Nečekaná zpráva ČNB: Zahraniční dluh Česka klesl. Co za tím vězí?

Zahraniční závazky s původní splatností delší než jeden rok tvoří 76,6 procenta celkových dluhových pasiv. Zahraniční závazky podnikového sektoru zaujímají 48,3 procenta celkové zahraniční zadluženosti. "Pokles zahraničních závazků podnikového sektoru souvisel především se snížením čistých závazků tuzemských dceřiných společností vůči zahraničním přidruženým podnikům," uvedla ČNB.

Pokles stavu zahraniční zadluženosti byl patrný i u ostatních sektorů. V bankovním sektoru se splácely krátkodobé vklady a dlouhodobé finanční půjčky. Bankovní sektor včetně ČNB má podíl na zahraničním dluhu 22,9 procenta.

Pokles zahraničního zadlužení vládního sektoru je důsledkem snížení stavu vládních dluhopisů v držbě zahraničních investorů. Zahraniční závazky vládního sektoru naplňují 28,8 procenta celkové zahraniční zadluženosti.

Výše dluhu i jeho struktura zůstává relativně příznivá a nepředstavuje zásadní problém české ekonomiky ani překážku pro její další vývoj. Neohrožuje ani úroveň devizového kurzu koruny. V posledním čtvrtletí roku lze očekávat, že hodnota dluhu ČR se zvýší z titulu oslabené koruny. Půjde však primárně o efekt přepočtu eurového, respektive dolarového zadlužení do korun, informuje mesec.cz.

Jaký byl rok 2013 pro ekonomy?

Server penize.cz oslovil osobnosti ze světa financí, aby se s námi ohlédly za uplynulým rokem a vybraly, co jim v oblasti podnikání, byznysu, hospodářství, politiky a ekonomiky udělalo největší radost a co pro ně naopak bylo největším zklamáním.

"Jsem optimista, nezklamalo mě skoro nic, protože mi bylo zřejmé, že za minulé vlády se k růstu a vyšší zaměstnanosti nemůžeme dopracovat. Restrikce a úspory mohou sice někdy mít smysl, ale dokážou ekonomiku zpomalit a nakonec třeba i zastavit. Proto jsem přivítal zvolení prezidenta Zemana i předčasné volby jako šanci pro tuto zemi vydat se obdobně jako v sousedních zemích na trajektorii růstu, který by mohl snížit nezaměstnanost, rozsah šedé i černé ekonomiky a vrátit důvěru lidem v budoucí prosperitu," řekl vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.

"Radost mám ze stabilizace dluhové krize v eurozóně. Před rokem či dvěma se jak na běžícím pásu objevovaly prognózy o konci eura, nyní na takový scénář žádný investor nespekuluje. Zklamáním je pro mě ekonomický výkon Česka, které, ač neprošlo lokální finanční krizí, ekonomicky zaostalo za všemi sousedy. Částečné vysvětlení spočívá v orientaci české ekonomiky na automobilový průmysl, což je cyklický faktor, který nám nyní začíná naopak pomáhat. Na zaostávání ale nesou vinu i politické reprezentace svými nekompetentními zásahy," odpověděl Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

"Ohlížím-li se zpět za rokem 2013, zcela zásadní událostí v České republice byl pochopitelně pád vlády. Mám z něj rozporuplný pocit. Nečasova vláda zjevně nebyla z těch nejkompetentnějších a zvláště zvyšování rozličných daní, zejména pak DPH, k němuž se uchýlila v ekonomicky náročné době, považuji za fatální omyl jak z hlediska ekonomického, tak i politického. Pokud v současnosti odpočítáváme poslední měsíce života ódéesky, ba určitý čas i ryzí české pravice, toto byl pověstný hřebíček do rakve. Takže z pádu Nečasovy vlády bych mohl mít vlastně radost, agónie pravice byla alespoň o rok kratší. Ale nemám. Radost, to je příliš silný výraz. Čím delší čas od pádu vlády uplývá, tím malichernějšími, a snad i vykonstruovanějšími shledávám důvody tohoto politického otřesu. Státní zástupci a vyšetřovatelé, kteří kauzu dozorují a vyšetřují, dosud nepřišli s ničím, čím by byl pád vlády v mých očích zcela ospravedlněn," míní ekonom a žutnalista Lukáš Kovanda.