Kolik má Česko uhlí? Zásoby k vytěžení se povážlivě tenčí

"Hnědé uhlí se v současnosti v ČR těží pouze v severočeské pánvi a východní části pánve sokolovské. Celkové vytěžitelné zásoby hnědého uhlí jsou z téměř 84 procent v severočeské a zbylých 16 procent v sokolovské pánvi. Vytěžitelné zásoby černého uhlí jsou pak v ČR evidovány jen na těžených ložiskách části hornoslezské pánve, tedy v ostravsko-karvinském revíru, kde těží společnost OKD," uvedl Starý.

Od sametové revoluce podle dat ČGS klesla těžba uhlí o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo 4,1 milionu tun černého a 39,2 milionu tun hnědého uhlí. U černého uhlí činí pokles 88,2 procenta, u hnědého 55,9 procenta. Starý už dříve připomněl, že během posledních 30 let se postupně zavíraly uhelné doly po celé republice. Důvody ukončení těžby byly podle něj především ekonomické. Výraznější útlum zaznamenalo černé uhlí.

"Od roku 2013 se u něj navíc začaly projevovat důsledky poklesu světových cen energetického uhlí a těžba se postupně propadala z 8,6 milionu tun v roce 2013, 8,3 milionu tun v roce 2014, 7,6 milionu tun v roce 2015, 6,1 milionu tun v roce 2016, 4,9 milionu tun v roce 2017, až na 4,1 milionu tun v roce 2018, což ve všech případech bylo absolutní minimum v moderní historii ČR," doplnil Starý.

Celkové známé zdroje hnědého uhlí v ČR podle ČGS činí 8,6 miliardy tun a 16,3 miliardy tun u uhlí černého. "Celkové zdroje jsou prozkoumané poměrně dobře. Těžitelné nejsou především z ekonomických a ekologických důvodů," dodal Starý.

Portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů, v listopadu uvedl, že Česko se svým podílem elektřiny vyrobené z uhlí ve výši 48 procent více než dvojnásobně převyšuje průměr EU (20 procent).

S loni vytěženými 39 miliony tun je ČR podle něj třetím největším těžařem hnědého uhlí v Evropě, po Německu (168 milionů tun) a Polsku (58 milionů tun). Podle portálu oba druhy uhlí, hnědé i černé, těží v Evropě v současnosti tři státy - Polsko, Rumunsko a Česko.

V Česku vznikla takzvaná uhelná komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jaderné energetiky. Devatenáctičlenné komisi, která se schází rámcově každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy lze podle Brabce očekávat koncem příštího roku. Další jednání komise by se mělo uskutečnit v lednu.