Elektrárny Temelín a Dukovany chrání nový laserový systém, dokáže zachytit i dron

V jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nechala firma ČEZ nainstalovat nový laserový systém, který chrání prostor vybraných budov proti dronům a jiným hrozbám přicházejícím ze vzduchu. Dokáže rozlišit například ptáka od uměle vyrobeného objektu. Při dnešním představení nového systému v Dukovanech to novinářům řekl ředitel Útvaru ochrana skupiny ČEZ Daniel Rous.

Nedotknutelnost bezletového pásma nad oběma elektrárnami zajišťuje vojenské letectvo. "Je to evoluce," řekl Rous nynějšímu k posílení ochrany Dukovan. Uvedl, že elektrárna je od začátku zabezpečená tak, jak jí to ukládá zákon, ale systém ochrany se vyvíjí, stejně jako hrozby a technologie. Celková obnova ochranného systému Dukovan zhruba za miliardu korun začala přibližně před třemi lety. "Tento laserový systém je v zásadě špičkou toho velikého ledovce, který se jmenuje technický systém fyzické ochrany Jaderné elektrárny Dukovany," řekl.

Podobně jako drony nemusely jaderné elektrárny před deseti lety řešit ani kybernetickou bezpečnost. "Dneska podle nového atomového zákona už je i problematika počítačové bezpečnosti nedílnou součástí zabezpečení jaderného zařízení," uvedl Rous.

Drony podle Rouse zatím nad českými jadernými elektrárnami zaznamenané nebyly, doba se podle něj ale mění. Uvedl, že v případě válečných konfliktů jsou už útoky ze vzduchu pomocí dronů poměrně časté. "My samozřejmě ten trend sledujeme. Vzdušný prostor jaderných elektráren je pro nás natolik důležitý, že jsme považovali za vhodné využít tu nejšpičkovější techniku, která je dneska k dispozici," řekl.

Systém od firmy Tacticaware využívá detektory, které se používají v automobilovém průmyslu. Jsou to otáčivá zařízení vystřelující velké množství paprsků pod různými úhly. "Sbírají informace o prostoru kolem sebe s přesností na dva až tři centimetry," řekl Martin Vojtek z firmy k fungování zařízení.

V obou jaderných elektrárnách sídlí speciální jednotky policie. "V případě reálného narušení by to byla právě policie, která má odpovídající oprávnění a prostředky k provedení zásahu," uvedl ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín.

Elektrárna Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů je v provozu od roku 1985. V noci na dnešek tam skončila dvouměsíční odstávka druhého bloku. Elektřinu teď vyrábí tři bloky Dukovan. První blok elektrárny je odstavený od 13. listopadu do konce roku.

Související

Vláda ČR

Fialova vláda se ještě zabývala vojenskou pomocí Ukrajině. Řešily se i Dukovany

Zhruba 12 miliard korun chce Česko vynaložit v následujících letech na řešení dopadů, které s sebou přináší projekt dostavby dvou jaderných bloků v Dukovanech. Akční plán s 35 konkrétními opatřeními schválila vláda na středečním zasedání. Kabinet se zabýval také souhrnem dosavadní vojenské pomoci Ukrajině a vyhlásil výběrové řízení na nového předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Dukovany ,  Jaderná elektrárna Temelín ,  Drony ,  jaderné elektrárny ,  ČEZ

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 3 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy