Zeman: Fiskální politika EU by měl být dluhovou brzdou

"Společná měna je pouze jedním z pilířů stabilní a úspěšné ekonomické politiky. Dalšími takovými pilíři je společná fiskální politika nebo společná daňová politika," uvedl Zeman v projevu na konferenci k desátému výročí vstupu Česka do unie.

"Pod společnou fiskální politikou rozhodně nemíním to, že by EU měla národním vládám a národním parlamentům určovat, jaký podíl výdajů věnují například na zdravotnictví, školství nebo kulturu, ale měla by být čímsi, čemu se někdy říká dluhová brzda," upřesnil Zeman. Zadlužení nejhůře postižených ekonomik eurozóny podle něj v současnosti překročilo hranici sta procent hrubého domácího produktu.

Společná daňová politika by podle hlavy státu měla hlavně zabránit daňovému dumpingu. Brusel by tak měl stanovovat minimální daňové sazby, maximální by ale ustavit neměl.

Dočkáme se euroměny v Česku?

Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí doporučily prozatím nestanovovat cílové datum přijetí eura, a tudíž v roce 2014 neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II. Toto společné doporučení, které vychází z dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou" (dále Vyhodnocení), přijala vláda na svém zasedání 18. prosince 2013.

Z hlediska plnění formálních požadavků pro přijetí eura (tzv. Maastrichtská kritéria) se ČR přibližuje stavu, kdy bude plnit všechna kritéria s výjimkou kurzového. ČR v současnosti plní kritérium cenové stability a kritérium konvergence úrokových sazeb. Kritérium stavu veřejných financí plněno zatím není, neboť je ČR stále v postupu při nadměrném schodku, v roce 2014 by však ČR kritérium stavu veřejných financí již plnit měla. Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů ČR neplní, neboť se tohoto mechanismu zatím z vlastního rozhodnutí neúčastní, uvádí businessinfo.cz.

Vývoj v posledních letech byl výrazně ovlivněn dopady světové finanční, hospodářské a následně evropské dluhové krize. Česká ekonomika přestala dohánět ekonomickou úroveň eurozóny, na druhou stranu však nyní vykazuje zvýšenou sladěnost hospodářského cyklu s eurozónou. Z hlediska vlastní připravenosti ČR na přijetí eura zůstávají hlavními překážkami nedokončený proces reálné ekonomické konvergence, stále nedostatečný prostor pro stabilizační roli veřejných rozpočtů a některé přetrvávající nedostatky v pružnosti českého trhu práce. Je tedy nutno do budoucna zajistit dosažení střednědobého rozpočtového cíle a dokončit reformy směřující k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, stejně jako dále posílit pružnost českého trhu práce.