Čistý zisk energetické společnosti ČEZ vzrostl v prvním pololetí meziročně o devět procent na 14,7 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se zvýšil o 11 procent na 38,7 miliardy korun. Firma uvedla, že pandemie koronaviru na ní měla jen omezený dopad. Je to jeden z důvodů, proč pro letošní rok zvýšila očekávaný zisk na 21 až 23 miliard korun z dřívějšího výhledu 19 až 22 miliard.
Výsledky firmy pozitivně ovlivnil růst cen vyrobené elektřiny v ČR díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu v Německu, pomohly i dodatečné zisky z obchodování s komoditami.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) vzrostl o 11 % na 38,7 mld. Kč. Zvýšení zisku je způsobeno zejména růstem realizačních cen vyrobené elektřiny v ČR díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu v Německu a dodatečnými zisky z obchodování s komoditami. pic.twitter.com/pnf5Hs0WBE
— Skupina ČEZ (@SkupinaCEZ) August 11, 2020
"Pandemie covid-19 ovlivňuje hospodaření Skupiny ČEZ méně, než jsme předpokládali v květnu. Negativní dopad na celoroční zisk očekáváme ve výši méně než tři miliardy Kč," uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Firma nyní předpokládá, že provozní zisk EBITDA by za celý rok měl dosáhnout 62 až 64 miliard korun.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce v prvním pololetí především kvůli koronaviru meziročně poklesla o pět procent. Spotřeba u velkých podniků byla nižší o 9,7 procenta, spotřeba domácností naopak rostla o 4,2 procenta. Ve druhém čtvrtletí byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 10,7 procenta.
Provozní výnosy ČEZ vzrostly o šest procent na 106,3 miliardy korun. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů klesla o osm procent zejména kvůli růstu cen emisních povolenek, poklesu cen elektřiny vlivem koronaviru a načasování odstávek výrobních zdrojů. Ke snížení výroby přispěl i útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1. Výroba elektřiny ve zdrojích z oblasti nové energetiky vzrostla o pět procent, především díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.
Zvýšení očekávaného zisku za celý rok je dáno mimo jiné dodatečnými zisky z obchodování s komoditami a nižším negativním dopadem covidu-19. "Navíc očekáváme výnos 1,5 mld. Kč v důsledku rozhodnutí soudu ohledně nároku ČEZ na úrok z prodlení v souvislosti s vrácením části zaplacené darovací daně z emisních povolenek v letech 2011 a 2012," uvedl ředitel divize finance Martin Novák.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií.
"ČEZ v prvním pololetí těžil z asi o 17 procent meziročně vyšších zajištěných cen elektřiny, což mu společně s vysokými zisky z obchodování s komoditami pomohlo k 11procentnímu meziročnímu růstu provozního zisku. Ty v nejvíce zasaženém druhém čtvrtletí klesaly přibližně o deset procent. Objem výroby klesal podobně, když firma optimalizovala výrobu z dražších uhelných elektráren," uvedl analytik České spořitelny Petr Bártek.
Podle Bártka je pozitivní zajišťování cen elektřiny na další roky. "ČEZ má pro příští rok zajištěnou většinu výroby za ceny stejné jako letos. V době největších propadů cen na velkoobchodním trhu se totiž firma prakticky přestala zajišťovat a nyní jsou již ceny zpět na původních úrovních," dodal.
"ČEZu se lépe dařilo čelit dopadům covid-19, což se projevilo zejména v lepším než očekávaném provozním výsledku distribučního segmentu, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Mírnější meziroční pokles zaznamenal rovněž segment těžby, konkrétně vykázal pokles o 0,6 miliardy Kč, zatímco my jsme předpokládali nižší provozní ziskovost o 0,8 miliardy," uvedl analytik Fio banky Jan Raška.
Podle J&T Banky pozitivní dopad vyšších cen elektřiny eliminovala vedle nižší těžby i nižší výroba v jaderných elektrárnách, snížení zisků ze zajišťovacích kontraktů dodávek a vyšší náklady na emisní povolenky. Společnost dále vytvořila opravné položky k aktivům v Rumunsku a Bulharsku a snížila hodnotu goodwillu v Polsku, což vedlo k propadu čistého zisku za 2. čtvrtletí o 85 procent na 0,5 miliardy Kč.
"Dopady pandemie covid-19 zůstávají relativně omezené a pokračující proces prodeje rumunských aktiv dává vysokou šanci na mimořádnou dividendu v průběhu příštího roku," dodal analytik J&T Banky Milan Lávička.
Související
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění
ČEZ , Daniel Beneš (ČEZ) , Energetika , Ekonomika , Elektřina
Aktuálně se děje
včera
Zemřel Walter Koenig. Podobně jako Stewarta ho proslavil Star Trek
včera
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
včera
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
včera
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
včera
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
včera
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
včera
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
včera
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
včera
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
včera
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
včera
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
včera
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
včera
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
včera
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
včera
Vražda v Jablonci. Kriminalisté obvinili podezřelého, na soud si počká ve vazbě
včera
Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod
včera
Zemřela pracovnice ambasády v Tel Avivu. Došlo k tragické nehodě
včera
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
včera
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
29. října 2026 21:16
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z toho, že si namísto deeskalace zvolilo další eskalaci konfliktu. Stalo se tak po čtvrtečním úderu ruského dronu na přeplněné nádraží v ukrajinském městě Dnipro, při kterém zemřelo nejméně čtrnáct lidí. Tragický útok zasáhl nástupiště, kde v té době stály příměstský a osobní vlak.
Zdroj: Libor Novák