Běžná česká domácnost vlastní úspory na dva měsíce a devět dní

Nejvyšší úspory mají lidé s vysokoškolským vzděláním a lidé ve velkých městech. S vyšším vzděláním členů domácnosti tak roste doba, po kterou je rodina schopna pokrýt své pravidelné výdaje. Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají dostupné úspory na pokrytí téměř čtyř měsíců, oproti tomu občané se základním vzděláním by vystačili se svými úsporami pouze jeden měsíc.

Z průzkumu dále vyplývá, že v prosinci činil průměrný příjem české domácnosti 29 392 korun a její pravidelné výdaje byly v průměru 24 839 korun. Příjmy průměrné domácnosti tak převýšily její pravidelné výdaje o necelou pětinu, kterou by mohla uspořit.

Největší potenciál spoření mají domácnosti z menších měst. Díky nižším životním nákladům by dokázaly měsíčně odložit až čtvrtinu svých příjmů. Nejvyšší část úspor mají Češi na běžných účtech, a to 30 procent. Na spořicích účtech mají uloženo 19 procent financí a asi 18 procent úspor si nechávají lidé doma v hotovosti.

V případě, že by lidé v ČR museli snížit své měsíční výdaje o jeden tisíc korun, zpravidla by omezili své návštěvy v restauracích (80 % dotazovaných), nenakupovali by tolik oblečení a méně by utráceli za volnočasové aktivity.

„Omezit návštěvu restaurací nebo si odříct nové tričko asi nedělá nikomu z nás problém. Horší jsou okolnosti, kdy lidé musejí sáhnout do výdajů na jídlo nebo bydlení. Aby k takovým mezním situacím nedocházelo, je nutné mít vytvořenu finanční rezervu,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR. „Pokud je aktuální situace jedince nebo domácnosti příznivá natolik, aby ušetřili částku i třeba jen v řádech stokorun, je důležité to udělat a spořit,“ nabádá.