Tři čtvrtiny Čechů nemají menší příjmy než před pandemií, ukázal průzkum

Stejný příjem od stejného zaměstnavatele jako před rokem před vypuknutím pandemie má polovina Čechů. Na 16 procent respondentů uvedlo, že má vyšší příjmy než před rokem, naprostá většina u stejného zaměstnavatele, což svědčí o nárůstu mezd v některých segmentech trhu. Schopnost vycházet stabilně s příjmy přitom roste s věkem.

Na druhé straně zhruba pětina dotázaných potvrdila snížení příjmů v uplynulém roce. Většina opět v rámci stejného zaměstnavatele, kdy jde pravděpodobně o pracovní pozice v rizikových sektorech zasažených pandemií.

S aktuálními příjmy vychází hůř než před rokem více než čtvrtina dotázaných, častěji ženy (31 procent) než muži (25 procent), lidé z menších obcí do 5000 obyvatel a respondenti se základním vzděláním.

Téměř polovina (47 procent) dotázaných Čechů zvládá bez problémů financovat základní výdaje, jako jsou platby za bydlení, energie a jídlo. Dalších 43 procent tyto výdaje zvládá pokrýt, ale nad jejich rámec už jim příliš peněz nezbývá. Desetina respondentů má s financováním základních výdajů krátkodobé, ale i dlouhodobé problémy.

"Způsobem od výplaty k výplatě žije překvapivě velká část spoluobčanů. Jde častěji o ženy, podle našich zkušeností především o matky samoživitelky nebo matky na mateřské dovolené, ale také lidi s nižším vzděláním," uvedl jednatel firmy Tomáš Konvička. Blíží se čas ročních vyúčtování energií, kdy každoročně eviduje zájem o půjčky na pokrytí nedoplatků. Přitom půjčky na krytí těchto základních výdajů jsou oním pověstným vytloukáním klínu klínem, varoval.

Relativně dobrá kondice rodinných rozpočtů pramenní částečně i z nedostupnosti některých služeb a z odložené spotřeby. Finanční problémy se tak mohou naplno projevit až v následujících měsících, při postupném návratu do normálu, míní Konvička.

V uplynulém roce nejvíce Čechů ušetřilo za náklady spojené s cestováním, a to až sedm z deseti dotázaných. Na 60 procent jich vnímá úspory u výdajů za kulturu, polovina ušetřila za jídlo z restaurací, 43 procent za oblečení nebo za sportovní aktivity (40 procent). Nejméně lidé dokázali ušetřit za nákupy potravin domů, kde úsporu deklarovalo pět procent, a dále za věci pro děti (sedm procent).

"V případě posledních dvou položek může být dokonce situace obrácená. Výdaje rodin s dětmi, které jsou už několik měsíců na domácí výuce, jsou pravděpodobně v nákupu potravin a nákladů na potřeby dětí vyšší než při běžném provozu rodiny. Nákup potravin je přitom ve většině domácností poměrně vysokou nákladovou položkou," uvedl Konvička.

S pokračujícím vývojem pandemie a dalších opatření roste i nejistota o další budoucnost lidí. Obavy ze snížení příjmu vlivem pandemie v dalších měsících má 41 procent Čechů, častěji respondenti se základním vzděláním.