Velké banky se zvyšováním úroků na spořících účtech nespěchají, ukázala analýza

Velké bankovní domy, u kterých má peníze uloženo nejvíce lidí, se zvyšováním úroků na spořících účtech přes postupné zvyšování sazeb České národní banky (ČNB) nespěchají. Vyšší úroky nabízejí menší banky, které se snaží přilákat nové klienty právě vysokými úroky. Ty jsou však velmi často podmíněné dalšími investičními produkty dané banky. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti Portu, kterou dnes poskytla ČTK.

Hbitě na zvyšování sazeb reagují podle analýzy termínované vklady, když kolem hlavní úrokové sazby nabízí vklad hned několik bankovních domů. Ve většině případů jde ale ruku v ruce s vkladem zároveň povinná investiční složka, která požadovaný výnos nemusí dodat, uvádí Portu.

Také spořící účty nabízejí postupně vyšší úrokové sazby. Pořád sice nabízí nižší výnos, ale mezi tři až čtyři procenta úrokovou sazbu napasovalo již více než deset bankovních domů. "Mnoho z nich má na těchto spořících účtech další podmínky, ne ale všechny," uvedl analytik Portu Filip Louženský.

Banky, které nabízí nižší úrok, než je hlavní úroková sazba, podle něho na vkladových produktech silně profitují. Depozity od střadatelů nabízí formou půjček za sazbu, jak jí nastavila ČNB, nebo za vyšší. Rozdíl mezi tím, co banky vyplácí klientům, a tím, co získají od dlužníků, je čistý úrokový zisk, který připadne bance. "Na svých klientech vydělávající banky jsou většinou ty největší bankovní domy s velkou klientskou základnou. Menší banky se snaží klienty přilákat a nabízí často lepší podmínky," vysvětlil Louženský

Úroky na jednodenních vkladech (běžné a spořící účty) se podle údajů ČNB v březnu pohybovaly kolem 0,5 procenta. Průměrný úrok na vkladech s dohodnutou splatností byl v březnu 3,5 procenta a následuje hlavní úrokovou sazbu. Objem jednodenních vkladů se i nadále snižuje. Zajímavé ale je podle Louženského to, že až do února přibývaly vklady s dohodnutou splatností, v březnu je ale patrný pokles objemu vkladů v této kategorii.

Vkladové produkty sice přináší výnos, ale reálný výnos nepřinášejí žádný, protože inflace je okolo 13 procent. Při obraně proti inflaci by tak lidé měli využít i nástroje, které jim vyšší zhodnocení zajistit mohou, pro vyšší výnos je ale potřeba podstoupit vyšší míru rizika, která je u nástrojů kapitálového trhu (akcie, dluhopisy) běžná, upozornil Louženský.

Bankovní rada ČNB dnes bude jednat o nastavení úrokových sazeb a představí novou makroekonomickou prognózu. Podle odhadů ekonomů rada nejpravděpodobněji zvýší úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Základní úroková sazba by tak stoupla na 5,5 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999.

Související

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

Více souvisejících

banky CZK

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 9 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 9 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 11 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 14 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy