Změna plánu. Komise v úterý nerozhodne o konci "doby uhelné" v ČR, oznámil Brabec

Podle několika zdrojů ČTK přitom měla už na úterním zasedání stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo.

"Uhelná komise zítra (v úterý) o termínu konce uhlí v České republice nerozhodne. Na tom jsme s (ministrem průmyslu) Karlem Havlíčkem (za ANO) dohodnuti. Komise dostane podklady, na základě kterých se bude o termínu hlasovat na jednom z dalších jednání. Nechceme rozhodovat pod časovým tlakem," poznamenal Brabec.

Uhelná komise zítra o termínu konce uhlí v ?? nerozhodne. Na tom jsme s @KarelHavlicek_ dohodnuti. Komise dostane podklady, na základě kterých se bude o termínu hlasovat na jednom z dalších jednání. Nechceme rozhodovat pod časovým tlakem.

Havlíček ČTK v pátek napsal, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2038, 2033 a 2043. Podle Hospodářských novin minulý týden Havlíček uvedl, že nejvíc reálný je rok 2038, definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo. V červnu po zasedání komise v Prunéřově na Chomutovsku ministr uvedl, že postup útlumu těžby uhlí bude stanoven do konce letošního roku. Dřívější odklon od uhlí prosazují ekologové.

V návaznosti na informaci o možném ukončení využívání uhlí v roce 2038 od neděle před budouvou ministerstva životního prostředí protestovali aktivisté z hnutí Fridays for Future (FFF), Limity jsme my a Extinction Rebellion. Před úřadem přenocovali. Mluvčí FFF Petr Doubravský ČTK řekl, že pohnutkou k protestu byly mimo jiné obavy ze zneužití nouzového stavu k prosazení pozdějšího termínu. Možné hlasování považovali za uspěchané, bez dostatečných podkladů. Po Brabcově oznámení, že se v úterý nerozhodne, aktivisté komorní protest ukončili.

Vicepremiér Havlíček také nedávno ve svém pořadu na kanále YouTube připustil, že i po rozhodnutí uhelné komise o jízdním řádu a datu odklonu od uhlí v ČR může nastat situace, která proces urychlí, a to vzhledem k rostoucí ceně emisních povolenek. Platí je uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Před několika lety byla jejich cena téměř na nule.

Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a do roku 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.

Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.