Tendr na Dukovany do konce roku nebude. Podle Havlíčka jsou ve hře čtyři varianty

Mezi zvažované varianty podle Havlíčka patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny. Další variantou je takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po sněmovních volbách v příštím roce.

Sám Havlíček označil za nejpřijatelnější model 3+2. "Je to varianta, kdy bychom s dítětem nevylili i vaničku, zabezpečili bychom nějaký kompetitivní tendr, podařilo by se nám snížit cenu a současně bychom ochránili bezpečnostní zájmy státu," řekl ČTK. Možnou účast Ruska a Číny v tendru kritizuje část opozice. Argumentuje mimo jiné bezpečnostními aspekty.

Tento scénář je podle Havlíčka možným kompromisem. "Ekonomicky je samozřejmě nejjednodušší varianta číslo 1, tj. pustit všech pět. Ale jestliže vnímám, že celá řada parlamentních stran má na to názor jiný, a my nechceme, aby, když tady bude jiná vláda, to celé spadlo, tak se snažíme dneska hledat kompromisní variantu," dodal.

Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Výběrové řízení je podle Havlíčka po technicko-obchodní stránce připraveno z 90 procent. ČEZ dříve uváděl, že je připraven ho vypsat do konce letošního roku. Aktuálně jsou do tendru podle Havlíčka zabudovávány bezpečnostní požadavky státu.

"Z naší strany je vše připraveno, připomínky jsme zapracovali a jsme připraveni výběrové řízení na nový jaderný blok v Dukovanech zahájit. V souladu s diskusí na dnešním jaderném výboru čekáme na rozhodnutí státu, koho máme oslovit k účasti v tendru," řekl ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Z pohledu energetické bezpečnosti podle něj firma považuje za zásadní, aby tendr nebyl odložen o delší než nezbytně nutnou dobu. "To by totiž mohlo mít vážný dopad na plnění evropských klimatických cílů, které se neustále zpřísňují a bylo by ohroženo i budoucí zabezpečení dostatku elektřiny pro české hospodářství i pro občany," dodal mluvčí.

Podle Havlíčka dnes jaderný výbor ke čtyřem variantám po diskusi nezaujal žádné stanovisko. "Byly tam různé názory. Shoda byla absolutně na tom, že tím, že je to politické rozhodnutí, tak se na tom sejdou šéfové parlamentních stran, a to do konce ledna 2021. Následně se rozhodne o jedné z těch variant," řekl ČTK.

Česká vláda letos schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ.

Zástupci obcí a firem na Třebíčsku na začátku prosince ve výzvě zveřejněné na webu sdružení Energetické Třebíčsko uvedli, že z dostupných informací neznají jediný důvod, proč vyhlášení tendru odsouvat. Sdružení stavbu nového bloku dlouhodobě podporuje.