"Tunelář z Prahy" Viktor Kožený čelí v Česku exekuci

"Soudní exekutor obdržel rozhodnutí soudu před několika dny. Nyní probíhá rozsáhlé a pečlivé zjišťování majetku uprchlého podnikatele," řekla týdeníku Euro mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová. Exekuce se rozbíhá na popud likvidátora Harvardského průmyslového holdingu (HPH), který zdědil majetek po bývalých privatizačních fondech. Jeho akcie stále vlastní desítky tisíc lidí, jejichž nárok má být z exekuce vyplacen.Ještě před Koženým se ocitl v exekuci jeho spolupracovník Boris Vostrý, který dlouhodobě žije v Belize. V jeho případě exekutoři vymáhají přes tři miliardy korun, už mu zabavili rodný dům ve Znojmě, družstevní byt v Praze a dům ve Velké Dobré na Kladensku, který byl psaný na jeho manželku. Hlavní pozornost se ale i u Vostrého soustředí na zahraničí. Například na Slovensku se už exekuce rozběhla, koncem dubna o tom rozhodl Okresní soud Bratislava III, napsalo Euro.Viktor Kožený je irský občan českého původu žijící v současné době na Bahamách. Spojené státy americké a Česká republika se jej snaží přivést před soud a je na něj vydán mezinárodní zatykač. V médiích bývá přezdíván „pirát z Prahy".V roce 1991 se Kožený vrátil do Prahy a stal se vlivnou osobou v probíhající kupónové privatizaci. Občané mohli získávat za kupóny přímo akcie privatizovaných podniků, nebo předat kupóny tzv. investičním privatizačním fondům.

Díky masivní reklamě slibující do roka „jistotu desetinásobku" (tj. desetinásobnou návratnost poplatku 1035 Kč za kupónovou knížku s kolkem) získaly Koženým založené Harvardské investiční fondy přes milión kupónových knížek. Fondy neměly nic společného s americkou Harvard University.

V roce 1994 Kožený opustil Prahu a přesunul se do daňového exilu na Bahamy. V září roce 1995 získal za poplatek irské občanství.

V roce 1996 bylo šest Harvardských investičních fondů kuponové privatizace z první vlny spolu s firmou Sklo Union Teplice transformováno na Harvardský průmyslový holding. V lednu 1998 Kožený koupil Harvardský průmyslový holding ve veřejné obchodní soutěži. Zaplatil za něj dvěma směnkami se splatností do konce roku 1999 ve výši 10,559 miliardy korun.

Kožený je v Česku stíhán kvůli operacím z let 1995 až 1997, při nichž spolu se svým nejbližším spolupracovníkem Borisem Vostrým připravil o majetek akcionáře Harvardského průmyslového holdingu. 14. října 2003 vydal Obvodní soud pro Prahu 4 na oba muže mezinárodní zatykače.Trestní stíháníV roce 2005 byl Kožený na Bahamách na základě americké žádosti o vydání zadržen. V USA byl s dalšími dvěma muži obviněn z úplatkářství velkého rozsahu, kterého se měli dopustit v Ázerbájdžánu.

V dubnu 2007 byl propuštěn na Bahamách z vězení a v říjnu 2007 rozhodl bahamský odvolací soud, že do USA vydán nebude (soud první instance rozhodl, že může být vydán a stíhán, ale za menší rozsah trestných činů, než USA původně žádaly). USA prohlásily, že budou o vydání nadále usilovat. K dispozici mají ještě dva stupně odvolání.

V červenci 2007 odmítl ministr vnitra Ivan Langer žádost bývalého policejního vyšetřovatele Václava Lásky o zbavení mlčenlivosti, aby mohl v USA vypovídat v kauze Viktora Koženého. Podle mluvčí Aleny Vokráčkové byla důvodem „odlišnost právních systémů obou zemí".

V únoru 2008 začal před Městským soudem v Praze proces proti Koženému a proti jeho společníkovi Borisi Vostrému, který žije v Belize. Oba jsou stíháni jako uprchlí. Kožený vyzval žalobce, aby zveřejnil obžalobu, což žalobce odmítl. Kožený proto vyzval své obhájce ex offo, aby obžalobu zveřejnili oni.