Průměrná mzda v Česku přesáhla 38 tisíc korun. Většina lidí na ni nedosáhne

Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Ekonomové výrazný nárůst očekávali, je způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům, uvedl ČSÚ.

"Růst průměrné mzdy o 11,3 procenta je výrazně ovlivněn loňskou nízkou základnou, kdy v některých odvětvích mzdy výrazně poklesly kvůli nástupu koronavirové krize. Také se zde projevil velmi různorodý vývoj v jednotlivých odvětvích, zejména pak jednorázová výplata mimořádných odměn zdravotníkům," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 3,3 procenta na 35.329 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně stoupl o 1,1 procenta. V loňském druhém čtvrtletí zasaženém první vlnou epidemie koronaviru průměrná mzda o 0,6 procenta klesla, reálně se snížila o 3,6 procenta.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v letošním druhém čtvrtletí po očištění od sezónních vlivů 1,2 procenta.

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí meziročně o 11,5 procenta na 32.408 korun. U mužů dosáhl 34.461 Kč, u žen byl 30.026 Kč. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16.447 Kč a 63.731 Kč.

Ve srovnání odvětví byl mzdový vývoj velmi odlišný. V peněžnictví a pojišťovnictví statistici dokonce evidují nominální pokles průměrné mzdy o 1,6 procenta. Naproti tomu v sekci zdravotní a sociální péče vzrostla průměrná mzda o 43,8 procenta, a to především v důsledku výplaty souhrnných mimořádných odměn za zvládnutí koronavirové pandemie. Vysoký růst, o 19,2 procenta, byl i v odvětví ostatní činnosti. V ubytování, stravování a pohostinství mzdy stouply o 17,3 procenta.