Češi v prvním pololetí na internetu utratili 74 miliard korun, což bylo o 28 procent více než loni. Největší vydání měli v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru v březnu, kdy byl meziroční růst o 40 procent. Zhruba třetina e-shopů zaznamenala v tomto měsíci prodeje podobné vánočnímu období. Významně se dařilo segmentům nábytku či zboží pro dům a zahradu.
Vyplývá to z aktuální analýzy dat nákupního rádce Heureka.cz.
Z důvodu zamezení šíření koronaviru vláda od 12. března vyhlásila nouzový stav. Zavřeno musela mít většina obchodů. Zákazníci tak začali nakupovat více na internetu. Podle ředitele Heureky Tomáše Bravermana si někteří lidé nákup online vyzkoušeli poprvé. Část z nich podle něj u internetových nákupů už zůstane.
Ve srovnání s loňskem vzrostly v prvním pololetí prodeje z kategorií dům a zahrada, nábytek, jídlo a nápoje a také filmy, knihy a hry. "Bylo zajímavé sledovat, že lidé nejdříve začali řešit teploměry a výbavu domácnosti pro vlastní výrobu a uchovávání potravin - pekárny na chleba a mrazničky. A teprve potom začali šít roušky. Největší meziroční skoky tak zaznamenaly kategorie domácí pekárny, šicí stroje, cívky pro šicí stroje, teploměry, sáčky do vysavačů, mrazničky nebo čističky vzduchu," uvedl Braverman.
Výrazný růst internetových a zásilkových obchodů potvrzují i data Českého statistického úřadu (ČSÚ). V březnu v nich tržby vzrostly meziročně o pětinu, v dubnu v meziročním srovnání posílily o 47,5 procenta, což byl podle ředitelky odboru statistiky ČSÚ Marie Bouškové nejvyšší růst za posledních 15 let. Nouzový stav v Česku skončil 17. května, velké obchody včetně nákupních center se mohly otevřít 11. května. Růst v online sektoru proto zpomalil. Tržby e-shopů a zásilkových firem stouply podle ČSÚ o více než třetinu.
ČR patří k zemím s největším počtem internetových obchodů. Funguje jich kolem 40.000. Počet e-shopů loni meziročně vzrostl o 3,5 procenta. Podle Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Češi loni v internetových obchodech nakoupili zboží za rekordních 155 miliard korun, což bylo o 15 procent více než v roce 2018. Letos by se podle APEK útraty mohly přiblížit hranici 190 miliard korun.
Související
Vrácení zboží na jeden klik? České e-shopy čeká zásadní změna
Policie rozkryla síť podvodných e-shopů. Jediný muž oběti obral o miliony
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
včera
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
včera
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
včera
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
včera
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
včera
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
včera
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
včera
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
včera
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
včera
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
včera
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
včera
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
včera
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
včera
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
včera
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
včera
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
včera
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
včera
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
2. října 2026 21:59
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
2. října 2026 20:44
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Zdroj: Libor Novák