Podmínky v českém průmyslu jsou nejlepší od října 2018, ukazuje index PMI

"Ačkoli průmysl prozatím pokračuje v solidním růstu, i pro něj představuje sílící druhá vlna pandemie řadu rizik, nejen z pohledu opětovného propadu poptávky ze strany více zasažených odvětví, ale i z pohledu možného omezení výroby z titulu šíření nákazy mezi zaměstnanci či problémům v dodavatelském řetězci," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Za růstem indexu je především růst výroby a nových zakázek. Firmy jsou ale zároveň méně optimistické ve vyhlídkách na příštích dvanáct měsíců a jejich důvěra poklesla na minimum za čtyři měsíce, upozornila IHS Markit. Zároveň v závislosti na silnější poptávce výrobci nabrali nové pracovníky poprvé od února 2019. Zvýšení zaměstnanosti bylo ovšem jen mírné a je spojováno s dalším nárůstem výroby.

"Český zpracovatelský sektor v říjnu ukázal další známky oživení z pandemií vyvolaného ekonomického útlumu. Objevily se signály sílící poptávky, zároveň i zákazníci ze zahraničí obnovili zájem o české průmyslové zboží," uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones.

Seidler upozornil, že v Německu či eurozóně se říjnové indexy PMI také zlepšily a dostaly se již výrazněji nad hranici 50 bodů. "V Německu se zpracovatelský PMI dostal na 58 bodů, což je nejvyšší hodnota za dva a půl roku, v eurozóně pak na 54,4, což pak představuje nejvyšší hodnotu za zhruba dva roky," uvedl.

Růst aktivity ve výrobě je podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky dobrou zprávou. "Ale přesto se domníváme, že k negativnímu dopadu na výrobu dojde. Na druhou stranu je zde velká šance, že při druhé vlně pandemie nedojde tak jako na jaře k spontánnímu uzavření průmyslové výroby. Důvodem je lepší vývoj v zahraničí a tedy existující vnější poptávka," uvedl.