Čistý zisk ČEZ za tři čtvrtletí dosáhl 13,6 miliard, stejně jako loni

Vyplývá to z údajů, které dnes skupina zveřejnila. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy však čistý zisk meziročně vzrostl o 27 procent na 18,7 miliardy, což je podle ČEZ ukazatel relevantní pro dividendovou politiku.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) skupiny ČEZ dosáhl za první tři čtvrtletí vzrostl oproti loňsku o 14 procent na 50,9 miliardy. "Celoroční EBITDA i očekávaný čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy potvrzujeme na horní hranici dosud udávaného rozpětí - EBITDA na úrovni 64 miliard korun a čistý zisk očištěný 23 miliard korun," sdělil člen představenstva a ředitel divize finance ČEZ Martin Novák.

I přes pandemii COVID jsme dosáhli za 3Q solidních výsledků. Potvrzujeme tak očekávku zisku za rok 2020 na horní hranici dosud udávaného rozpětí. EBITDA na úrovni 64 mld. Kč a čistý zisk očištěný na 23 mld. Kč. pic.twitter.com/4S0yTjjNDm

Firma uvedla, že její výsledky pozitivně ovlivnila mimo jiné vyšší cena, kterou si společnost zajistila za vyrobenou elektřinu na velkoobchodním trhu a stabilní provoz jaderných elektráren, jejichž výroba meziročně vzrostla o dvě procenta na 4,4 terawatthodiny (TWh). Prodeje elektřiny, plynu i tepla skupině meziročně klesly.

"Daří se nám naplňovat klíčovou prioritu - bezpečný a stabilní provoz jaderných elektráren. A navíc jsme o čtyři megawatty navýšili výkon druhého bloku v Temelíně díky instalaci nových separátorů páry v nejaderné části elektrárny," uvedl dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

"K rychlejšímu naplnění ambice snižovat uhlíkovou stopu skupiny ČEZ přispěje navíc uzavřená dohoda o prodeji elektrárny Počerady o tři roky dříve. Průměrné emise oxidu uhličitého na vyrobenou elektřinu celé skupiny v roce 2021 díky tomu očekáváme téměř o pětinu nižší, než činí měrné emise nových paroplynových zdrojů," dodal Beneš.

Čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí bude sice podle Nováka zatížen opravnými položkami kvůli prodeji rumunských aktiv ČEZ, ty ale nejsou peněžním výdajem. Prodejem naopak podle Nováka získá ČEZ významnou částku, která přispěje ke snížení dluhu, rozvoji a vyšší dividendě pro akcionáře. Aktuální odhad negativního dopadu pandemie covid-19 na celoroční hospodaření činí podle firmy přibližně tři miliardy Kč.

Výroba elektřiny skupině ČEZ za tři čtvrtletí klesla o šest procent na 42,4 TWh u tradičních zdrojů, které se na celkové výrobě elektřiny podílejí z naprosté většiny. Důvodem poklesu byly podle skupiny zejména růst cen emisních povolenek, pokles cen elektřiny vlivem pandemie nemoci covid-19 a načasování odstávek výrobních zdrojů.

K meziročnímu snížení výroby přispěl také útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1, uvedl ČEZ. Výrazně poklesla také těžba uhlí - meziročně o 28 procent na 10,7 milionu tun.

U takzvané nové energetiky, tedy u obnovitelných zdrojů, výroba elektřiny o sedm procent vzrostla na 1,7 TWh, podle ČEZ zejména díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.

Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ za tři čtvrtletí meziročně klesla o 4,6 procenta, hlavně kvůli nižší spotřebě firem. Důvodem poklesu byla podle ČEZ situace kolem covidu-19. Spotřeba u velkých podniků se snížila o 8,9 procenta, zatímco spotřeba domácností vzrostla o 4,3 procenta.

Prodej elektřiny koncovým zákazníkům se snížil o šest procent na 24,3 TWh. Prodej plynu koncovým zákazníkům klesl o sedm procent na 6,2 TWh. Také prodej tepla poklesl, a to o tři procenta na 15.700 terajoulů (TJ).

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Počet zaměstnanců skupiny ČEZ činil ke konci třetího čtvrtletí letošního roku zhruba 31.900, což bylo meziročně zhruba o procento méně.