, dva náměstky ministrů a zástupce 56 slovenských firem a obchodních asociací. Delegace navštívila Peking, Hefei a Šanghaj, kde se zúčastnila zahájení Čínské mezinárodní výstavy importů, uvedl server The Diplomat.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy