Praha - Předseda Akademie věd ČR (AV ČR) Jiří Drahoš dnes vyzval vládu, aby se neprodleně začala zabývat situací v Grantové agentuře ČR (GA ČR) a stabilizovala základní výzkum. Vědecké kruhy už několik týdnů kritizují předsednictvo agentury nejen kvůli zásahu do soutěže center excelence. Podle Drahoše se předsednictvo agentury dlouhodobě laxně staví k řešení problémů a rezignovalo na hledání systémových řešení. Řekl to na zasedání Akademického sněmu AV ČR v Praze. Odvolání předsednictva požaduje část vědecké obce, dnes je podpořila také senátorka (ČSSD) a vědkyně Eva Syková.
Grantová agentura rozděluje vědcům peníze na základní výzkum. Vědci kritizují sporné rozhodnutí GA ČR nefinancovat dva vědecké projekty. Experti doporučili financovat čtyři projekty, předsednictvo vedené Petrem Matějů však dva z nich vyřadilo.
"Jsem nucen konstatovat, že v posledních několika letech zdaleka nejde o ojedinělý případ profesního a manažerského pochybení předsednictva Grantové agentury," řekl Drahoš. Laxní přístup k nahromaděným problémům a rezignace na hledání systémových řešení vede podle Drahoše opakovaně ke zmatkům. To podle něj zpochybňuje korektnost a transparentnost veřejné soutěže.
Podle Sykové, která stojí v čele Ústavu experimentální medicíny, nesmí předsednictvo GA ČR zasahovat do pořadí projektů, který stanoví odborné komise. "Bohužel současné předsednictvo GA ČR již nemůže zjednat nápravu a jeho odvolání je legitimním požadavkem akademické obce," řekla v projevu Syková. S nedávnými kroky GA ČR nesouhlasily také Akademická rada AV ČR a vedení Univerzity Karlovy.
Sdružení mladých vědců Věda žije! organizuje petici, v níž vyzývá vládní vědeckou radu RVVI a kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), aby předsednictvo GA ČR odvolaly. Za první týden petici podle webových stránek podpořilo více než pět stovek vědců, pedagogů a studentů. Petici chce fórum předat vicepremiérovi pro výzkum Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL).
Akademie věd České republiky byla zřízena zákonem č.283/1992 Sb. jako český nástupce dřívější Československé akademie věd. Je soustavou 54 veřejných výzkumných pracovišť. Pracuje zde téměř 7000 zaměstnanců, z nichž více než polovina jsou badatelé s vysokoškolským vzděláním.
Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Tento výzkum - ať již svou povahou vysoce specializovaný nebo interdisciplinární - usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti a domácí kultury. Pracoviště Akademie věd se podílejí na vzdělávání, a to především výchovou mladých badatelů při uskutečňování doktorských studijních programů, ale i pedagogickou aktivitou svých pracovníků na vysokých školách. Akademie též rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem. Řada společných mezinárodních projektů i výměny pracovníků se zahraničními partnerskými institucemi upevňují zapojení české vědy do mezinárodního kontextu.
Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd je Akademický sněm složený ze dvou třetin ze zástupců všech ústavů a dále z reprezentantů vysokých škol, státní správy, podnikatelských kruhů a jiných význačných osobností. Výkonným orgánem Akademie je Akademická rada v čele s předsedou Akademie věd, Vědecká rada se zabývá především vědní politikou Akademie věd. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté období. Nezávislé hodnocení vědecké úrovně jednotlivých ústavů zajišťují Komise pro hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR a jejich výzkumných záměrů, odpovídají svou odbornou působností jednotlivým oblastem věd Akademie, uvádí se na webu cas.cz.
Související
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Jak si v letních vedrech udržet doma příjemnou teplotu? Poradili nám experti
akademie věd , granty , Vláda ČR
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák