Ekonomická úroveň ČR? Češi sestavili žebříček zemí. Podívejte se

Otázka zněla: „Jak hodnotíte země podle jejich hospodářské úrovně? Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko." 

Čelo žebříčku vybraných zemí dlouhodobě tvoří Německo a Rakousko, jejichž ekonomickou úroveň česká veřejnost zatím vždy v drtivé většině hodnotila jako velmi či spíše dobrou. V aktuálním šetření přitom už žádná další ze zařazených zemí nebyla hodnocena tak, že by pozitivní hodnocení její ekonomické úrovně významně převažovalo nad negativním, informuje soc.cas.cz.

Pouze v případě Slovinska podíl příznivých ohlasů lehce převyšoval podíl znamenající opak, ale v podstatě lze říci, že v tomto případě byly podíly příznivého a nepříznivého hodnocení statisticky zcela vyrovnané. U Polska, které v tomto ohledu figuruje jen s malým odstupem za Slovinskem, již mírně převážilo kritické hodnocení ekonomické úrovně nad příznivým.

U všech šesti zbývajících zemí zařazených do výzkumu pak již více či méně jednoznačně převažovalo negativní hodnocení jejich stávající ekonomické úrovně. Mezi nimi relativně nejlepší hodnocení pak zaznamenalo Slovensko spolu s Českou republikou, které se tak v pořadí jednotlivých států ocitly na pátém a šestém místě se vzájemně pouze statisticky nevýznamným dvoubodovým rozdílem u podílu negativního hodnocení, jež bylo nižší v případě Slovenska.

S nevelkým odstupem za Slovenskem a Českou republikou jako sedmé v pořadí vybraných zemí podle subjektivního hodnocení jejich ekonomické úrovně českou veřejností skončilo Rusko, které tentokrát znovu jako již v letech 2011 a 2012 těsně předstihlo osmé Maďarsko.

V případě Ruska přitom dlouhodobě od první poloviny minulého desetiletí můžeme pozorovat převažující trend postupného zlepšování hodnocení jeho ekonomické úrovně ze strany českých občanů, kteří ještě v roce 2001 pohlíželi na ruskou ekonomiku s téměř jednomyslným despektem a z vybraných zemí ji hodnotili jednoznačně nejhůře.

Naopak Maďarsko, které se do přelomu první a druhé poloviny minulé dekády pohybovalo v popředí hodnocení ekonomické úrovně mezi postkomunistickými státy, mezi roky 2006 a 2010 prošlo v tomto ohledu hlubokým propadem, z něhož se v posledních čtyřech letech jen zvolna pozvedává.

Na předposlední příčce pomyslného žebříčku se umístilo Bulharsko, u kterého se hodnocení ekonomické úrovně oproti loňsku po předchozím pozvolném zlepšování zřetelně propadlo, a na posledním místě jako pokaždé od roku 2004 skončilo zdaleka nejhůře hodnocené Rumunsko.

Poněkud optimističtěji se o ekonomické úrovni ČR vyjadřují studenti, z hlediska sebezařazení na pravolevé škále politické orientace ti, kdo se hlásí k pravici, a podle stranických preferencí stoupenci TOP 09 a ANO. Naopak relativně pesimističtějšími ve svém hodnocení jsou nezaměstnaní, respondenti hlásící se k levici a lidé, kteří by rozhodně nešli k volbám a kteří nepreferují žádnou stranu.