Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil delegátům na konferenci COP30, že svůj návrh plánu pro přechod od fosilních paliv vezme na summit G20 v Johannesburgu, kde za něj bude aktivně bojovat. Učinil tak i navzdory zprávám, že petrostáty plán odmítají přijmout. Před odletem z konference COP30 v Belému tato vůdčí postava globálního jihu sdělila zástupcům občanské společnosti, že je připraven bojovat za svůj návrh na postupné ukončení využívání ropy, uhlí a plynu na jakémkoli fóru, které bude nutné.
Marcio Astrini, ředitel kampaně Climate Observatory, uvedl, že mu Lula řekl, že "je zcela pro plán" a že za něj bude bojovat všude, ať už na G7 nebo G20. Uvedl také, že je to jeho vlastní návrh a že se obává o ty, kteří jsou ohroženi extrémními klimatickými jevy. Právě to ho motivuje, jelikož rozumí, že klimatická krize je mechanismus, který zhoršuje chudobu a nerovnost.
Klimatické konference jsou vždy hrou trojrozměrného šachu, kde vlády žonglují s prioritami a dohadují se o závazcích. Vyhlídka na to, že Lula otevře novou frontu pro svou kampaň v Johannesburgu, však přidává zajímavý transkontinentální zvrat. Tím by se zvýšily sázky. G20 totiž sdružuje mocnější světové lídry než konference COP, kde jednání vedou převážně ministři.
Potřeba nového impulsu je zřejmá. V úterý sice osmdesát dva vlád plán podepsalo, ale tyto země představují pouhých 7 % celosvětové produkce fosilních paliv. Plán nicméně mezitím narazil na problémy. Zdroje blízké jednáním uvádějí, že Rusko, Čína, Indie a Jihoafrická republika brazilskému předsednictví COP společně sdělily, že plán neakceptují.
Skupina "podobně smýšlejících rozvojových zemí," kam patří i producenti uhlí a ropy, rovněž vyjádřila výhrady. Důsledkem toho byl návrh plánu podle informací The Guardianu odstraněn z nejnovějšího návrhu hlavního jednacího textu. Jiné zdroje dokonce hovoří o tom, že je celý plán "zničen."
Nikdo si není jistý, jelikož brazilské předsednictví přešlo do utajovaného režimu. Přestože bylo slibováno transparentní kolektivní vyjednávání ("mutirão"), pozorovatelé uvádějí, že jednání probíhala hlavně za zavřenými dveřmi. Hostitelé prý ukazovali různé části textu jen jednotlivým skupinám zemí.
Zůstává však prostor pro manévrování. Při soukromých diskusích mimo oficiální jednání předsednictví zdroje uvedly, že diplomaté Saúdské Arábie a Číny projevili otevřenost myšlence plánu, pokud si každá země bude moci zvolit vlastní cestu. Indie je údajně obezřetnější. Méně rozvinuté země by také mohly být přesvědčeny k přijetí plánu, pokud by Evropská unie a další průmyslové země učinily jasnější závazek ohledně financí. EU naznačila, že plán je červenou linií, kterou je ochotna bránit, ale musí být rovněž ochotna zaplatit.
Další úroveň složitosti do situace vnášejí rozpory uvnitř Brazílie, kde je Lulův manévrovací prostor omezen silnou petrochemickou a zemědělskou lobby. Rozdílné ambice pro COP30 panují i mezi jednotlivými ministerstvy jeho vlády. Dosud byla hlavní hybnou silou ministryně životního prostředí Marina Silva, která Lulovi myšlenku plánu v Belému prosadila. Ministerstvo zahraničí, zastoupené prezidentem COP Andrém Corrêa do Lago, je však opatrnější. Několik zdrojů uvedlo, že plán nepodporují kvůli riziku neúspěchu a raději by se zaměřili na menší, snadněji dosažitelné úspěchy, které by udržely mnohostranný proces při životě.
Další verze jednacího textu se očekávala pozdě ve čtvrtek, ale plány byly narušeny, když brzy odpoledne vypukl požár v pavilonové části konferenčního centra. Delegace, které měly v blízkých místnostech schůzky, byly evakuovány. OSN potvrdila, že nikdo nebyl zraněn. Hasiči požár dostali pod kontrolu, ale celé místo muselo být krátce po 14. hodině vyklizeno. Očekává se, že potrvá nejméně několik hodin, než se delegáti budou moci vrátit. Tento incident narušil pečlivě připravenou sérii schůzek. Zrušena byla schůzka Aliance malých ostrovních států s předsednictvím a pochybnosti panují i nad časovým plánem jednání EU. Závažnost narušení v této fázi jednání pravděpodobně znemožní dodržet brazilský časový plán a může posunout jednání do prodloužení.
Související
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
před 1 hodinou
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
před 2 hodinami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 3 hodinami
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 4 hodinami
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 5 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 5 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 6 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 7 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 8 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
včera
Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy
včera
Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá
včera
Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině
včera
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
včera
Letadlová loď USS Abraham Lincoln se po devíti měsících u Íránu vrací na základnu
včera
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.
Zdroj: Libor Novák