Co se děje v Grantové agentuře? Akademie věd žádá vládu o pomoc

Praha - Předseda Akademie věd ČR (AV ČR) Jiří Drahoš dnes vyzval vládu, aby se neprodleně začala zabývat situací v Grantové agentuře ČR (GA ČR) a stabilizovala základní výzkum. Vědecké kruhy už několik týdnů kritizují předsednictvo agentury nejen kvůli zásahu do soutěže center excelence. Podle Drahoše se předsednictvo agentury dlouhodobě laxně staví k řešení problémů a rezignovalo na hledání systémových řešení. Řekl to na zasedání Akademického sněmu AV ČR v Praze. Odvolání předsednictva požaduje část vědecké obce, dnes je podpořila také senátorka (ČSSD) a vědkyně Eva Syková.

Grantová agentura rozděluje vědcům peníze na základní výzkum. Vědci kritizují sporné rozhodnutí GA ČR nefinancovat dva vědecké projekty. Experti doporučili financovat čtyři projekty, předsednictvo vedené Petrem Matějů však dva z nich vyřadilo. 

"Jsem nucen konstatovat, že v posledních několika letech zdaleka nejde o ojedinělý případ profesního a manažerského pochybení předsednictva Grantové agentury," řekl Drahoš. Laxní přístup k nahromaděným problémům a rezignace na hledání systémových řešení vede podle Drahoše opakovaně ke zmatkům. To podle něj zpochybňuje korektnost a transparentnost veřejné soutěže.

Podle Sykové, která stojí v čele Ústavu experimentální medicíny, nesmí předsednictvo GA ČR zasahovat do pořadí projektů, který stanoví odborné komise. "Bohužel současné předsednictvo GA ČR již nemůže zjednat nápravu a jeho odvolání je legitimním požadavkem akademické obce," řekla v projevu Syková. S nedávnými kroky GA ČR nesouhlasily také Akademická rada AV ČR a vedení Univerzity Karlovy.

Sdružení mladých vědců Věda žije! organizuje petici, v níž vyzývá vládní vědeckou radu RVVI a kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), aby předsednictvo GA ČR odvolaly. Za první týden petici podle webových stránek podpořilo více než pět stovek vědců, pedagogů a studentů. Petici chce fórum předat vicepremiérovi pro výzkum Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL).

Akademie věd České republiky byla zřízena zákonem č.283/1992 Sb. jako český nástupce dřívější Československé akademie věd. Je soustavou 54 veřejných výzkumných pracovišť. Pracuje zde téměř 7000 zaměstnanců, z nichž více než polovina jsou badatelé s vysokoškolským vzděláním.

Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Tento výzkum - ať již svou povahou vysoce specializovaný nebo interdisciplinární - usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti a domácí kultury. Pracoviště Akademie věd se podílejí na vzdělávání, a to především výchovou mladých badatelů při uskutečňování doktorských studijních programů, ale i pedagogickou aktivitou svých pracovníků na vysokých školách. Akademie též rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem. Řada společných mezinárodních projektů i výměny pracovníků se zahraničními partnerskými institucemi upevňují zapojení české vědy do mezinárodního kontextu.

Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd je Akademický sněm složený ze dvou třetin ze zástupců všech ústavů a dále z reprezentantů vysokých škol, státní správy, podnikatelských kruhů a jiných význačných osobností. Výkonným orgánem Akademie je Akademická rada v čele s předsedou Akademie věd, Vědecká rada se zabývá především vědní politikou Akademie věd. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté období. Nezávislé hodnocení vědecké úrovně jednotlivých ústavů zajišťují Komise pro hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR a jejich výzkumných záměrů, odpovídají svou odbornou působností jednotlivým oblastem věd Akademie, uvádí se na webu cas.cz.

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

akademie věd granty Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Evropská unie

Evropská unie čelí vlně kritiky. Plánuje se setkat s delegací Tálibánu

Evropská unie čelí vlně kritiky kvůli plánovanému bruselskému setkání s delegací Tálibánu, které má podle lidskoprávních aktivistů a europoslanců potenciál normalizovat režim systematicky potlačující práva žen. Belgické ministerstvo zahraničí potvrdilo, že afghánským zástupcům udělilo pět jednodenních víz. Schůzka navazuje na několikaměsíční rozhovory, které Evropská komise vede od začátku roku s cílem vyjednat zefektivnění a navýšení počtu deportací afghánských migrantů zpět do vlasti.

před 2 hodinami

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Za žalobu si může vláda sama. Opozice se ve sporu s koalicí postavila za Pavla

Krok prezidenta Petra Pavla podit kompetenční žalobu kvůli neumožnění účasti na summitu NATO vyvolal okamžité reakce napříč celou českou politickou scénou. Předseda vlády Andrej Babiš sice rozhodnutí hlavy státu respektuje, avšak podle svého vyjádření ho nepovažuje za dobré řešení vzniklé situace. Zcela opačný pohled mají zástupci dalších politických uskupení, kteří z vyhrocení sporu viní přímo současný vládní kabinet.

před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

před 6 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy

V Česku byl uplynulý červnový víkend na řadě míst velmi bouřlivý. Bouřky se vyskytly prakticky jen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byly velmi výjimečné. Došlo na kroupy, které mnohde způsobily škody. Místy také vydatně pršelo, zaznamenány jsou i úhrny přes 100 milimetrů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy