Lidí bez práce ubylo, nezaměstnanost v ČR stagnuje na 3,8 procentech

Stále příznivá situace na trhu práce podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy svědčí o tom, že před letošním nástupem pandemie na něm existoval značný polštář extrémně nízké míry nezaměstnanosti a historicky rekordního počtu volných pracovních míst. Zároveň podle něj tlumí růst nezaměstnanosti i vládní opatření na podporu zaměstnanosti, jako je program Antivirus. "Míra nezaměstnanosti nepřestává udivovat. Trh práce se i v krizi dokázal popasovat s čerstvými absolventy, přesto je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti k pěti procentům," uvedl.

I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče lze v dalších čtvrtletích čekat růst nezaměstnanosti. "Prudké poklesy HDP nelze přečkat bez nepříznivých dopadů na trh práce, jakkoliv jsou snahy vlád a dalších autorit ve smyslu tlumení dopadů hospodářské recese bezprecedentní," upozornil. V příštím roce tak podle něj může být v jednotlivých měsících překonána v případě nezaměstnanosti i úroveň pěti procent.

Zaměstnavatelé podle Úřadu práce nabízeli v září prostřednictvím úřadů práce 316.658 volných míst. Bylo o 24.165 méně než v srpnu a o 28.696 méně než před rokem.

"Meziměsíčně sice mírně klesl počet volných pracovních míst, zaměstnavatelé jich ale nově nahlásili přes 51.000, což je o 4700 více než ve stejnou dobu loni," uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti z Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín. Dodal, že v příštích měsících nezaměstnanost pravděpodobně vzroste v souvislosti s útlumem sezonních prací.

Téměř tři čtvrtiny volných pracovních míst jsou určeny pro lidi se základním či nižším vzděláním. Největší zájem mají firmy o stavební dělníky, montéry, řidiče nákladních aut nebo kuchaře.

Během září se na úřadech práce nově přihlásilo 50.874 lidí, především z Moravskoslezského kraje a středních Čech. Z evidence naopak odešlo zhruba 53.000 uchazečů. Novou práci získalo 37.118 osob.

Jako každý rok i letos se v září přihlásila do evidence uchazečů o zaměstnání hlavní vlna čerstvých absolventů škol a učilišť, kterých bylo téměř 12.700. Nezaměstnanost to ale výrazně neovlivnilo. Celkově bylo ke konci září bez práce necelých 16.000 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých.

Nejvyšší míru nezaměstnanosti v Česku vykazoval na konci září okres Karviná, to 8,1 procenta. Následovalo Mostecko se sedmi procenty a Ostrava-město s nezaměstnaností 6,7 procenta.

Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Rychnovsko, kde bylo bez místa 1,8 procenta lidí. O jednu desetinu procentního bodu vyšší registrovaly úřady práce v okresech Jindřichův Hradec a Praha-východ.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září 23 okresů. Nejvýrazněji stoupla na Mělnicku, Teplicku a v okrese Praha-západ. Naopak v 54 okresech míra nezaměstnanosti ve srovnání se srpnem klesla. Nejvíce, o osm procent, v okrese Jičín.

Podle analytiků, které ČTK oslovila, růst nezaměstnanosti v Česku teprve přijde. Dosavadní stagnaci čísel způsobují podle nich právě vládní programy na podporu zaměstnanosti, především program Antivirus.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v této souvislosti připomněla, že se hovořilo o podzimní osmi či dokonce desetiprocentní nezaměstnanosti. Přesnější odhad jejího dalšího vývoje ale neřekla. "V těchto dnech by to bylo věštění z křišťálové koule. Jsme otevřená ekonomika, jsme závislí na tom, co se děje v zahraničí," dodala.