ČEZ v Bulharsku zachráněn? Van Rompuy slíbil rázný zásah EU

Podrobnosti z jednání dnes ČTK řekl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček. Prezident podle něj věc nadnesl, protože má pocit, že se téma ČEZ v balkánské zemi zpolitizovalo.

"Ujištění se nám dostalo. A dobré bylo, že Herman Van Rompuy byl na toto téma předem připraven," uvedl Kmoníček. "My bychom byli rádi, kdyby EU splnila svoji roli vrchního dohlížeče na standardy EU. Protože pan prezident má celkem oprávněný pocit,...že se to téma zpolitizovalo a stalo se prostě součástí bulharského předvolebního zápasu," uvedl Kmoníček.

Potíže ČEZ v Bulharsku začaly po masových protestech Bulharů proti vysokým účtům za elektřinu. Demonstranti se dožadovali znárodnění distribučních společností v zemi, které kromě ČEZ vlastní ještě další česká firma Energo-Pro a rakouská EVN. Protesty nakonec vyústily v pád pravicové vlády Bojka Borisova.

Bulharské úřady také v únoru spustily proces, který by mohl vést k odebrání licence ČEZ, k čemuž vyzýval i Borisov. Česká strana se proti prohlášení bulharského premiéra ohradila, protože rozhodnutí o licenci může vynést pouze nezávislý regulační úřad. Ten začal minulý týden veřejně projednávat možnost odebrání licence ČEZ k distribuci elektřiny. 

Česko podle Kmoníčka nežádalo unii o konkrétní akci. "Nám jde o to, aby EU o problému věděla, což ví. A aby byla připravena zasáhnout v případě, že by v rámci předvolebních zápasů na bulharské straně ta problematika nějak výrazněji vybočila z regulí, které pro investice v EU jsou dány," uvedl Kmoníček.

Jak píše server ihned.cz, elektrárenský podnik ČEZ je v poměru k tržbám nejziskovější velkou energetickou skupinou v zemích Evropské unie. Na druhém místě je finský Fortum se ziskovou marží 18,6 procenta. Třetí místo obsadil polský koncern PGE s necelými 15 procenty. 

Česko zatím ve srovnání s okolními státy zůstává vůči energetickému sektoru vstřícné, neuvaluje na ně mimořádné daně a poplatky. I proto dnes patří skupina ČEZ mezi nejziskovější podniky svého druhu v Evropě. Naopak německé energetické koncerny se v posledních letech ocitly doslova v pozici „otloukánků".

Tvrdou ránu jim zasadilo rozhodnutí německé vlády v čele s Angelou Merkelovou, která po havárii v japonské Fukušimě přikázala odstavení osmi jaderných bloků a zkrácení provozu zbývajících devíti. Jejich provoz navíc zatížila speciální daní. E.ON a RWE též doplácejí na nevýhodné kontrakty na odběr plynu od ruského Gazpromu.