Rusnok v dohledné době vylučuje zavedení kurzového závazku

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v dohledné době nepovažuje za pravděpodobné spuštění devizových intervencí jako dalšího nástroje měnové politiky, tedy zavedení tzv. kurzového závazku. Ekonomice podle něj nehrozí deflace. Vyplývá to z dnešního vyjádření Rusnoka v televizi CNN Prima News.

"Nevidím v dohledném horizontu pravděpodobnost použití koruny jako kurzového závazku, protože nehrozí deflační situace. Prakticky to ve viditelném horizontu dokážu vyloučit. Není to vůbec pravděpodobné," uvedl guvernér.

ČNB využila devizové intervence k oslabení koruny jako nástroj měnové politiky od listopadu 2013 do dubna 2017. Udržovala kurz koruny nad 27 korun za euro. Kurzový závazek tehdy zahájila z obavy z deflace poté, co již předtím snížila úrokové sazby na technickou nulu.

Ke kurzu koruny Rusnok uvedl, že koruna již výrazně oslabovat nebude a momentálně je na svých nejslabších úrovních. "Kurz se už příliš propadat nebude. Není pro to důvod. Už nyní ten kurz z hlediska přirozené úrovně k úrovni ekonomiky neodpovídá kvalitě a výkonu ekonomiky, je podhodnocený," uvedl.

Kurz by tak letos měl být podle prognózy v průměru 26,90 koruny za euro a příští rok 27,50 Kč/EUR. Aktuálně se koruna obchoduje za zhruba 27,60 Kč/EUR. Před pandemií se koruna obchodovala kolem 25,50 koruny za euro.

Oslabení koruny z posledních týdnů je podle Rusnoka očekávatelné pro typ ekonomiky, kterým je ta česká, a volně plovoucímu kurzu. Dnešní záznam z jednání bankovní rady 7. května uvádí, že velká část nedávného výrazného oslabení kurzu byla dána negativním tržním sentimentem. V poslední době se situace na finančních trzích částečně podle záznamu zklidnila.

Tomáš Vlk z Patria Finance následně upozornil, že zatímco na počátku dne koruna oslabovala až k 27,70 koruny za euro, po komentáři Rusnoka začala posilovat až k 27,45 Kč/EUR. "Guvernér se tak postavil proti spekulacím o dalším intervenčním režimu, které rozvířil nedávný příspěvek (člena bankovní rady) Tomáše Holuba. Z koruny tím viditelně spadla nervozita posledních dní," uvedl.

Související

Miroslav Kalousek

Česko musí škrtat, jinak zbankrotuje, řekl Kalousek. Rusnok navrhl zmrazení důchodů

Schválený schodek letošního státního rozpočtu ve výši 295 miliard Kč neodpovídá realitě a bude výrazně vyšší, shodli se v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce bývalí ministři financí. Předpokládané příjmy rozpočtu budou podle nich nižší o desítky miliard korun, například z tzv. windfall tax nebo z prodeje emisních povolenek. Tvrdí, že Česko musí začít škrtat, jinak mu hrozí bankrot, a řešení vidí například ve zmrazení nákladů na platy státních zaměstnanců nebo na důchody.
Miloš Zeman

Zeman přiznal, že chtěl Česko přiblížit prezidentskému systému

Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl v televizi CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové prezident Miloš Zeman. Končící prezident se domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu.

Více souvisejících

Jiří Rusnok (guvernér ČNB) ČNB kurzy měn

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy