Ekonom vypočítal, kolik peněz do rozpočtu by přineslo zvýšení DPH na 23 procent

"Zvýšení základní sazby DPH z 21 na 23 procent by mělo zvýšit celkové příjmy z této daně asi o 37 miliard korun, z toho pro státní rozpočet by to bylo 24 miliard korun, za předpokladu, že by se neměnilo zařazení jednotlivých komodit a služeb mezi základní a obě snížené sazby DPH," uvedl Marek. DPH patří mezi sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.

"V rámci daňového systému by se našla vhodnější místa ke změnám, například návrat spotřební daně u nafty na původní hodnotu nebo znovuzavedení zbytečně zrušené daně z převodu nemovitostí. Nicméně lepší zvyšovat DPH než přímé daně," konstatoval Marek.

Navrhovaný růst základní sazby DPH by znamenal, že se tato sazba vrátí na nejvyšší úroveň, jakou v ČR měla v prvních dvou letech po svém zavedení v roce 1993. V evropském srovnání by základní sazba byla mírně nadprůměrná, Česko by se dostalo na úroveň Polska, Irska a Portugalska. V sousedním Rakousku a na Slovensku je sazba 20 procent, v Německu 19 procent. V Evropské unii je nejvyšší základní sazba DPH v Maďarsku, kde činí 27 procent, nejnižší je se 17 procenty v Lucembursku.

DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získává získá 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.

Marek kritizoval, že v debatě o snížení strukturálního schodku státního rozpočtu zaznívají zejména opatření k příjmové straně rozpočtu. "Diskuse o fiskální konsolidaci se stále více stáčí ke zvyšování daní, zatímco apel na snižování výdajů ustupuje do pozadí," upozornil. V uplynulých dnech zaznívaly od zástupců vládní koalice například návrhy na zvýšení daně z nemovitosti a převedení dodatečného výnosu na stát. Dosud je daň z nemovitosti výlučným příjmem obcí.