Třetí důchodový pilíř? Zájem roste. Stát chystá novinku, která už je terčem kritiky

Celkový počet lidí s penzijním spořením v tzv. třetím pilíři koncem června dosáhl 4,45 milionu osob, což je proti roku 2018 nárůst o 13.433. Informovala o tom Asociace penzijních společností ČR.

Počet účastníků doplňkového penzijního spoření, které nahradilo od roku 2013 penzijní připojištění, v prvním pololetí vzrostl o 97.000 na 1,063 milionu. V transformovaných fondech zůstávalo 3,387 milionu účastníků, tedy o 83.000 méně než na konci roku.

"Druhé čtvrtletí potvrdilo, že zájem o penzijní spoření stále roste. Lidí v systému přibylo, stejně tak jejich úspor. Co je ale nejdůležitější, penzijním společnostem se dařilo ve všech fondech bez výjimky," uvedl prezident asociace Aleš Poklop.

Za první pololetí roku se zhodnotily konzervativní fondy v průměru o 1,9 procenta; vyvážené o 5,5 procenta a dynamické o 9,5 procenta. Proti loňské kumulované ztrátě 900 milionů tak je zisk za první polovinu roku 1,9 miliardy. Inflace letos v červnu činila 2,7 procenta.

Rostl i objem spravovaných příspěvků účastníků, v účastnických fondech na konci pololetí dosáhl 51,56 miliardy Kč a v transformovaných fondech 416,43 miliardy Kč. Fondy penzijních společností byly bez výjimky v prvním pololetí ziskové, účastnické fondy vytvořily 1,95 miliardy Kč zisku a transformované fondy 2,74 miliardy korun.

Objem příspěvků účastníků v doplňkovém penzijním spoření stoupl o 8,85 miliardy na 51,56 miliardy Kč. Ani příspěvků účastníků v transformovaných fondech neubývá, letos stoupl o 12 miliard na 416,43 miliardy Kč. V prvním pololetí pobíralo v penzijním připojištění příspěvek zaměstnavatele 807.098 účastníků, což je 24 procent z celkového počtu. Hodnota průměrného měsíčního příspěvku zaměstnavatele činila 837 Kč.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí a Důchodová komise nyní otevírají možnost tzv. státního fondu, který by měl fungovat v rámci doplňkového penzijního spoření. "Zavedení státního fondu v soukromém spoření by znamenalo další prohloubení závislosti lidí na státu. Fond by měl konkurovat soukromým fondům, zároveň by ale měl mít zásadní konkurenční výhodu. Pokud by měl totiž garantovat zhodnocení alespoň o inflaci, neobešel by se při současné situaci na trhu bez významné podpory státu, který by rozdíl mezi reálnými výnosy fondu a garantovaným výnosem pro klienty musel dotovat. Důchodový deficit by se tak dále prohluboval," upozornil Poklop.